Inflace ještě neřekla poslední slovo

Meziměsíčně ceny vzrostly nejvíce v oddíle rekreace a kultura (1,2 %), stravování a ubytování (0,3 %) a bydlení (0,2 %). Deflaci naopak hlásí alkoholické nápoje a tabák (-0,4 %), doprava (-0,4 %) a bytové vybavení (-0,2 %). Ceny zboží klesly o 0,2 %, ceny služeb vzrostly o 0,5 %.

Meziroční inflace byla nejsilnější v kategorii vzdělávání (11,2 %), stravování a ubytování (4,8 %) a potraviny a nealkoholické nápoje (4,7 %), nejslabší naopak u oděvů a obuvi (-1,9 %), dopravy (-1,1 %) a pošt a telekomunikací (0,6 %). S přihlédnutím k vahám jednotlivých kategorií ve spotřebním koši byla inflace tažena nahoru hlavně potravinami a nealkoholickými nápoji (příspěvek 0,8 procentního bodu), bydlením (0,5pb) a rekreacemi a kulturou (0,4pb), opačným směrem působily oděvy a obuv (-0,1pb) a doprava (-0,1pb). Ceny zboží vzrostly o 1,1 %, ceny služeb pak o 4,7 %.

Jak naznačil už předběžný odhad, srpnové inflační statistiky mnoho důvodů k radosti nenabízejí. Meziměsíční růst cen o 0,1 procenta je na srpnové poměry netradiční, zvyklí jsme historicky spíše na mírný pokles. Letos nám navíc dopomohlo zlevňování pohonných hmot, ani to ovšem nestačilo. Opačným směrem totiž působilo téměř vše ostatní. U potravin se nedostavil standardní citelný srpnový pokles a namísto něj přišla pouze stagnace. Něco podobného lze říct o kategorii oděvů a obuvi, kde sice ceny nepatrně poklesly, na srpnové poměry ovšem velmi málo. Jak už jsme si pak v poslední době byli nuceni zvyknout, ta pravá hrůza se odehrává ve službách. Meziměsíční tempo zdražování u rekreací a kultury bylo oproti srpnovému normálu dvojnásobné, u stravování a ubytování pak rovnou trojnásobné. Žádné známky uklidnění zde tedy nejsou patrné a lze prakticky garantovat, že inflace ve službách zůstane problematická i v nadcházejících měsících. Tím spíše, když nedávno zveřejněná data o mzdách vyjevila dynamický růst výdělků v tomto sektoru. Na další snižování sazeb ČNB tak evidentně můžeme pro tuto chvíli zapomenout. Průměrná inflace v letošním roce pak zřejmě míří k 2,6 procentům.

Autor: Vít Hradil, hlavní ekonom INVESTIKA, investiční společnost