CZK/€ 24.700 +0,02%

CZK/$ 22.902 -0,17%

CZK/£ 29.235 -0,14%

CZK/CHF 25.546 -0,29%

20. 05. 2024

0 komentářů

Česko v eurounijním srovnání Indexu prosperity a finančního zdraví meziročně propadlo o dvě příčky

 

Česko se v celkovém vyhodnocení druhého ročníku Indexu prosperity a finančního zdraví propadlo ze 13. na 15. místo v rámci EU. Nejlépe se nám daří v oblasti zdravotnictví a obrany, zaostáváme naopak v úrovni bydlení. Meziročně si Česko nejvíce pohoršilo v oblasti ekonomiky, a to zejména kvůli vysoké inflaci a nízké přidané hodnotě. Shrnující výsledky analýzy za rok 2023 byly vyhlášeny na konferenci reVize Česka. Tu pořádá spolek Druhá ekonomická transformace, který se zasazuje o posílení české ekonomiky a její pozvednutí mezi nejvyspělejší země světa.

Loading



 

V prvním ročníku Indexu prosperity a finančního zdraví skončilo Česko na průměrném 13. místě v eurounijním srovnání. Datová analýza ukázala nejen na silné stránky českého prostředí jako je zdravotnictví a bezpečnost či solidarita ve společnosti, ale i na rezervy, se kterými se Česko musí vypořádat. Ačkoliv meziročně došlo v řadě indikátorů k pozitivnímu posunu a zlepšení, v celkovém pořadí jsme se o dvě místa propadli. Na vině propadu pod průměr EU je především pokles v oblasti ekonomiky či vzdělání a výzkumu.

Pátá nejvyšší inflace podráží nohy české ekonomice

Největší meziroční propad zaznamenalo Česko v pilíři ekonomiky. „Dolů nás stáhla především inflace, kde Česko meziročně propadlo z nadprůměrné osmé příčky na 23. pozici. Naši bezmála 15% inflaci překonaly jen čtyři unijní státy, a ačkoliv se v druhé polovině roku dařilo inflaci napříč Evropou opět brzdit a vracet do původních hodnot, Česku se to nedařilo dostatečně rychle,“ vysvětluje Tomáš Odstrčil, analytik Evropy v datech. Zároveň ale dodává, že se začátkem letošního roku míra inflace ustálila na dvou procentech, což přesně odpovídá inflačnímu cíli ČNB.

Nejzásadnějším problémem české ekonomiky je nízká přidaná hodnota, se kterou má Česko problém dlouhodobě. Ať už ji srovnáváme s celkovou produkcí nebo pokud jde o přidanou hodnotu vývozu. „Přidaná hodnota se tvoří zejména na straně výzkumu a vývoje produktu a na straně jeho marketingu a prodeje. Bohužel se stále opíráme o subdodavatelskou ekonomiku postavenou zejména na výrobě. Musíme projít transformací k vlastním produktům a službám. Cesta to není snadná, ale jedině možná a my se snažíme tuto cestu definovat a podporovat,“ vysvětluje situaci Martin Wichterle, majitel Wikov Industry a ambasador Druhé ekonomické transformace.

Pozitivní aspekty české ekonomiky jsou naopak její diverzifikovanost, díky čemuž máme 3. nejvyšší ekonomickou komplexitu, či šestý nejnižší státní dluh. I v této oblasti jsme si ale pohoršili. Zatímco v roce 2022 šlo o 4. nejnižší dluh, vloni o 6. a podle nejnovějších letošních dat nám patří až 8. příčka. Dluh během tří let tedy postupně vyšplhal z 37,7 % na 44,2 %.

Podle analytičky České spořitelny Terezy Hrtúsové je otázkou, zda bychom se vůbec měli snažit růst dluhu brzdit. „Zadlužování, které je způsobeno ‚projídáním‘ prostředků a neefektivním způsobem využití, je samozřejmě špatné. Když ale vezmeme v potaz růst dluhu, za kterým stojí prostředky investované do budoucnosti Česka, jedná se naopak o příležitost, které bychom měli využít. Propast mezi Prahou a ostatními regiony Česka by nebyla tak hluboká v případě funkční dopravní infrastruktury. A tu nyní nemáme, když vezmeme v potaz stav D1 a železniční infrastruktury mezi Prahou, Brnem a Ostravou.”

Loading

Vstoupit do diskuze 0 komentářů

 


Související články


Diskuze k článku

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna, vyžadované informace jsou označeny hvězdičkou.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *