19. 10. 2026
Ceny ve výrobě rostou, zboží bude příští rok zdražovat rychleji
Ceny ve výrobě jdou vzhůru a potvrzují náš scénář, že inflace příští rok poroste. Meziroční růst cen průmyslových výrobců v září zrychlil ze 2 % na 3,7 %, nejvíce od jara 2023. Česko přitom není výjimkou: tlak dražších energií a pohonných hmot pociťuje průmysl napříč celou Evropou. V eurozóně výrobní ceny v srpnu zrychlily dokonce na 8,2 %.
U nás zatím rostou pomaleji, protože na rozdíl od některých západoevropských zemí (Itálie, Španělsko) podniky ještě plně nepocítily dražší velkoobchodní ceny plynu a elektřiny. Kontrakty se obnovují postupně a na spotové ceny obvykle navázané nejsou. To se ale časem změní a příští rok Česko pravděpodobně čeká výrazně vyšší výrobní inflace v energetice. Už dnes táhnou výrobní ceny vzhůru hlavně energeticky náročná „základní“ odvětví, jako je výroba základních kovů (+6,3 % meziročně) nebo chemický průmysl (+15 %). Sektory finální spotřebitelské produkce pod silným konkurenčním tlakem (automotive, elektronika) zatím příliš nezdražují, ale inflační tlaky porostou i tam. To vše by se mělo promítnout do cen volně obchodovatelného neenergetického zboží, kde inflace donedávna prakticky neexistovala.
Vedle toho samozřejmě počítáme s vyššími cenami energií pro domácnosti (o více než 10 %) a se zrychlením inflace potravin (na 3–4 %). Potraviny letos inflační tlaky naopak tlumily (zhruba -2 %), ve výrobních cenách už ale vidíme postupný obrat. Ceny zemědělských výrobců v rostlinné výrobě začínají růst. U zpracovatelů potravin navíc obrat hlásí i dva největší tahouni letošního zlevňování: mléčné výrobky a maso.
O celkové inflaci nakonec spolurozhodnou služby, jejichž zdražování jen velmi neochotně klesá ze zvýšených úrovní kolem 4–5 %. Pro konvergující ekonomiku, jako je Česko, je rychlejší růst cen služeb sice normální, zvlášť když jejich úroveň byla před pandemií covidu-19 relativně nízká. Tempo kolem 5 % je ale „trochu moc“ a s dvouprocentním inflačním cílem se jen těžko slučuje. Stojí za ním i těžko udržitelný růst mezd, který by měl postupně slábnout. S ním by pravděpodobně odezněla i stále vysoká inflace v pohostinství, hotelnictví a dalších službách. Celková inflace tak sice příští rok kvůli dražšímu zboží, energiím a potravinám poroste. Pokud se to ale nepromítne do vyšších mezd, jádrová inflace by mohla současně klesat.
Autor: Jan Bureš, hlavní ekonom skupiny ČSOB
