Cla jsou mrtvá, ať žijou cla!

Dále, Bílý dům naznačil obrat na „tradičnější“ obchodní páky: prezident avizoval příkaz na „globální 10% clo“ s oporou v Section 122 Trade Act (1974). Tento zákon umožňuje cla až 15 %, která by měla být navázána na schodky platební bilance ohrožující stabilitu USA (nejen na „unfair trade“ obecně a pozor, týká se platební bilance, ne obchodní bilance nebo běžného účtu, což použití dále omezuje). A vyžaduje po 150 dnech souhlas Kongresu, takže riziko dočasnosti, ale i tak s dopady na ekonomiku. A dále avizoval možnost sáhnout po vyšetřováních dle Section 301 (typicky zdlouhavější proces v řádu měsíců). To znamená méně volnosti, více procedur a hlavně více času. Politicky to zároveň zvyšuje tření mezi administrativou a částí republikánů v Kongresu, protože jakmile se cla mají opřít o explicitní legislativní mandát, musí se otevřít debata o nákladech pro voliče a o tom, kdo je ponese.

Trhy na zprávu reagovaly intuitivně: akcie výše, dolar i Treasuries níže = sázka na menší „daň z dovozu“ a o něco lepší růstový mix. To ale právě nemusí vůbec platit. Reálný dopad bude záviset na dvou věcech: (1) nejistota, jaké právní cesty Trump nakonec zvolí a jak rychle je zvládne dotlačit do praxe (což zvyšuje nejistotu) a v případě EU už vidíme, že to rychle může jít (viz dále), a (2) otázka refundací už zaplacených cel, kterou rozsudek přímo neřeší a kterou i disent označuje za potenciální problém. Pokud by se refundace skutečně rozjely ve velkém (odhad přes 175 mld. USD), může to krátkodobě podpořit spotřebu a marže firem. Ale praktická redistribuce k zákazníkům bude obtížná. Pro byznys je to tedy spíš návrat do režimu „čekáme, co bude“ než čisté vítězství jistoty.

Evropská komise se chystá odložit ratifikaci obchodní dohody, kterou loni uzavřela s USA. Donald Trump uvalil nové plošné clo ve výši 15 % poté, co americký Nejvyšší soud zablokoval většinu jeho „nouzových“ cel. Evropská komise uvedla, že nová cla Donalda Trumpa nejsou „spravedlivá, vyvážená a vzájemně výhodná“.

Američtí a íránští vyjednávači se potkají ve čtvrtek. USA chtějí přesvědčit Írán, aby se vzdal jaderného programu. Zároveň rostou spekulace (možná v rámci tlaku na vyjednávání), že Trump zvažuje rozsáhlý útok, pokud jednání nebudou přesvědčivé. Íránský ministr zahraničí Abbas Araghchi uvedl, že existuje velká šance na „diplomatické řešení“. Ukrajina obvinila Maďarsko a Slovensko z „vydírání“ poté, co tyto země pohrozily přerušením dodávek elektřiny. Tato hrozba byla reakcí na to, že Ukrajina neobnovila přepravu ruské ropy do těchto dvou zemí. Ukrajina zastavila dodávky v lednu poté, co ruské drony zaútočily na její ropovodní infrastrukturu. V Mexiku propuklo násilí poté, co bezpečnostní síly zabily Nemesia Rubéna Oseguera Cervantese (známého jako „El Mencho“), který byl vůdce kartelu Jalisco New Generation, nejznámějšího gangu obchodujícího s drogami v zemi. Byl to jeden z nejhledanějších obchodníků s drogami americkou protidrogovou agenturou DEA.

^REKLAMA

Týdenní start (ft. Jirka) Za českou ekonomiku vyjde zítra sentiment a ve středu ceny výrobců. Ani jedno by nemělo mít významnější dopady na trhy. V případě nálady nečekáme žádné výraznější změny, když u spotřebitelů zůstanou data pravděpodobně nad dlouhodobým průměrem. U podnikatelů může dojít k mírnému zlepšení nálady v průmyslu z důvodu vývoje v německé ekonomice, kde dochází z pozvolnému oživení. Inflace cen průmyslových výrobců zůstane s vysokou pravděpodobností meziročně záporná kvůli nižším cenám energií. K tomu přispělo i přenesení nákladů za OZE na státní rozpočet. Pro vývoj inflace v příštích měsících bude důležitá hodnota inflace cen zemědělských výrobců, která ovlivňuje ceny potravin. Počet důležitých makro dat na hlavních trzích bude tento týden malý. Dnes vychází v Německu ifo index a v pátek pak předběžný odhad německé inflace za únor. Ta by měla dosáhnout 2 %, či zůstat blízko této úrovně.

Autor: David Navrátil, analytik České spořitelny