16. 09. 2026
Comeback výrobní inflace
Výrobní inflace v průmyslu postupně nabírá na síle. Ceny průmyslových výrobců byly v srpnu o 2 % výše než loni, a to především v důsledku zdražování vyráběných PHM. Jako brzda této inflace fungují stále ještě meziročně levnější energie a snižující se ceny v potravinářském průmyslu.
Za celý zpracovatelský průmysl nicméně ceny rostou o 4 %. A nejde jen o PHM, ale také o zvyšování cen v chemickém a plastikářském průmyslu, kam se už propisují dražší vstupy.
Hlavní rizika pro další vývoj výrobních cen přinášejí ceny energií. Zdaleka ne pouze drahé PHM, které jsou vnějším nejviditelnějším projevem krize v Perském zálivu, ale už i drahý plyn a elektřina.
Zemní plyn, který je zdrojem energie i surovinou v chemickém průmyslu zdražil oproti únoru na více než dvojnásobek. A to jak na spotovém (nad 80 eury), tak na forwardovém trhu (v průměru pro rok 2027 nad 60 eury).
Podobně nepříjemný příběh se odehrává i na trhu s elektřinou, která je výrazně dražší pro letošek i pro rok 2027. Nejde přitom o žádné symbolické zvýšení cen, ale podstatné zdražení, které se propíše i do výrobních cen napříč ekonomikou. Neobvyklé je zejména to, že ceny elektřiny zůstávají vysoké i mimo zimní topnou sezonu a převyšují úrovně z minulého léta
REKLAMA
Čeká nás proto pravděpodobně období nákladové inflace, která nemusí být tak dramatická jako po začátku války na Ukrajině, ale rozhodně nebude zanedbatelná.
Inflační tlaky z výroby se následně propíšou i do spotřebitelské inflace cílované centrální bankou. Vzhledem k tomu, že situace na komoditních trzích zůstává vyhrocená, sázky na růst sazeb ČNB nabírají na síle. Největší inflační riziko pro rok 2026/2027 dnes skutečně neleží na trhu práce, ale na energetických a komoditních trzích.
Autor: Petr Dufek, hlavní ekonom Banky CREDITAS
