Inflace klesá, ale jen na chvíli

Radost z nízké inflace ovšem i nadále kazí svižné zdražování služeb. Hledat za ním můžeme zejména tržní nájemné u bytů a tzv. imputované nájemné zrcadlící ceny bytů na realitním trhu. Obojí nájemné potom spolu generují více než polovinu aktuální inflace. To se ČNB samozřejmě nelíbí, avšak napětí na realitním trhu současné sazby zmírnit samy o sobě nedokážou. Hypoteční boom pokračuje, i když úvěry nejsou zdaleka tak levné a dostupné, jako tomu bylo při minulé hypo-vlně.

Dál ovšem svižně rostou i ceny služeb v rámci oborů HORECA a dalších služeb spojených s volným časem, s tím, jak firmy v těchto oborech zohledňují rostoucí náklady i sílu poptávky.

Co čekat dál?

Už v březnové inflaci uvidíme efekt války v zálivu, protože se nárůst cen ropy na světových trzích velice rychle projevil v cenovkách PHM u čerpacích stanic. Inflaci, která měla zůstat na velmi nízké úrovni, to sice zvýší, ale přesto nejspíš ještě zůstane pod hranicí dvou procent.

Další výhled je nejistý, protože na základní dvě otázky týkající se války v zálivu neznáme odpovědi. Jde o dobu a šíři konfliktu. Čím déle bude Hormuzský průliv zablokovaný, tím více se bude inflační výhled zhoršovat, protože do inflace nebude vstupovat pouze zdražování PHM, ale postupně nejspíš i navyšování ceníkových cen plynu a elektřiny.

^REKLAMA

Nejistotu představuje i efekt spotových cen energií placených firmami, které se budou snažit přenést zvyšování jejich nákladů na zákazníky.

Pro ČNB je aktuální růst cen energií negativním nabídkovým šokem, který lze jen stěží mírnit zpřísňováním měnové politiky. Finanční trhy sice počítají s prudkým nárůstem úrokových sazeb, ale to by mělo smysl pouze v případě rozlití sekundárních efektů drahých energií, a především pak při zvýšení inflačních očekávání v ekonomice.

Autor: Petr Dufek, hlavní ekonom Banky CREDITAS