Česká inflace kulminuje, korunu žene vidina vyšších sazeb

Spokojenost ze stávající inflace čiší i ze včerejšího komentáře ČNB. Jedinou brzdou, která může centrální banku znejišťovat, by mohla být koruna, avšak její dosavadní posílení není natolik dramatické, aby muselo centrální banku vzrušovat. Vzhledem k nedávným komentářům centrálních bankéřů zřejmě nejde o nic, co by nečekali nebo považovali za problematické.

Česká inflace už nejspíše kulminuje. Hlavní zásluhu na dosavadním rychlém růstu spotřebitelských cen mají potraviny, které se na aktuální inflaci podílejí z více než třetiny. Pominout ovšem nelze ani rostoucí náklady na bydlení, které odrážejí boom na realitním trhu – ať už v podobě rekordních cen nemovitostí nebo s nimi spojeným vyšším nájemným. Suma sumárum, skoro tři čtvrtiny inflace nyní generují tři největší skupiny spotřebitelských nákladů – jídlo, bydlení & doprava – a do konce roku se v tomto směru nejspíše ani nic nezmění. A to do vývoje inflace nezasáhla dražší elektřina, s níž počítáme zhruba od začátku příštího roku.

Blízko vrcholu jsou i další ukazatele, které si ČNB bere při argumentaci obvykle na pomoc. Měnově politická inflace (2,8 %), korigovaná inflace bez pohonných hmot (2,8 %) a čistá inflace (3,1 %). Výhled na rok 2018 sice počítá s jejich poklesem, nicméně jen do blízkosti cílových dvou procent, což vůbec nebrání návratu úrokových sazeb do (nového) normálu. Prostor pro odvážnější kroky by pro ČNB navíc mohla udělat i ECB, která má v říjnu ozřejmit své záměry pro rok 2018. Sice nejspíše nepůjde o nic dramatického nebo dokonce i odvážného, avšak přece jen nějaký konkrétnější termín konce politiky tisku levných eur by už konečně oznámit mohla. Evropské ekonomice se (v průměru) daří, nicméně argumenty takřka pro cokoliv se dají najít v podstatě vždy. Tedy minimálně v oblasti hospodářské politiky

Jan Bureš
Hlavní ekonom Patria Finance