08. 05. 2026
ČNB vyčkává na další vývoj
V souladu s očekáváním ponechala ČNB na svém dnešním zasedání úrokové sazby beze změny. Hlavní sazba tak zůstává na 3,50 %. Hlasování bylo jednoznačné, když pro stabilitu sazeb hlasovalo všech 7 členů bankovní rady. ČNB představila novou makroekonomickou prognózu. Podle ní by růst HDP měl v letošním roce dosáhnout 2,5 % a inflace 2,2 %. Pro příští rok čeká ČNB inflaci ve výši 2,4 %. Zajímavý je vývoj sazeb, když ve své nové prognóze čeká ČNB 1-2 zvýšení sazeb pro zbytek letošního roku následované jejich snížením v první polovině příštího roku. V tomto ohledu je samozřejmě otázka, zdali by bankovní rada nakonec na takto relativně krátkou dobu chtěla sazby zvýšit (prognóza ČNB není pro rozhodnutí bankovní rady závazná).
Na tiskové konferenci guvernér Michl zmínil, že v současné situaci není nutné spěchat na případné zvýšení sazeb. Mezi důvody patří jak výchozí podmínky (inflace pod cílem v prvním čtvrtletí 2026), tak i přísné nastavení úrokových sazeb (reálná úroková sazba zůstává i nyní kladná). Aktuálně přísné nastavení měnové politiky v české ekonomice bylo na tiskové konferenci několikrát zmíněno. Na dnešním zasedání se členové bankovní rady o možnosti zvýšení sazeb přímo nebavili. To je v souladu s naším pohledem, že nyní nemusí ČNB nikam spěchat. Pokud ale bude zesilovat jádrová inflace, tak se pro zvýšení sazeb může bankovní rada vyslovit v budoucnu. To není nová informace, když důležitost jádrové inflace pro budoucí vývoj sazeb byla zmíněna již na předchozím zasedání. ČNB připravila alternativy, které v blízké budoucnosti zveřejní. Ačkoliv hlavní scénář prognózy obsahuje relativně krátkodobé zvýšení sazeb, jedna z alternativ s negativním makroekonomickým vývojem obsahuje naopak snížení sazeb. I z důvodů silné nejistoty tak ČNB pokračuje ve vyčkávání na další vývoj, což vnímáme jako správné rozhodnutí
Náš pohled se tak po dnešku výrazně nemění. Pokud dojde na Blízkém východě v příštích týdnech postupně ke zklidnění, nějaké formě dohody, otevření Hormuzského průlivu a částečné korekci cen komodit, ČNB se může nakonec přiklonit k variantě ponechání sazeb beze změny. Pokud ale dojde k prodloužení konfliktu ve formě buď eskalace nebo dlouhodobého zavření lodních cest, výrazně se zvyšuje riziko přenesení inflačního vývoje do dalších částí ekonomiky a růstu jádrové inflace. V takovém případě by ČNB pravděpodobně byla „nucena“ zvýšit sazby. Pravděpodobnost obou možností vidíme jako podobnou, mírně se ale i nadále kloníme ke stabilitě sazeb pro zbytek letošního roku.
Z našeho pohledu (ČNB se k fiskální politice explicitně nevyjadřuje) nyní stojí poněkud stranou další důležitý faktor, který může ovlivnit budoucí nastavení měnové politiky. Plánované změny zákona o rozpočtové odpovědnosti mohou ve střednědobém horizontu výrazně zvýšit riziko vyšších strukturálních deficitů. Změkčení fiskálních pravidel, ať už prostřednictvím vyšších limitů deficitů, širších únikových klauzulí či slabších korekčních mechanismů, může vést k silnějšímu proinflačnímu fiskálnímu impulsu ve střednědobém horizontu.
Důležité je, že ačkoliv neměníme náš základní scénář pro zbytek letošního roku a nadále považujeme stabilitu úrokových sazeb za mírně pravděpodobnější variantu, očekáváme, že případné zesílení vládních deficitů by mohlo v nadcházejících letech omezit schopnost ČNB snižovat úrokové sazby. V tuto chvíli zatím neznáme plánované výše deficitů státního rozpočtu pro příští roky, zesílení fiskální expanze však považujeme za pravděpodobné. Proto nelze vyloučit, že mírně upravíme naši prognózu úrokových sazeb směrem k delšímu období stability (namísto očekávaného snížení v roce 2027).
Autor: Jiří Polanský, analytik České spořitelny
