22. 01. 2026
ČR s desátým nejnižším dluhem v EU
Ačkoliv výsledky státního rozpočtu ČR už delší dobu nelze považovat za příznivé, v mezinárodních statistikách si ČR rozhodně nevede úplně zle. Podle aktuálního řebříčku Eurostatu byl její veřejný dluh na konci třetího čtvrtletí loňského roku desátým nejnižším v Unii, když dosahoval 43,1 %. Dlužno dodat, že naši pozici hodně vylepšují soustavné přebytky municipalit, které snižují nejenom deficit veřejných rozpočtů, ale fakticky tím přispívají i k příznivějším dluhovým poměrům. Zatímco obce hromadí přebytky, stát si půjčuje.
Zásadní změna naší pozice je spojena s nástupem covidu. Těsně před ním jsme s dluhem necelých 31 % drželi čtvrtou příčku, nicméně za těch šest let jsme dluh navýšili o 12procentních bodů, a to nám ještě výpočet výrazně vylepšovala inflace. Nominální HDP ve zlomku totiž jen díky inflaci poskočil o více než 30 %. Nominálně se nám totiž dluh za těch šest let vlastně zdvojnásobil.
I když se v řebříčku v čase propadáme, není naše zadluženost ve srovnání s eurozónou ještě ani poloviční. Poměr dluhů zemí eurozóny k HDP přesahuje 88 % a podobně – i když v menší míře než u nás – byl ovlivněn pozitivním inflačním efektem. Za průměrem EZ ovšem stojí extrémní rozdíly v hospodaření jednotlivých zemí.
Asi nepřekvapí Řecko, ale tandem druhé a třetí největší ekonomiky unie, a sice Itálie a Francie. Jejich dluhy odpovídající 138 %, respektive 118 % HDP vypadají hrozivě, nicméně alespoň v případě Itálie je vidět jasná snaha je řešit. To Francie si s dluhy evidentně příliš hlavu neláme a hospodaří s více než pětiprocentním schodkem a zřejmě věří, že se vždy někdo, kdo jí hladce zafinancuje.
Ve „stovkovém“ klubu je kromě uvedených tří zemí ještě Španělsko a Belgie. Na tomto vývoji je dobře vidět, jak moc vážně berou jednotlivé země ona „přísná“ unijní pravidla.
REKLAMA
ČR je v pozici zemí s umírněným dluhem, který se navíc daří hladce financovat. Přesto signály, které přicházejí už několik měsíců z dluhopisového trhu nejsou až tak pozitivní. Desetiletý papír nese aktuálně výnos téměř 4,4-4,5 %, což o 90 bodů více než u předlužené Francie a o 160 bodů nad Německem. Jistě, část se dá vysvětlit vyšší hladinou úrokových sazeb, avšak ty nevysvětlí asi vše.
Autor: Petr Dufek, hlavní ekonom Banky CREDITAS
