23. 06. 2023
Centrální banky šlapou dále na brzdu
Centrální banky pokračují ve svižném utahování měnových šroubů. Včerejší den přinesl zvyšování úrokových sazeb hned v několik významných ekonomikách, třebaže celková inflace je povětšinou za vrcholem díky odeznívání globálních nákladových tlaků. Společným problémem však zůstává nepříjemně vysoká a setrvačná jádrová inflace, což hraje do karet scénáři „higher for longer“ – ještě přísnější měnové politice po relativně delší dobu.
Začněme ve Velké Británii, kde Bank of England (BoE) včera překvapila trhy 50bps zvýšením sazeb na 5 %. V rozhodování BoE hrála zásadní roli nečekaně špatná inflační čísla za květen – celková inflace oproti očekávání stagnovala na 8,7 % (meziročně), zatímco jádrová zrychlila na 7,1 %. Podobně jako v případě ECB také u BoE roste vliv (vzad-hledících) inflačních čísel na úkor vpřed-hledících indikátorů a projekcí. Směrem k dalším svým krokům sice BoE nedodala žádný hmatatelný forward guidance, nicméně trhy po včerejšku zaceňují kumulativní růst sazeb o 100bps až na hranici 6,0 %.
Naproti tomu Švýcarská centrální banka (SNB) zvýšila svou základní sazbu v souladu s očekáváním o 25 bps na 1,75 %. Vedle toho ale vyslala silný jestřábí signál – celková inflace sice v květnu klesla na 2,2 %, SNB ale očekává její opětovný růst nad inflační cíl (0-2,0 %) z důvodu sekundárních účinků vyšší inflace. A proto se dá čekat, že SNB nemá v tomto cyklu hotovo a minimálně jedno zvýšení sazeb v rozsahu 25 bps ještě doručí. Připomeňme, že SNB zároveň pravidelně intervenuje na devizovém trhu ve prospěch franku, čímž pomáhá tlumit dovezené cenové tlaky (a zároveň snižuje velikost své bilance).
A konečně úrokové sazby včera prudce zvýšila dokonce i turecká centrální banka. K tomuto kroku došlo poprvé od března 2021, navzdory pádivé 80% inflaci v loňském roce. Po květnových volbách dal prezident Erdogan – pod tlakem neutěšené makroekonomické situace – zelenou k návratu ke konvenční měnové politice a jmenoval novou guvernérkou H. Erkan. Včerejší skokový růst sazeb o 650 bps na 15 % nicméně zaostal za očekáváním, na což zareagovala lira oslabením o více než 3 % vůči dolaru. Několik let erdoganomiky a stálé riziko, že neortodoxní otočka může přijít vlastně kdykoli, tak dává tušit, že obnovení kredibility turecké centrální banky bude během na dlouhou trať.
Dominik Rusinko
Analytik ČSOB
