Sobota 28. listopadu. Svátek má René.

ČR před prodloužením nouzového stavu

Vývoj ekonomiky 29.10.2020 | 11:13 0 Komentářů

Do zasedání bankovní rady ČNB zbývá ještě týden, během kterého se toho ještě hodně stane. Nepůjde jen o předběžný odhad HDP, který zítra ukáže, jak se ekonomice dařilo vymanit se v průběhu třetího čtvrtletí z recese, ale dozvíme se rovněž, jak jsou na tom v Evropě i další země. Mělo by být rovněž jasno, na jak dlouho se prodlouží nouzový stav, jaká omezující opatření zůstanou v platnosti, či zda k nim nový ministr zdravotnictví nepřidá nějaká další. S ohledem na vývoj nákazy zatím nic nenasvědčuje tomu, že by vše mělo skončit 3. listopadu, jak se původně plánovalo.

Vláda bude žádat o další měsíc, avšak je otázkou, jakou představu o potřebě nouzového stavu bude mít sněmovna, která o něm bude rozhodovat. ČNB by tak měla mít příští čtvrtek už jasno alespoň v tom, v jak omezeném režimu a jak asi ještě dlouho česká ekonomika pojede. Že to bude znamenat další snížení výhledů pro zbytek letošního roku a nepochybně i pro ten příští, asi netřeba příliš rozvádět. Že to dále zhorší hospodaření státu, je už v podstatě jen sázka na jistotu. A nejenom v letošním roce, protože právě projednávaný návrh státního rozpočtu na příští rok vůbec s podzimní vlnou pandemie nepočítá. Staví tak nejenom na optimistickém výhledu růstu a s ním spojené zaměstnanosti, ale i vyšším startovacím základu v podobě odhadovaných daňových příjmů pro letošní rok. Když k tomu připočteme, že tento rozpočet nepočítá ani s likvidací superhrubé mzdy a z ní vyplývajícím výpadkem příjmů v řádu desítek miliard korun, tak je evidentní, že hospodaření státu zůstane pod značným tlakem i v příštím roce.

V podmínkách zvýšených rizik a nejistot se však nebude rozhodovat pouze ČNB, ale dnes to čeká i ECB. Její pozice je však přece jen mnohem jednodušší. Již tak záporné úrokové sazby není v podstatě kam snižovat, a tak jediné, co ještě může udělat, je rozšířit už tak velkorysé nákupy dluhopisů na trhu, a ještě více tím posílit svoji pozici největšího věřitele zemí eurozóny. Ve svých knihách má už papíry za 2,8 bilionů eur nakoupených v rámci stávajících programů plus dalších 567 mld., které si pořídila v rámci „pandemického programu nouzových nákupů“ zahájeného letos v březnu. Když k tomu připočteme automatické reinvestice splatných dluhopisů nebo dlouhodobé úvěry bankám, možnosti, jak dále rozšířit arzenál, má již ECB hodně omezené. Vedle navýšení kapacit „tisku nových eur“ se tak už nabízí jen prodloužení stávajících programů.

Petr Dufek
Analytik ČSOB

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.