Česká ekonomika opět mezi (evropskými) tygry

Sice podrobnosti o tom, co přesně stojí za výkonem tuzemského hospodářství, nebo jak se dařilo investicím či jak se vyvíjela ziskovost firem, přijdou na řadu až v průběhu následujících dvou měsíců, je velmi pravděpodobné, že i tentokrát si nemalou zásluhu na růstu HDP připsal průmysl.

Nakonec je to největší tuzemské odvětví jak z pohledu podílu na přidané hodnotě, tak i zaměstnanosti, a ekonomiku pohání vzhůru už čtvrtým rokem. Přitom se mu daří stále nad očekávání dobře navzdory sílící koruně i stále většímu nedostatku zaměstnanců vedoucímu ke zrychlování nominálních i reálných mezd.

S výsledky české ekonomiky za třetí čtvrtletí by mohla být spokojena i ČNB, protože se tuzemská ekonomická realita vyvíjí přesně podle jejích očekávání. Jak HDP, tak i říjnová inflace dopadla přesně podle prognózy, a tak nás před prosincovým měnovým zasedáním čeká už jen jedno číslo, kterému centrální banka věnuje v poslední době stále větší pozornost, a sice mzdy.

Už předchozí vývoj překvapil svojí razancí, když v důsledku rostoucího napětí na trhu práce firmy zvyšují mzdy výrazně rychleji, a podobné to nejspíše bylo i ve druhé polovině roku. Růst mezd začínající sedmičkou by proto neměl být žádným překvapením, nicméně pokud by se začal naplňovat „scénář vyšších domácích inflačních tlaků“ předpokládající výrazné zrychlení růstu mezd, byla by ČNB zřejmě razantnější. O případném prosincovém zvýšení sazeb proto vedle kurzu koruny „rozhodnou“ i mzdy, které ČSÚ zveřejní 4. prosince. Za pravděpodobnější však i nadále považujeme až únorový termín.

^REKLAMA

Zatímco u nás si trh bude lámat hlavu, kdy ČNB znovu posune sazby vzhůru, v eurozóně bude panovat i nadále klid. Navzdory nadprůměrnému růstu (+2,5 %) bez ohledu na inflační tlaky či realitní boom v úspěšnější části této měnové oblasti. Návrat k normálu zůstává ještě hodně vzdálený, nebo už možná chtě nechtě vznikl nový dlouhodobý normál?

Petr Dufek
Analytik ČSOB