Jedním z problémů je pomalá dynamika jádrové inflace (očištěné o pohonné hmoty a potraviny). Poslední nárůst celkové inflace (na 2letá maxima) je daný prakticky výhradně vyprcháváním efektu nízkých cen ropy a energií. Inflační tlaky budované přímo v domácí ekonomice (v sektoru služeb) zůstávají stabilní a relativně nízké – pod 1 %.
Je pravda, že ECB by mohla nad nízkou jádrovou inflací mávnout rukou s poukazem na to, že pokračující oživení přinášející lepší čísla z trhu práce ještě více urychlí mzdy a ve finále i jádrovou inflaci. Zvlášť, když ekonomika eurozóny v tomto roce nakonec všechny překvapila pozitivně a zdá se, že ke konci roku 2016 své tempo ještě zrychlí. A to byl ostatně i náš základní scénář. Poslední výroky z ECB ale naznačují, že si centrální bankéři ve světle rostoucích politických rizik jednoduše nejsou jistí. Příští rok čeká eurozónu politický veletoč – parlamentní volby v Nizozemí a v Německu a prezidentské volby ve Francii.Všude vidíme nárůst euroskeptických stran volajících po referendech o vystoupení z EU.
Nejakutnější hrozbou je ovšem italské ústavní referendum, plánované již na 4.12. (4 dny před zasedáním ECB). Italský premiér Matteo Renzi slíbil, že v případě neúspěchu referenda, odstoupí. I když se snažil svůj slib trochu relativizovat, je velice pravděpodobné, že by po případné prohře rezignoval a v roce 2017 by se Itálie připravovala na předčasné volby. A napětí by asi podpořilo i zhoršení ratingu od kanadské společnosti DBRS, která jako jediná drží italský rating v áčkovém teritoriu (A-) a na výsledek referenda čeká. To by pro nepročištěné italské banky s vidinou nestabilní politické scény mohl být pěkně adrenalinový zážitek.
I když výsledek referenda zůstává nejistý (více jak 20 % voličů není rozhodnuto), všechny průzkumy za poslední měsíc ukazují na vítězství odpůrců stávajícího premiéra a na narůstající podporu jejich tábora. Není divu, že v takové situaci nechce ECB uvažovat o ústupu od tisku peněz (politiku QE). Pokud skutečně natáhne QE o dalších 6 měsíců, znamená to, že se ČNB otevřou dveře k ukončení intervencí asi až na konci roku 2017.
Jan Bureš
Hlavní ekonom Poštovní spořitelny
