Pátek 23. června. Svátek má Zdeňka.

ECB dnes vejde do historie – zavede záporné úrokové sazby

Makro 05.06.2014 | 09:27 0 Komentářů

Včera dala Evropská komise zelenou Litvě k tomu, aby se na počátku roku 2015 stala devatenáctým členem eurozóny. Přestože rozšíření měnové unie o miniaturní litevskou ekonomiku bude z hlediska jejího celkového výkonu jen stěží postřehnutelné, může mít celkem zásadní vliv na rozhodování její hlavní instituce – ECB. Její vedení, jež rozhoduje o měnové politice je totiž složeno z hlav národních centrálních bank a z šesti členů výkonného výboru ECB trvale sedících ve Frankfurtu.

Až do teď bylo pravidlem, že co člen bankovní rady to jeden hlas. Toto pravidlo mělo být sice již dávno s ohledem na neřiditelnost rozhodování ECB zrušeno, avšak ECB bylo umožněno tento problém (koho z možnosti hlasovat dočasně vyloučit) odložit. Příchod guvernéra litevské centrální banky do vedení ECB však zřejmě změní rozhodování vedení ECB v tom smyslu, že hlasovat bude vždy jen 21 členů. V praxi by to mohlo znamenat, že 4 guvernéři národních centrálních bank budou vždy mimo hru, což bude třeba brát v potaz – zejména pak pokud se to stane třeba Bundesbance.

Do konce roku a tedy i dnes bude ECB ještě hlasovat “po staru”, což nám však nijak neulehčuje prognózování toho, co ze zasedání vypadne. Eurozóna flirtuje s deflací, což si ECB začala uvědomovat a tak v den, kdy zveřejní svoji novou prognózu, bude jednat. Vycházíme z toho, že po dalším propadu inflace a hrozbě jejích ještě nižších hodnot nebude chtít centrální banka zůstat tzv. „za křivkou“ a tedy bude chtít přinejmenším naplnit očekávání trhů, resp. raději je mírně překvapit. Ve hře je tedy následující balík expanzivních opatření: snížení refinanční sazby o 15 bazických bodů (tedy na 0,1 %), zavedení negativní depozitní sazby ve výši 0,1–0,15 %, ukončení sterilizace držených vládních dluhopisů a zřejmě i zavedení nových dlouhodobých repo operací nasměrovaných na půjčování menším a středním podnikům.

Ač jsme poměrně skeptičtí, že ECB bude sama schopna v eurozóně, která se již nachází v tzv. pasti likvidity (úroky klesly na nulu a centrální banka nemá silný nástroj jak stimulovat ekonomiku), vygenerovat vyšší inflaci, pak po zavedení výše uvedených opatření může tohoto dojmu alespoň na krátko nabýt. V tržní praxi by se to mělo odrazit tak, že euro může zůstat pod tlakem, přičemž krátkodobé úrokové sazby by měly jít ještě níže, zatímco ty dlouhodobé vzhůru.

Jan Čermák
Analytik ČSOB

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.