ČNB zvyšuje úrokové sazby, nejvýrazněji od roku 1997

„ČNB zvýšila sazbu, a to hned o 75 bazických bodů. Je to start boje proti zvýšené inflaci, která Česko začíná trápit. Klíčové ale bude, jak se sazby zvýší do konce roku. Pokud by úroková míra ČNB šla až ke dvěma procentům, musely by na to rychle zareagovat banky, které musí promítnout kroky ČNB do sazeb úvěrů pro klienty. Navýšení úroků o dvě procenta se třeba u třímilionové hypotéky na 30 let projeví zvýšenou splátkou o více než 5 tisíc. Nejdříve se tedy stalo bydlení méně dostupné kvůli vysokým cenám, a nyní si na hypotéku sáhne ještě méně lidí. To by v konečném důsledku mohlo vést k potřebnému ochlazení realitního trhu,“ Uvedla Jana Mücková, ekonomka investiční skupina LOGeco.

Podle analýzy Portu banky v České republice mají hned 2 dobré důvody, proč se zvyšováním úrokových sazeb u spořících účtů nespěchat. Při devizových intervencích Česká národní banka ve snaze oslabit korunu nakupovala zahraniční měny. Použité peníze musely nejdříve vzniknout a ČNB tak podle zveřejněných dat od roku 2013 do roku 2017 vytvořila zhruba dva biliony nových korun. Tyto peníze se přesunuly do rozvah bank, které je mohou za nastavené sazby ukládat u ČNB a přímo zvyšovat svůj zisk. Nemají tak příliš důvodů se předhánět v konkurenčním boji o další peníze.

„Druhým důvodem je samotné chování střadatelů. Malé navýšení úrokové sazby není příliš dobrou motivací proč pravidelně sledovat nabídky na trhu a ztrácet čas zakládáním nových účtů. Například pokud člověk zhodnocuje 100 000 Kč na spořícím účtu s úrokem 0,2 % p. a. a narazí na banku nabízející úrok 0,5 % p. a., vydělá změnou za rok o 300 Kč navíc. Banky si proto uvědomují, že navýšením úrokových sazeb pravděpodobně jen stoupnou náklady na vyplácení stávajících střadatelů a akvizice několika málo nových klientů tento dodatečný náklad nepokryje,“ doplnil Vratislav Zámiš, analytik Portu.

Podle analytika Komerční banky Martin Gürtler rizika vyšší inflace se přitom netýkají pouze letošního roku, ale i toho příštího. „Stále totiž není jasné, jak dlouho ještě budou přetrvávat současná omezení v dodávkách různých typů materiálů, a to i s ohledem na přicházející další vlnu koronaviru. Na přelomu letošního a příštího roku nás navíc zřejmě čeká značné zdražení cen energií a na růst cen bude působit i napjatý trh práce. Nakonec zmiňme i fiskální politiku, která i nadále pokračuje v uvolněném módu a přilévá olej do ohně inflačních tlaků. Vlivem rychlého růstu úrokových sazeb v letošním roce však pro příští rok počítáme s jen dalšími dvěma zvýšeními v jeho první polovině a repo sazba by tak na jeho konci měla dosáhnout 2,50 %. To je poblíž úrovně, kterou centrální banka považuje z měnově politického hlediska za neutrální.“

^REKLAMA