Nový šéf Komise Jean Claude Juncker cítí, že hospodářský růst a pracovní místa jsou v tuto chvíli prioritou číslo jedna. Oznámil proto, že Komise představí balík na podporu investic v celkovém objemu 300 mld. euro. To je o něco víc než 2 % evropského HDP a v tuto chvíli by se rozhodně hodily. Řada evropských ekonomik má naplno otevřené měnové kohouty, relativně pročištěný bankovní sektor, ale domácí poptávka je stále slabá. Rozumná rozpočtová expanze by rozhodně mohla pomoci (i když sama neřeší řadu strukturálních problémů).
Problém je, že se k ničemu takovému pravděpodobně neschyluje. EU sama o sobě samozřejmě takové peníze nemá k dispozici – roční rozpočet EU nedosahuje ani 150 mld. eur a skoro polovina jde v tuto chvíli na zemědělskou politiku. Je tedy docela pravděpodobné, že investiční balík nepřinese do hry zcela nové veřejné peníze. Pak může pouze sázet na dostupné veřejné zdroje a věřit, že dokáží přitáhnout více soukromého kapitálu. Ambiciózní objem plánu – 300 mld. eur – také nakonec nemusí ukazovat na celkový objem nových veřejných a soukromých zdrojů ale pouze na odhadovaný dopad do ekonomiky. A ten může být čistě iluzorní hrou s čísly.
Pokud tedy příští týden Jean Claude Juncker nepředstaví balík, který přinese do hry nové peníze, nic moc se na pomalém nízko-inflačním růstu v eurozóně nezmění. Klíčové národní rozpočty totiž dál v souhrnu za celou Evropu počítají s poklesem veřejných výdajů. V takovém případě budeme nakonec rádi, když růst eurozóny v příštím roce překoná 1 %. A ani od Česka pak nelze čekat žádný úprk vpřed.
Jan Bureš
Hlavní ekonom Ery
