Šéf konzervativní řecké opozice Antonis Samaras otevřeně před hlasováním v parlamentu zpochybnil ochotu schválené úsporné kroky implementovat, a to evidentně leží západoevropským politikům v žaludku. Je nicméně pravděpodobné, že i Antonis Samaras nakonec podepíše, což by mělo teoreticky otevřít cestu k dohodě na pondělním setkání ministrů financí eurozóny.
I přes veškerou snahu Řecka nakonec nemusí být podle Financial Times podpora pro záchranný balík mezi ministry financí jistá. Především tří-áčkové země (Holandsko, Německo, Finsko) jsou údajně čím dál víc skeptické vůči dohodnutému záchrannému plánu jako takovému a začínají být přesvědčeny, že neřízený bankrot je jen otázkou času. Je pravda, že v tuto chvíli je eurozóna na takovou situaci lépe připravena než před rokem – především ECB má arsenál silných zbraní (tříleté repo-operace, program přímého skupování vládních dluhopisů). Finanční nákaze z neřízeného řeckého bankrotu by ale i tak šlo těžko zabránit.
Pokud by nikdo nepomohl řeckým bankám, běžní Řekové by s pádem vlastního státu přišli o reálnou hodnotu většiny svých úspor. Při pohledu na to, by Portugalci a další nelenili a začali pro jistotu vybírat peníze z vlastních bank. V takovém případě by ECB měla skutečně hodně práce, do které by se jí vůbec nechtělo. I proto je v dnešních jednáních centrální banka spíše na straně Řecka a chce slyšet co nejrychleji německé “ano”.
Jan Bureš, Hlavní ekonom Era Poštovní spořitelny
