Sobota 24. října. Svátek má Nina.

ČNB hlásí výrazný nárůst pohledávek vůči zahraničí

BankyInvestice 06.06.2016 | 14:15 0 Komentářů

Údaje o vývoji hospodaření ČNB za závěrečnou dekádu měsíce května hlásí poměrně výrazný nárůst pohledávek tuzemské centrální banky vůči zahraničí. Nárůst pohledávek vůči zahraničí znamená, že ČNB pravděpodobně musela intervenovat na devizovém trhu, aby zabránila posílení koruny a udržela ji nad úrovní 27 za euro.

Objem intervencí za celý květen se ale zřejmě pohyboval někde blízko úrovně 750 miliónů euro: ČNB tak na devizovém trhu nemá až tolik práce a není tlačena k novým měnově-politickým krokům. Jinými slovy: vývoj na devizovém trhu naznačuje, že bankovní rada nemusí reálně zvažovat snížení úrokových sazeb pod nulu a zrovna tak nemusí zvažovat scénář dalšího oslabení kurzu koruny.

Růst pohledávek české centrální banky vůči zahraničí činil ve třetí květnové dekádě 18,4 miliardy korun, což v eurovém vyjádření činí zhruba 680 milionů. Pro uvedené období to znamená poměrně výrazný nárůst. Za celý květen pak pohledávky ČNB vůči zahraničí vzrostly o necelých 46 miliard korun, tedy o 1,7 miliardy eur, což není málo. Data o vývoji státního rozpočtu ovšem zároveň naznačují, že značná část nárůstu pohledávek ČNB vůči zahraničí souvisela s konverzí prostředků z fondů Evropské unie. Na základě údajů o hospodaření státního rozpočtu za květen odhaduji, že příliv prostředků z evropských fondů činil zhruba 26 miliardy korun. Na samotné devizové intervence by tak v případě letošního května „zbývalo“ zhruba 20 miliard korun, tedy zhruba 740 miliónů vyjádřeno v eurech. Takový objem devizových intervencí ale není nijak markantní a pro samotnou ČNB by nepředstavoval problém.

Oficiální údaj o objemu devizových intervencí za letošní květen bude zveřejněn až počátkem července. Již toto úterý (7. června) ale bude zveřejněna statistika vývoje devizových rezerv za měsíc květen a především pak objem devizových intervencí za duben. Pro samotný duben odhaduji objem devizových intervencí zhruba na 800 milionů eur, v tomto ohledu by tedy šlo o velmi podobný objem, jaký momentálně předpokládám i pro měsíc květen. Pokud by se měsíční objemy intervencí pohybovaly v průměru pod jednou miliardou eur, tak by to pro ČNB nepředstavovalo žádný problém. Osobně si myslím, že o případném přetlaku na devizovém trhu by se dalo hovořit až tehdy, pokud by měsíční objemy devizových intervencí pravidelně překračovaly částku 2 miliardy euro a tam rozhodně nejsme. Objem dvou miliard euro překonaly devizové intervence naposledy letos v lednu a předtím loni v srpnu a září, tedy krátce po návratu ČNB na devizový trh poté, co mezi prosincem 2013 a červnem 2015 centrální banka na devizovém trhu neintervenovala vůbec.

I nadále platí konstatování, že ČNB nechce pustit korunu pod úroveň 27 za euro a dle jejich vlastních vyjádření bude tento kurzový závazek praktikován zhruba do poloviny roku 2017. Osobně předpokládám, že tento kurzový závazek bude ČNB nakonec praktikovat až do konce roku 2017, a že centrální banka z tohoto závazku vystoupí až v průběhu první poloviny roku 2018.

Zdá se, že ČNB má situaci na devizovém trhu momentálně pevně v rukou: objemy devizových intervencí nejsou nijak zásadní a bankovní rada tak není tlačena k reálným úvahám o snížení úrokových sazeb do záporných hodnot. Vzhledem k vývoji mezd a domácí poptávky v české ekonomice a ostatně také vzhledem k výhledu inflace bankovní rada zároveň ani nemusí reálně zvažovat alternativu posunutí úrovně kurzového závazku pro kurz koruny ze stávajících 27 korun za euro na slabší hladinu.

Radomír Jáč, hlavní ekonom Generali Investments CEE

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.