E-šmejdi letos zaútočili na 10 miliard korun

Letošní data potvrzují, že kybernetické podvody jsou pro klienty bank stále závažnější hrozbou. Zatímco počet útoků meziročně vzrostl přibližně o pětinu, celková způsobená škoda se zvýšila téměř o 80 %. Podvodníci tak dokážou z jednotlivých obětí získávat výrazně vyšší částky než v minulosti.

Banky proto vedle dlouhodobých investic do bezpečnostních technologií stále rozšiřují také nástroje, které mají klientům pomoci podezřelou transakci včas rozpoznat nebo zastavit. Patří mezi ně například upozornění na rizikovou platbu, možnost jejího dodatečného ověření, intervence pracovníka banky nebo funkce umožňující klientovi ověřit, zda mu skutečně volá zaměstnanec jeho banky.

„Bankám se díky pokročilým bezpečnostním systémům daří zastavit naprostou většinu podezřelých transakcí a do ochrany klientů dlouhodobě investují miliardy korun. Podvodníci ale stále více sázejí na sociální inženýrství. Vytvářejí časový tlak, vyvolávají strach a vydávají se za bankéře, policisty nebo investiční poradce. Jejich cílem je přesvědčit oběť, aby sama potvrdila platbu, předala citlivé údaje nebo převedla peníze na údajně bezpečný účet. Proto vedle technologické ochrany zůstává naprosto zásadní také prevence a schopnost lidí podvod včas rozpoznat. Právě na to se dlouhodobě zaměřuje kampaň #nePINdej!,“ říká Aleš Blažek, prezident České bankovní asociace a generální ředitel skupiny ČSOB.

Poznáte podvod včas? Prověří to nový Kybertest

Právě proto, že lidé i přes rostoucí ochranu bank stále podvodníkům nalétávají, spouští ČBA novou, vylepšenou verzi Kybertestu na www.kybertest.cz. Každý si v něm může ověřit, jak odolný je vůči útokům e-šmejdů a zda dokáže rozpoznat deset nejčastějších typů podvodů. Test ČBA pravidelně aktualizuje podle nových praktik útočníků a nově v něm využívá také prvky umělé inteligence včetně deepfake videí se známými osobnostmi, které s využitím své tváře pro edukativní účely souhlasily.

Podvody jsou stále sofistikovanější. Vishing a phishing ale dál patří k nejčastějším

Podvodné telefonáty, SMS zprávy a falešné internetové stránky nadále patří mezi nejčastější způsoby, kterými se e-šmejdi snaží dostat k penězům klientů. Jejich útoky jsou navíc stále přesvědčivější a při jejich přípravě stále častěji využívají také nástroje umělé inteligence.

Z hlediska počtu případů patří mezi nejrozšířenější zejména phishing, smishing a vishing. Z pohledu výše způsobených škod jsou však mimořádně nebezpečné především investiční podvody. Pachatelé při nich slibují nereálně vysoké zhodnocení, využívají profesionálně vypadající webové stránky, falešné investiční platformy nebo smyšlené grafy zobrazující údajný růst investice. Oběť často nejprve přesvědčí k zaslání menší částky a následně ji postupně tlačí k dalším, výrazně vyšším platbám.

„Podvody jsou stále sofistikovanější a s rozvojem umělé inteligence je pro lidi těžší rozpoznat, čemu mohou věřit. Náš průzkum ukázal, že 61 % lidí si spletlo obsah vytvořený AI se skutečným, a právě tito lidé se stávají téměř pětkrát častěji cílem a obětí podvodu. Proto musí vedle obezřetnosti spotřebitelů držet krok také technologie. Díky kombinaci AI, dat a vícevrstvé ochrany se za poslední tři roky podařilo snížit podvody při platbách kartou v Evropě o 24 % a od konce roku 2024 Visa zastavila více než 25 tisíc podvodných prodejců. Technologie ale samy nestačí – zásadní je spolupráce celého ekosystému a schopnost každého z nás se včas zastavit a podezřelou situaci ověřit,“ říká František Jungr, ředitel produktové divize Visa pro střední a východní Evropu.

Zdroj: Česká bankovní asociace

Finanční sektor patří k nejlépe zabezpečeným

V oblasti kybernetické bezpečnosti patří finanční sektor k těm nejlépe zabezpečeným. Podle Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost má také obecně lepší financování bezpečnostních systémů.

„NÚKIB meziročně evidoval incidentů sice méně, ale počet těch velmi významných vzrostl. Česko stále čelí hrozbám se zásadními dopady na chod státu a jeho institucí a služeb poskytovaných občanům. Zdařené útoky na dostupnost zůstávají mezi evidovanými incidenty nejčastější, i když jich meziročně ubylo,“ říká Tomáš Krejčí, první náměstek ředitele NÚKIB.

Trestná činnost v online prostoru tvoří 13,6 % celkové registrované kriminality

Policie registruje v první 8 měsících letošního roku 16 146 skutků spáchaných v kyberprostoru. Ve srovnání s loňskem jde o 15,7% nárůst. Policie proto v této souvislosti provedla téměř 3 400 kontaktních akcí, na kterých oslovila skoro 111 tisíc lidí. Zároveň uspořádala taky 248 akcí pro zaměstnavatele, kde kriminalisté proškolili přes 11 tisíc zaměstnanců.

„Vývoj letošních statistik potvrzuje, že kriminalita se stále výrazněji přesouvá do online prostředí. Zatímco celkový počet evidovaných trestných činů zůstává meziročně prakticky na stejné úrovni, počet skutků spáchaných v kyberprostoru vzrostl téměř o 16 procent. Na tento vývoj reagujeme nejen při odhalování a vyšetřování trestné činnosti, ale také v oblasti prevence. Chceme lidem nejen ukazovat, jaká rizika jim v online prostředí hrozí, ale především je naučit, jak je včas rozpoznat a jak se jim účinně bránit,“ uvádí náměstek policejního prezidenta pro službu kriminální policie a vyšetřování genmjr. Mgr. Tomáš Kubík.

I letos se na kampani #nePINdej! podílejí přední subjekty českého trhu. Kromě České bankovní asociace, která je realizátorem projektu, jsou do kampaně zapojeny Policie ČR, NÚKIB, VISA, Komerční banka, ČSOB, Česká spořitelna, Raiffeisenbank, UniCredit Bank, O2 a itego, a.s. Hlavním mediálním partnerem je Česká televize. Dalšími mediálními partnery jsou Seznam Zprávy, Deník, Cinestar a Blesk. Letos je novým technologickým partnerem společnost ESET.

„Bankovní sektor, a stejně tak i ESET, stojí odjakživa na důvěře v digitální svět. Naší rolí v tomto partnerství je proto tuto důvěru technologicky podpořit,“ vysvětluje Jan Urbík, Country Manager společnosti ESET v České republice. „Rozumíme lokálnímu kontextu podvodů, protože je analyzujeme zde na domácí půdě. Právě tuto expertizu dáváme prostřednictvím spolupráce s Českou bankovní asociací k dispozici bankovnímu sektoru. Naším cílem je posilovat odolnost bank i jejich klientů sdílením know-how a doporučeními, která banky umí doručit lidem přesně ve chvíli, kdy je potřebují. Naší ambicí je kontinuálně posilovat důvěru v celé digitální prostředí,“ dodává Jan Urbík.

Podvodné reklamy mají stovky milionů zobrazení

Česká bankovní asociace v boji proti internetovým podvodům spolupracuje také s Centrem pro výzkum online rizik (CVOR), které systematicky sleduje podvodný obsah a reklamu na internetových platformách.

Jen od začátku letošního roku do poloviny srpna zaznamenalo CVOR na platformách společnosti Meta, tedy na Facebooku a Instagramu, více než 45 tisíc podvodných reklam. Podle jeho analýzy získaly tyto reklamy jen v Česku ve stejném období přibližně 144 milionů zobrazení.

Podvodné reklamy často zneužívají známé osobnosti, média nebo zavedené značky a snaží se uživatele nalákat například na falešné investiční příležitosti. Jejich masové šíření ukazuje, že vedle samotných bankovních systémů se významná část boje proti kybernetickým podvodům odehrává už ve chvíli, kdy je potenciální oběť podvodu poprvé oslovena.

„Podvodníci často využívají deepfake videa nebo za pomoci AI upravené obrázky. Reklamy typicky odkazují na falešné stránky napodobující vzhled důvěryhodných médií, firem nebo institucí. Často stačí použít známé jméno, důvěryhodnou značku nebo aktuální událost a zasadit je do reklamy, která vypadá jako běžná nabídka. Kromě informování a vzdělávání veřejnosti také vidím prostor ke zlepšení přístupu ze strany samotných velkých online platforem. Jde například o více systematický přístup k identifikaci podvodných reklam a jejich rychlejší odstraňování,“ říká Vendula Prokůpková z Centra pro výzkum online rizik.