ČNB asi sazby nezvýší, SAE svou těžbu ano

V květnu bude Jakub hlasovat nejspíš pro neměnnost sazeb s tím, že zvýšení sazeb bude následně tím pravděpodobnější, čím déle bude konflikt trvat. Ale každopádně bude podle jeho názoru záležet na tom, jak se budou agenti chovat, jaká rizika se objeví a podobně. Na základě zkušeností z nedávné minulosti se Jakub obává, že konkrétně u firem hrozí snaha využít cenové tlaky k navýšení marží, tj. ke zdražení vyprodukovaného výstupu nad rámec zdražení produkčních vstupů. Jádrová inflace by podle něj od příštího čtvrtletí mohla mírně klesnout díky tomu, že bude pomaleji růst imputované nájemné (simulace výdajů domácností na vlastní bydlení), jehož růst byl v první části letošního roku zesílen zvýšenou poptávkou po nemovitostech před začátkem platnosti zpřísnění pravidel pro hypotéky od dubna. Vzhledem k očekávanému výraznému navýšení vládních deficitů se jako trochu překvapivé jeví Jakubovo prohlášení, že příspěvek fiskální politiky nynější vlády k inflaci nebude výrazně větší než „relativně malý“ příspěvek předchozí vlády. Jakub ale ihned dodává, že jasněji bude v druhé půlce roku (ČNB se drží letité zásady, že do prognózy vcházejí jen ty záměry, které už vláda schválila). Roli v těchto srovnáních hraje samozřejmě volba období, na které se zaměříme. Proinflační působení fiskální politiky během Fialovy vlády se dost výrazně změnilo: strukturální saldo postupně kleslo z více než 3 % HDP v roce 2022 na cca 2 % HDP v roce 2025. Prognóza (únorová, za týden vyjde nová) očekává v roce 2027 toto saldo zpátky v blízkosti 3 % HDP.

Dlouhodobé pozorovatele ČNB může zaujmout Jakubovo sdělení, že ČNB v současnosti připravuje dva nové prognostické modely, přičemž jeden z nich už je využíván pro tvorbu stínové prognózy (která začne být zveřejňována, až bude uznána jako dostatečně kvalitní). Hlavní prognóza tvořená v sekci měnové tak dostane konkurenci z dílny sekce výzkumné.

Německá vláda dnes dostane na stůl první návrh státního rozpočtu na příští rok. Proslýchá se, že součástí návrhu by měla být snaha o konsolidaci, a to mimo jiné zvýšením daně z alkoholu a tabákových výrobků a zavedením odvodu ze slazených nápojů. Celkové výdaje na obranu jsou v návrhu uvedeny ve výši 3,1 % HDP. Německý federální rozpočet by měl nadále ctít takzvanou dluhovou brzdu (velmi přísný limit na výši deficitu), nicméně už řadu let výsledné deficity tuto brzdu výrazně překračují, a to zejména v důsledku schválení speciálních fondů, jejichž výdaje mají z této brzdy výjimku. Kolize zbytečně přísné brzdy a snahy dělat zoufale potřebné investice tak způsobuje, že německé veřejné finance jsou poněkud nepřehledné.

Spojené arabské emiráty (SAE) oznámily, že k 1. květnu opustí skupiny OPEC a OPEC+. Jde o výsledek dlouhodobých sporů uvnitř těchto kartelů: SAE žádaly o možnost navýšit svou produkci, s čímž ale zejména Saudská Arábie nesouhlasila. SAE tak teď bude moct svou touhu naplnit. Jde o zprávu, která by sama o sobě nejspíš snížila cenu ropy. Nicméně naopak nahoru tuto cenu tlačí další události – zejména zpráva, že americká administrativa se staví negativně k nejnovějšímu íránskému mírovému návrhu (a není tak úplně divu: Írán navrhuje, že bude rozhodovat o přístupnosti Hormuzského průlivu pro jednotlivé lodě a že o svém jaderném programu bude vést rozhovory s USA až později). Dosavadní tržní optimismus ohledně brzkého řešení konfliktu tak mírně oslabil (tj. spotové i budoucí ceny ropy brent se mírně zvýšily). Jak (ne)optimisticky se na další vývoj dívá Fed, se dozvíme dnes večer našeho času po skončení jeho aktuálního dvoudenního měnověpolitického jednání.

Autor: Michal Skořepa, analytik České spořitelny