ECB jen velice mírně zvolní expanzi, ale převládnou holubičí hlasy

Červnová prognóza by měla přitom přinést vyšší odhad inflace i růstu na nejbližší dva roky a teoreticky by mohla vést k posílení jestřábích hlasů v bankovní radě. Ty však i tak zůstanou velice slabé. Pandemická nejistota totiž zůstává stále ve hře a podle našich odhadů na rozdíl od USA (nebo i středoevropských ekonomik včetně Česka) jádrové inflační tlaky v eurozóně zůstanou i po odeznění pandemie slabší. Eurozóna bude sice také čelit nabídkové inflaci (výpadky subdodávek, dražší suroviny a vstupy) – vyšší nezaměstnanost v řadě zemí ale pravděpodobně nedovolí přenést tyto tlaky do mzdových vyjednávání.

To jsou zásadní argumenty pro velice opatrný obrat v měnové politice. Očekáváme proto, že ECB sice může dnes rozhodnout o lehkém zvolnění nákupů (z cca 80 mld. EUR/měsíc na cca 70 mld. EUR/měsíc), ponechá si však flexibilitu v tempu nákupů tak, aby držela finanční podmínky na současných příznivých úrovních. Jednoduše řečeno půjde o drobnou “operativní” změnu a trhům vyšle signál, že bude nakupovat i nadále přesně tolik, kolik bude zapotřebí.
Zásadnější rozhodnutí ohledně úplného ukončení pandemických programů odsune podle nás ECB na září nebo prosinec. I to ovšem nebude rozhodnutí o “útlumu měnové expanze” (tapering), který čeká Fed pravděpodobně na konci tohoto roku. Půjde pouze o útlum pandemického programu, zatímco klasické kvantitativní uvolňování bude pokračovat dál (podle našich odhadů minimálně po celý rok 2022). A debata o prvním růstu úrokových sazeb leží samozřejmě ještě dál… za horizontem našich prognóz.

Pomalé otáčení kormidlem by mělo být lehce negativní zprávou pro euro – to bude po červnovém zasedání jen těžko výrazněji rozšiřovat své zisky. Současně je to důležitý vzkaz i pro dluhopisové trhy Itálie a jiných více zadlužených zemí, kde se mohou rizikové přirážky držet zatím dál na relativně nízkých úrovních…

Jan Bureš
Hlavní ekonom Patria Finance