13. 06. 2022
Cena jednoho bitcoinu se propadla už o více než milion korun, jako nikdy v historii. Je to jeho konec?
Cena bitcoinu se dnes propadla na svoji nejnižší úroveň od prosince roku 2020, a to až na 24 560 dolarů, vyplývá z dat agentury Bloomberg. Přitom loni v listopadu se bitcoin, který představuje nejstarší a nejrozšířenější kryptoměnu světa, prodával za takřka 69 tisíc dolarů. Jedná se tak v absolutním vyjádření o bezprecedentní pokles jeho ceny. Vždyť bitcoin od to doby ztratil 63,5 procenta, tedy bezmála dvě třetiny své tehdejší hodnoty. V přepočtu do korun ztratil oproti loňskému listopadu více než milion korun své hodnoty.
Za mohutným výprodejem bitcoinu je obecný odliv mezinárodních investorů z rizikových investic. Zvláště právě rizikové investice čelí obnovené vlně výprodejů v reakci na páteční zveřejnění květnové inflace v USA. Její míra, 8,6 procenta, trhy šokovala. Jedná se o nejvyšší inflaci za 40 let. Enormní růst cen dramaticky snižuje ekonomickou náladu Američanů, jež podle dat rovněž ze závěru minulého týdne klesla na minimum alespoň od roku 1978. Američanům náladu kazí právě vysoká inflace. Ta snižuje kupní sílu jejich úspor a příjmu, ale také zhoršuje vyhlídky investic třeba do akcií. To proto, že americká centrální banka na ni bude muset reagovat ještě razantnějším zvyšováním své základní úrokové sazby, které nahlodává ziskovost většiny firem, tedy i ziskovost v přepočtu na akcii.
Mezinárodní investoři se tak zbavují jak akcií, tak kryptoměn jako bitcoin, tak ovšem i dluhopisů. Rostou proto výnosy dluhopisů i zemí, jako jsou Spojené státy nebo Německo. Dvouleté dluhopisy německé vlády tak v důsledku poprvé za více než deset let překonávají úroveň jednoho procenta. Americké dvouleté dluhopisy mají zase nejvyšší úrok dokonce od roku 2007.
Investoři se zkrátka snaží svá portfolia přeskupovat tak, aby jim inflace vzala co možná nejméně kupní síly. Současnou rapidní inflaci je totiž nesmírně těžké porazit, takže investoři se spokojují alespoň s minimalizací ztráty. Za takové situace se zbavují v prvé řadě rizikových aktiv, jako jsou kryptoměny.
Nelze však předpokládat, že se trh kryptoměn zcela zhroutí. Pokles cen kryptoměn nastává totiž z důvodu odlivu jen části investorů. Těch, kteří v kryptoměnách spatřují jen další rizikové aktivum, odpovídající zhruba libovolné technologické akcií. Investoři, kteří v kryptoměnách vidí možný základ nového, alternativního platebního a transakčního ekosystému, v nich převážně zůstanou, případně využijí nižších cen k „dokupování ve slevě“.
Autor: Lukáš Kovanda, hlavní ekonom, Trinity Bank
