28. 08. 2026
Co bychom chtěli slyšet od šéfa Fedu v Jackson Hole a možná neuslyšíme
Slet centrálních bankéřů v americkém Jackson Hole byla vždy příležitost ke komunikaci nadcházející měnové strategie Fedu. Pro nového a relativně mladého šéfa Fedu Kevina Warshe by to za normálních okolností mohl být vhodný moment poněkud více rozvinout myšlenky, jak do budoucna řídit měnovou politiku a jak se celkově dívat na to, co se děje v americké ekonomice.
Taková možnost tady stále je, ale situace na americkém trhu vládních dluhopisů je s ohledem na nedávný výprodej a na následnou intervenci ministerstva financí poměrně napjatá a žádá si kredibilní odpovědi na otázky, které visí ve vzduchu. Níže uvádíme ty (podle nás) nejdůležitější, vůči kterým by bylo dobré, aby se Kevin Warsh vymezil a podpořil tak kredibilitu centrální banky:
• V prvé řadě by bylo žádoucí před klíčovými měsíčními daty, jež přijdou před zářijovým zasedáním (tj. payrolls a CPI), ujistit trh, že reakční funkce Fedu má stále plus mínus standardní parametry, což znamená, že pokud dorazí silná proinflační data, tak centrální banka bude reagovat utažením měnové politiky.
- Za druhé, Kevin Warsh chce utlumit komunikaci Fedu, což by mimo jiné mohlo obnášet redukci počtu zasedání FOMC (např. z 8 na 6 do roka) či osekání výstupů z kvartální makro prognózy. Kam až chce v tomto bodě Kevin Warsh zajít a je si vědom i negativních vedlejších efektů s tím spojených? Trh dluhopisů totiž redukci komunikace může vnímat jako omezení transparentnosti Fedu, což ve výsledku může vést k vyšší rizikové prémii u delších vládních dluhopisů.
- Dále, intervence amerického ministerstva financí na dlouhém konci výnosové křivky nepřímo dostává do hledáčku bilanci Fedu, neboť se pochopitelně nabízí, aby k něčemu takovému byla využita. Jak se k něčemu takovému Kevin Warsh staví, když to byl právě on, kdo „kandidoval“ do své nové pozice s programem maximálně redukovat bilanci centrální banky tak, aby se její intervencionismus v ekonomice projevoval co nejméně.
- A konečně, jak se Kevin Warsh staví k nabídkovým šokům, jež aktuálně americkou ekonomiku ovlivňují – tzn. technologická revoluce spojená s AI a nižší migrace? Přesněji řečeno, jak vnímá dopad těchto makroekonomických šoků na potenciál ekonomiky a optimálně i rovnovážnou úrokovou sazbu?
Neděláme si iluze, že dnes odpoledne na výše uvedené otázky dostaneme vyčerpávající odpovědi – tím spíše, pokud hlavním tématem letošního sympozia v Jackson Hole jsou „finanční inovace“. Trh dluhopisů by však něco z výše uvedeného rád slyšel, přičemž pokud tomu tak nebude, tak bude sám bolestivě hledat odpovědi na výše uvedené otázky, což se v konečném důsledku může americké vládě zbytečně prodražit.
Autor: Jan Čermák, analytik ČSOB
