30. 10. 2026
ECB beze změn, americká data Trumpovi pomáhají i škodí
ECB ponechala úrokové sazby na dosavadní úrovni, tj. klíčovou depozitní sazbu na úrovni 2,50 %. Jak potvrdila šéfka ECB Lagardeová na následné tiskové konferenci, jednání se neslo v tom duchu, že by možná bylo na místě sazby zvýšit, nicméně delší sazby na finančním trhu jsou už teď tak vysoko, že v tuto chvíli není zvýšení těch základních nutné. V tomto ohledu (tržní sazby výrazně výš, než by odpovídalo představě centrálních bankéřů) je ECB vlastně v kvalitativně trochu podobné situaci jako ČNB.
Rozhodnutí bylo očekávané. V doprovodné komunikaci zaznělo, že delší a silnější energetický šok může současně zvýšit inflaci a oslabit hospodářský růst a že sekundární efekty v reakci na proinflační tlaky ze strany cen energií zatím nejsou výrazné.
Lagardeová se na tiskovce po rozhodnutí vyjádřila také k čerstvému oznámení (už dříve naznačovaného) rozhodnutí, že odstoupí z funkce šéfky ECB předčasně, a to konkrétně 7. února 2027 po únorovém měnověpolitickém jednání Řídícího výboru ECB (její mandát měl skončit v říjnu 2027). Její oficiální zdůvodnění je, že se chce začít vyjadřovat k tématům, ke kterým se jako zástupkyně ECB vyjadřovat nesmí, přičemž v této době se jí zdá potřeba jejích názorů k situaci na vícero místech po světě (nejen v Evropě – tím asi myslela ve Francii) vyšší než v minulosti. Pokud by platilo toto vysvětlení, pak je otázka, proč neodstoupí hned. Asi stěží tak může rozptýlit podezření, že odstoupí předčasně i (nebo dokonce hlavně) ze zcela jiného důvodu: kvůli francouzským prezidentským volbám. Ty se budou konat na přelomu dubna a května 2027, přičemž jako vítěz se rýsuje Marine Le Penová, politička v evropském kontextu mnohem kontroverznější než nynější prezident Emanuel Macron. Šéfa ECB volí eurozónová sekce Evropské rady, a to posílenou kvalifikovanou většinou (pro musí být aspoň 16 zemí a ty musejí představovat aspoň 65 % obyvatel eurozóny), takže výběr nového šéfa/šéfky ECB až po volbách by kvůli postoji nebo požadavkům Francie mohl být výrazně složitější než výběr ještě před těmito volbami.
Růst ekonomiky USA v třetím čtvrtletí přepočtený na celoroční hodnotu činil podle 1. odhadu 3,4 %. Byl tedy rychlejší než v druhém čtvrtletí (2,2 %) i než bylo očekávání (3,2 % v průzkumu Reuters). V pozadí byla i nadále především horečná investiční aktivita spjatá s umělou inteligencí: firemní investice se meziročně zvýšily o téměř 13 %. Spotřebitelská poptávka ovšem rostla taky svižně (3,8 %, stejně jako v 2. čtvrtletí, což znamená nejvíc od konce roku 2024).
Jde o poslední významné makroekonomické číslo před tamními parlamentními volbami konanými příští týden v úterý. Příznivá hodnota růstu hraje do karet prezidentu Trumpovi (který samozřejmě nezapomněl vydat oslavnou zprávu na své síti Truth Social) a potažmo republikánským kandidátům. Na druhé straně ale mnoha Američanům velmi vadí vysoká inflace, rozvířená z velké části válkou na Blízkém východě. Nejnovější údaj ohledně spotřebitelské inflace, tj. (taktéž včera zveřejněný) deflátor spotřeby domácností za září, ukázal zrychlení inflace od srpna (z 3,4 % na 3,6 %, tedy vysoko nad dvouprocentním cílem Fedu), čímž zhruba potvrdil výsledek známý už cca tři týdny z dat týkajících se inflace měřené tradičně pomocí CPI (zrychlení z 3,4 % dokonce na 3,7 %).
Autor: Michal Skořepa, analytik České spořitelny
