Česko – země opatrných “střádalů”

V Česku šla míra úspor výrazně vzhůru během pandemie COVID 19, kdy kombinace zavřených obchodů a nárůstu transferů domácnostem vedla k “odkládání větší části koláče” stranou. V normálních časech Češi spoří přibližně 12 % svých disponibilních příjmů, zatímco v pandemickém roce 2020 se vyšplhala míra úspor výrazněji nad 20 %. Rozvolňování proti-pandemických opatření sice vedlo v roce 2021 k poklesu míry úspor, ale start energetické krize, invaze Ruska na Ukrajinu a prudký nárůst inflace Čechy vystrašil a ke konci roku 2022 se míra úspor pohybovala opět v blízkosti 19 %. V sousedních středoevropských zemích jsme tak výrazný “opatrnostní” prvek ve spotřebním chování nepozorovali.

Situace je však jiná než v pandemickém roce 2020 a zajímavě na to poukazuje ve své poslední zprávě o měnové politice ČNB (https://www.cnb.cz/cs/menova-politika/zpravy-o-menove-politice/boxy-a-clanky/Duvody-aktualne-zvyseneho-sklonu-domacnosti-k-usporam/). Zatímco v roce 2020 jednoduše domácnosti neměly za co utrácet nadměrné příjmy a výrazněji navýšily úspory všechny příjmové skupiny domácností, primárním důvodem vyšších úspor v roce 2022 byl “strach z budoucnosti”. Nižší a střední příjmové skupiny domácností dostala vysoká inflace pod tlak a rozhodně neměly prostor na výraznější navýšení míry úspor – dá se tedy předpokládat, že za vyšší mírou úspor stály tentokrát převážně vyšší příjmové skupiny. A i proto “rozpouštění odložených úspor” nebude pravděpodobně tentokrát tak rychlé. Vyšší příjmové skupiny zpravidla nadměrné úspory přetaví do výraznějších dlouhodobějších investic (ať už finančních nebo reálných) a jejich rozpouštění ve světle poklesu nejistoty nepřinese českému hospodářství takové “plusové body” jako rozvolňování proti-pandemických opatření v roce 2021.

Jan Bureš
Hlavní ekonom Patria Finance