Fedu dělá starosti inflace, švédským úřadům konec hotovosti

Na následné tiskové konferenci ale šéf Fedu Powell upozornil, že americká jádrová inflace zůstává nadále nepříjemně zvýšená (v únoru 2,5 %; v tomto bodě je na tom Fed podobně jako ČNB: česká jádrová inflace činila v únoru 2,7 %) a že další snižování je vázáno na známky vyprchávání cenových dopadů loňského zvýšení dovozních cel. Ohledně ekonomických dopadů války na Blízkém východě zdůraznil, že je nijak nelze předvídat. Celkově nová prognóza působí dojmem, že Fed zatím volí podobný předpoklad jako my, tj. že konflikt na Blízkém východě žádné velké ekonomické dopady mít nebude (možná s výjimkou přechodného drobného zvýšení celkové – ale nikoliv jádrové – inflace).

Powell se věnoval také svému vlastnímu dalšímu působení ve Fedu: hodlá v bance setrvat až do okamžiku, kdy přestane být obžalován pro své svědectví v Kongresu ohledně nákladů na renovaci budov Fedu, nicméně o svém setrvání ve Fedu po skončení kauzy se ještě nerozhodl. Minulý pátek první soudní instance žalobu odmítla, nicméně Trumpova administrativa se hodlá proti tomuto rozhodnutí odvolat. Powellův mandát v pozici šéfa Fedu končí za dva měsíce, nicméně pak mu zbývají ještě necelé dva roky mandátu řadového guvernéra. V polovině května by do čela Fedu měl nastoupit Trumpem už nominovaný Kevin Warsh, nicméně jeho nástup se může opozdit, protože někteří republikánští senátoři ho odmítají podpořit, dokud nebude ukončeno soudní stíhání Powella.

Ze Švédska přišla zpráva, která jistě potěší všechny ty z nás, kteří mají hrůzu z přechodu na bezhotovostní ekonomiku. Vláda severského státu, který proslul jako průkopník odchodu od plateb v hotovosti, poslala do tamního parlamentu návrh zákona, podle něhož budou muset základní druhy obchodů, tedy obchody s potravinami a lékárny, přijímat platby v hotovosti. Krok následuje po nedávné kampani, v níž švédská centrální banka nabádala obyvatelstvo, aby doma drželo jistou rozumnou sumu peněz (v přepočtu něco přes 2 000 Kč na dospělého člena domácnosti) v hotovosti na nákup nejnezbytnějších věcí v případě blackoutu, hackerského útoku na platební systém, války a podobně. Švédská „říšská banka“ také doporučovala, aby měly domácnosti k dispozici neustále několik platebních metod (hotovost, karta, chytrý telefon). Většina bankovních poboček ve Švédsku neumožňuje výběr nebo ukládání hotovosti; nuže nový zákon by jim nově uložil, aby nabídku těchto služeb obnovily, a to pro fyzické osoby i pro firmy a obchody. Používání hotovosti ve Švédsku v posledních letech prudce kleslo: například v obchodech ze zhruba 40 % nákupů v roce 2010 na cca 5 % v roce 2025. Švédsko si začalo dělat starosti s klesajícím používáním hotovosti (a obecněji na připravenost státu na extrémní situace) poté, co Rusko v roce 2022 napadlo Ukrajinu.

Údaje o inflaci v EU ukázaly, že Česko patří k zemím s nejpomalejším meziročním růstem cen (1 %; pozor, jde o index HICP, který neobsahuje imputované nájemné). Na vysvětlenou k vysoké rumunské inflaci dodejme, že jde o důsledek prudkého zvýšení nepřímých daní v rámci konsolidace tamních veřejných financí. Je všeobecně známo, že česká inflace je na celý letošek uměle stlačena dolů v důsledku přesunu platby poplatku na POZE z odběratelů elektřiny na státní rozpočet. V dalších měsících lze čekat podobných umělých efektů v číslech o inflaci v EU víc, protože v některých zemích EU (například Řecko, Portugalsko, Rakousko) už vlády v reakci na válku na Blízkém východě ohlásily nebo vážně zvažují u pohonných hmot cenové stropy, snížení spotřební daně nebo strop na marže.

Autor: Michal Skořepa, analytik České spořitelny