Sobota 24. října. Svátek má Nina.

Čerstvá čtvrtletní prognóza ČNB předpokládá fakticky až dvojí zvýšení sazeb v prvním čtvrtletí letošního roku

Vývoj ekonomiky 06.02.2020 | 20:49 0 Komentářů

Po překvapivém zvýšení úrokových sazeb byla únorová tisková konference bankovní rady zřejmě ještě pod větším drobnohledem finančního trhu než obvykle.
Pro zvýšení úrokových sazeb ČNB hlasovali čtyři členové bankovní rady, zbylí tři byli pro stabilitu.
Hlavním důvodem pro zpřísnění měnové politiky je vyšší výhled inflace do budoucna, ale i skutečnost, že cenový růst v závěru loňského roku indikuje silnější inflační tlaky v domácí ekonomice, než s čím ČNB původně počítala.

Čerstvá čtvrtletní prognóza ČNB ohledně úrokových sazeb předpokládá fakticky až dvojí zvýšení sazeb v prvním čtvrtletí letošního roku (včetně zvýšení, jež proběhlo nyní v únoru) a zhruba od poloviny roku pak snížení ve dvou krocích, vždy o čtvrt procentního bodu.
Guvernér Rusnok na tiskové konferenci nicméně hovořil pouze o jednom zvýšení úrokových sazeb, jež proběhlo nyní, s tím, že výhled na zbytek roku zůstává nejasný a bude záležet zejména na realizaci scénáře oživení hospodářského růstu v zahraničí a jeho dopadech na českou ekonomiku.

Skóre hlasování sedmičlenné bankovní rady bylo velmi těsné: zvýšení úrokových sazeb prošlo o jediný hlas.
Debata o tom, zda úrokové sazby zvýšit či nikoliv, byla opět složitá a dlouhá, což byl také důvod, proč se rozhodnutí odsunulo o jednu hodinu.
Bankovní rada ve svém prohlášení konstatuje, že hlavním důvodem pro zvýšení úroků byl vyšší výhled inflace, jež pro letošní rok počítá s výraznějším cenovým růstem a následně s pozvolnějším odezníváním inflačních tlaků, než čekala prognóza z loňského listopadu.

V nové prognóze ČNB snížila výhled růstu HDP na letošní rok z 2,4 % na 2,3 %, výhled růstu na rok 2021 byl ponechán na 2,8 %.
Výhled inflace se zvýšil, ČNB nyní očekává, že celková inflace zůstane nad tolerovatelnou tříprocentní hranicí přinejmenším po celé letošní první pololetí.

Při pohledu na prognózu sazeb PRIBOR docházím k závěru, že úrokové sazby by dle prognózy mohly ještě jednou vzrůst o čtvrt procentního bodu (repo sazba na 2,50 %), od poloviny roku by se ale měla repo sazba snižovat zpět k úrovni 2,00 %.
Guvernér Rusnok nicméně v odpovědi na příslušnou otázku na tiskové konferenci hovořil o potřebě pouze jednoho zvýšení úroků, jež proběhlo právě na únorovém zasedání, s nejasným výhledem pro zbytek roku, kdy bankovní rada bude reagovat na aktuální zprávy z domácí i světové ekonomiky.

Koruna by dle prognózy ČNB dále posilovat neměla a letos by se měla držet v průměru v oblasti zhruba 25,30 až 25,35 za euro.

Dnešní rozhodnutí o úrokových sazbách každopádně přepsalo výhled pro letošní rok.
Většina analytiků na finančním trhu pracovala se stabilitou repo sazby po celý rok 2020 na úrovni 2 %, menší část trhu pak čekala, že úroky ČNB v průběhu letošního roku mírně klesnou.
Zvýšení úroků ČNB hned na prvním letošním měnově-politickém zasedání a s ním související další posílení kurzu koruny znamená zpřísnění měnových podmínek v české ekonomice.
V kombinaci se zpomalujícím se růstem české ekonomiky se vnucuje myšlenka, že další zvyšování úroků nebude hned tak potřeba a že ČNB nyní bude opět delší dobu držet svoje sazby beze změny.
Spíše vnímám riziko, že růst české ekonomiky bude slabší, než ČNB předpokládá, a koruna bude naopak silnější, což by v průběhu letošního roku mohlo rozproudit debatu o možném snížení úrokových sazeb.

V případě výraznějšího zpomalení české ekonomiky může být příští pohyb úrokových sazeb ČNB směrem dolů.
Je zde také otázka, zda inflace poroste v prvních měsících letošního roku tak výrazně, jak předpokládá ČNB: její čerstvá prognóza vidí březnovou meziroční inflaci na úrovni 3,6 %.
Koruna může být zároveň velmi snadno vůči euru v průměru o procento silnější, než předpokládá ČNB.

Zrovna tak je ale evidentní, že bankovní rada neváhá měnovou politiku zpřísnit, pokud si to žádají podmínky v české ekonomice, a to i navzdory nejistotám panujícím ve světě.
Pracuji s předpokladem stability repo sazby na úrovni 2,25 % po několik příštích čtvrtletí, možná po celý rok 2020.
Pokud bych měl hodnotit možná rizika prognózy ČNB, tak je vidím ve směru slabšího růstu české ekonomiky (pro rok 2020 očekávám růst HDP tempem 1,9 %) a silnější koruny (pro rok 2020 pracuji s předpokladem průměrného kurzu 25,05 za euro).
V tomto ohledu vnímám rizika coby vychýlení ve směru možného snížení úrokových sazeb, nečekám však, že by bankovní rada chtěla s takovým krokem spěchat. Zejména poté, kdy se momentálně rozhodla úrokové sazby zvýšit.

ČNB dnes ale finančním trhům i širší veřejnosti připomněla, že úrokové sazby nejsou vytesány do skály a že bankovní rada dle všeho bude i nadále otevřena případným posunům v úrokových sazbách, pokud si to vývoj v české ekonomice bude žádat.

Radomír Jáč
hlavní ekonom
Generali Investments CEE

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.