Neděle 13. června. Svátek má Antonín.

Češi si chtějí spořit na penzi, velká část ale nevěří státu

Penze 13.06.2012 | 14:00 0 Komentářů

Ačkoli se ve společnosti objevuje nemalý odpor k penzijní reformě zapojující spořicí prvek, ve skutečnosti většina obyvatel ČR má zájem se na penzi nějak zajistit. V průzkumu pro ING Investment Management odpovědělo na otázku, zda považuje za důležité zajistit se na penzi plných 92,6 % respondentů v produktivním věku, že to považuje za rozhodně či spíše důležité.

Pouhých 11,3 procenta uvedlo, že si na penzi nespoří ani to neplánuje. Více než polovina lidí (52,8 %) říká, že o důchodce se má částečně postarat stát, ale částečně se každý také má postarat sám o sebe. Nejvíce překvapující je však asi výsledek, podle něhož 72 % procent respondentů považuje připravovanou reformu penzí za potřebnou (za rozhodně potřebnou 28,7 % a spíše potřebnou 43,2 %).

Průzkum probíhal v dubnu a květnu letošního roku na vzorku jednoho tisíce respondentů ve věku 20 až 55 let, s mírnou převahou žen. Realizovala jej společnost Ipsos.

Většina průzkumů se doposud zaměřovala na to, zda se lidé do druhého pilíře zapojí, a zda reformě rozumí. My jsme chtěli vědět, jaký je jejich celkový vztah ke spoření na penzi, úloze státu a nutnosti reformy,“ uvedl ředitel distribuce a marketingu ING Investment Management Miloš Filip. „Že zajištění na penzi dnes považuje za důležité většina lidí nás nepřekvapilo. Že
výsledná čísla budou tak vysoká a penzijní reformu označí za důležitou 72 procent dotázaných, ale nečekal nikdo. Moc to nekoresponduje s  hlasy ulice při manifestacích,“ zdůraznil.

Skoro čtvrtina lidí o reformě vůbec neví

Podle tohoto výzkumu se zdá, že bariérou zapojení do reformy je za prvé, nedůvěra ve státem vytvořené projekty a za druhé, již mnohokrát zmíněný nedostatek informací. Plných 23 % respondentů dokonce vůbec neví, že se nějaká reforma penzí připravuje! A 69,2 % uvedlo, že na to, o jak důležitou věc se jedná, o ní stát informoval minimálně. Je necelá pětina má pocit, že si zvládne informace sehnat sama a nepotřebuje nic vysvětlit.

Při výběru mezi více možnostmi, z těch, kdo reformu zaznamenali, odpovědělo jen 15,4 %, že jde o nesmysl a věci měly zůstat jako doposud, 3,3 % že se konečně podařilo něco prosadit, 13,1 % se přiklonilo k odpovědi „nechápu, proč to trvalo tak dlouho“. Konečně 20,1 % lidí souhlasí, že jde „o příliš humbuku pro to málo, co se nakonec schválilo“.

Nejdůležitější ovšem je, že 58,8 % zvolilo odpověď „stejně to za chvíli někdo zase změní.“ „Nedůvěru ve stabilitu systémů a předvídatelnost i kontinuitu v chování státu je možná vůbec největší překážkou jakýchkoliv reforem, do nichž by se měli občané dobrovolně zapojit. Podle těchto výsledků to tak vypadá,“ prohlásil Miloš Filip.

Celkový zájem o reformu je však podle průzkumu pro ING IM o něco vyšší, než u některých předchozích. Rozhodně se zapojím, uvedla 4,4 %, spíše se zapojím plných 35 %.  Výsledek mohl být ovlivněn tím, že debata o reformě se stále rozvíjí, anebo zaměřením pouze na populaci v produktivním věku.

Češi jsou možná ohledně budoucnosti zodpovědnější, než se zdá. Je otázkou, zda tomu tak není jen tehdy, když se jich někdo ptá na názor. V Praxi možná rozhodují omezené prostředky na spoření a stádní chování, při němž je košile bližší než kabát. Pokud by ale stát podporoval finanční vzdělávání, možná by zjistil, že výchozí podmínky nejsou tak špatné, jak si
mnozí myslí,“ uzavřel Miloš Filip.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.