13. 07. 2026
Hormuz znovu straší trhy. Česká ekonomika však drží kurz
Během víkendu se opět vyhrotil konflikt mezi Spojenými státy a Íránem. Přestože mezi oběma zeměmi formálně platí příměří, konflikt pokračuje dalšími raketovými údery a výrazně vzrostlo napětí kolem Hormuzského průlivu. Tankerová doprava v úžině se sice prozatím nezastavila, počet plavidel byl ale včera nejnižší od poloviny června. I proto dnes ráno zdražuje ropa Brent o 4 % k hranici 80 dolarů za barel, roste ale také cena zemního plynu v Evropě, která je oproti konci června vyšší o více než pětinu.
Ropný trh nyní do cen promítá především riziko další eskalace konfliktu – tedy scénář, kdy by se terčem útoků opět stala energetická infrastruktura v regionu. V této fázi prozatím blízkovýchodní konflikt není a otevřenou otázkou zůstává, do jaké míry je Írán schopen dostat Hormuz znovu pod svou kontrolu. Pokud by se mu to dařilo stejně efektivně jako v prvních třech měsících konfliktu, pak je třeba počítat s opětovným zdražením ropy – ale pravděpodobně již ne na úroveň převyšující 100 dolarů za barel.
Další nárůst napětí na Blízkém východě doprovázený zdražením energií je připomínkou toho, jak důležitou roli sehrává geopolitika i pro vývoj české ekonomiky. Jak si ta prozatím vede? Dostupná data za druhé čtvrtletí zatím ukazují na její poměrně vysokou odolnost a pravděpodobně i rychlejší tempo růstu. Domácnosti jsou nadále ochotny utrácet díky svižnému růstu reálných mezd a ani jejich nálada se v souvislosti s Hormuzskou krizí výrazněji nezhoršila. Pozvolné oživení pokračovalo v květnu také v průmyslu, a to nejen z pohledu výroby, ale i nových zakázek, což je povzbudivý signál pro vývoj v dalších měsících.
Celkově zatím platí, že dopady blízkovýchodního konfliktu na českou ekonomiku zůstávají omezené. To platí i z pohledu cenového vývoje – v červnu meziroční míra inflace poklesla na 1,5 % zásluhou výrazně levnějších potravin a energií. V letních měsících by se měla inflace držet poblíž této úrovně, zatímco na přelomu letošního a příštího roku lze očekávat její opětovný nárůst. Zda inflace překoná 3% hranici, bude vedle domácích cenových tlaků záviset právě na vývoji cen energií a potravin, které patří mezi položky nejcitlivější na geopolitické otřesy.
Autor: Dominik Rusinko, hlavní ekonom Patria Finance
