ČNB i ECB beze změny

Do hry může vstoupit ECB, pokud by zvýšila sazby. Měnová politika ČNB je totiž obvykle v souladu s politikou ECB (český cyklus je obvykle sladěný s eurozónou. A pokud by ECB zvýšila sazby, tak se zvyšuje pravděpodobnost, že by ji ČNB mohla následovat. Jinak by totiž mohla oslabit koruna, což by přes růst dovozních cen v CZK dále zvyšovalo inflaci.

Na svém včerejším zasedání ponechala ECB v souladu s očekáváním úrokové sazby beze změny. Depozitní sazba tak zůstala na 2 %. Na tiskové konferenci guvernérka Lagardeová přednesla klidný a vyvážený odhad dopadů vyšších cen energií, což naznačuje, že ECB nespěchá se zvyšováním úrokových sazeb. V tomto ohledu výslovně uvedla, že atmosféra v Radě guvernérů byla „klidná“, a několikrát zmínila, že dlouhodobá inflační očekávání zůstávají stabilní. Je zajímavé, že předtím někteří představitelé ECB naznačovali možnost zvýšení sazeb, a to již na dubnovém zasedání. Proto současnou situaci vidíme jako značně nejistou.

Trh se kloní k tomu, že ECB bude muset zvýšit sazby, a to až o 50 bodů. Proti tomuto názoru ale jde historická zkušenost, kdy ECB obvykle se změnou politiky déle vyčkává. A navíc trh možná podceňuje riziko pro HDP eurozóny, které se ECB může obávat. V tuto chvíli se tak i nadále stále o něco více kloníme ke stabilitě sazeb ECB během letošního roku, nicméně riziko možného zvýšení sazeb je nyní nemalé. Pravděpodobnosti obou možností mohou být blízko a rozhodne až další vývoj na Blízkém východě.

My jsme vydávali aktualizovanou prognózu (Měsíční strategii – dluhopisy a měny) minulé pondělí. Hlavní scénář prognózy byl mírně upraven o vyšší inflační tlaky, protože je jasné, že minimálně březnová a dubnová inflace budou proti očekáváním vyšší. Předpokladem za hlavním scénářem, který označujeme jako „baseline“, jsou očekávání, že se konflikt na Blízkém východě v relativně krátké době uklidní s kladným dopadem do inflace ale relativně malými dopady do HDP. Vzhledem k obtížně predikovatelnému vývoji do příštích týdnů a měsíců (jde o válečný konflikt) má smysl nyní pracovat se scénáři. Příklady dvou jsou níže. Prvním je dlouhodobější zvednutí cen komodit (ropa 80-90 dolarů za barel a plyn kolem 50 euro za MWh). Druhým je šestiměsíční uzavření Hormuzu, kdy by ropa vyletěla ke 150 dolarům za barel.

^REKLAMA

V prvním alternativním scénáři dojde ke zvýšení inflace, ale dopady do HDP nebudou až tak výrazné. Centrální banka proto dodá do ekonomiky dvojí zvýšení sazeb, a to na zhruba rok, poté po odeznění šoku začne sazby zase snižovat. Ve druhém scénáři ceny komodit opět zesílí inflaci a dojde ke zvýšení sazeb. Jenže ceny ropy a plynu jsou již natolik vysoké, že „pošlou“ eurozónu do recese. Ačkoliv se recesi česká ekonomika vyhne (pomůže slabší koruna, silný trh práce a fiskál), růst HDP výrazně zpomalí. Počáteční reakce centrální banky je tak následována poklesem sazeb, protože na horizontu měnové politiky (období za 12-18 měsíců dopředu, kam se centrální banka primárně dívá) začnou „vyhrávat“ protiinflační tlaky z útlumu HDP nad proinflačním vývojem počátečního šoku.

Ale jak již bylo uvedeno, další vývoj u válečného konfliktu je obtížné předvídat a vývoj může být nakonec lepší i podstatně horší (například pokud by byl Hormuz zablokován déle a neopravitelně zničena ropná a plynová infrastruktura v Zálivu). V tomto ohledu budeme připravovat aktualizaci prognózy a scénářů nejen každý měsíc, jak standardně děláme, ale kdykoliv dojde k zásadním událostem.

Autor: Jiří Polanský, analytik České spořitelny