Neděle 17. ledna. Svátek má Drahoslav.

Bankovní rada vidí šanci na vyšší sazby, vnímá ale i riziko předčasného utažení měnové politiky

Makro 08.01.2021 | 10:49 0 Komentářů

Podle dnes zveřejněného záznamu z posledního jednání bankovní rady ČNB vyplývá, že velká část diskuze byla věnována fiskální politice. Ta by díky daňovým změnám měla působit proinflačně. Převládal však názor, že efekt plánovaných opatření nebude velký, protože značná část lidí získané peníze uspoří.

Tomáš Holub navíc upozornil, že by daňové změny mohly vést k nižší investiční aktivitě municipalit. Většina bankovní rady také považuje druhou vlnu pandemie za méně nebezpečnou pro ekonomiku, s tím jak si subjekty zvykají na vládní opatření. Podle Tomáše Nidetzkého stojí za pozornost dvourychlostní vývoj, a to nejen mezi průmyslem a službami, ale i v rámci průmyslu samotného. Marek Mora v této souvislosti varoval, že oživení ekonomiky po druhé vlně pandemie může být pomalejší, než jsme viděli v letních měsících. Značná část diskuze byla také věnována kurzu koruny, oproti prognóze ČNB tuzemská měna významně posílila. Většina bankovní rady to však nepovažuje za významné riziko pro prognózu centrální banky. Tomáš Holub však upozornil, že koruna může být silnější po delší dobu a navíc se zvyšují i úrokové sazby na finančních trzích, k čemuž podle něj přispěla samotná komunikace ČNB. To z hlediska vývoje ekonomiky a inflace považuje za předčasné zpřísňování měnových podmínek, které není žádoucí.

 

Bankovní rada opět zopakovala, že využití nekonvenčních nástrojů není aktuální, nicméně je nutné se věnovat jejich přípravě. Vojtěch Benda v tomto kontextu řekl, že se obává nárůstu dlouhého konce výnosové křivky díky uvolněné fiskální politice, což by mohlo ohrožovat cíl centrální banky a vyvolat potřebu výnosovou křivku ovlivňovat. Celkově se ale bankovní rada spíše obrací ke směru měnovou politiku utahovat vzhledem k lepšímu makroekonomickému vývoji. Vzhledem k vysokým nejistotám však centrální bankéři považují za vhodné nechat si dveře otevřené oběma směry. Aleš Michl a Vojtěch Benda se na toto téma shodovali, že uvolnění měnové politiky v jarních měsících bylo příliš silné a sazby mohly zůstat na úrovni 0,50 %.

Celkově tak vidíme, že se myšlení bankovní rady postupně posouvá k dřívějšímu zvyšování úrokových sazeb díky lepšímu makroekonomickému vývoji a přetrvávajícím inflačním tlakům.Zároveň ale bankovní rada chce zůstat opatrná a nechce riskovat předčasné zvýšení úrokových sazeb. Aktuální prognóza ČNB počítá s trojím zvýšení již v tomto roce, nicméně vůči tomuto výhledu se opakovaně bankovní rada ohradila, a první zvýšení sazeb vidí nejdříve v druhé polovině roku, ale mírnějším tempem. My stále předpokládáme, že díky silnější koruně, zpomalení inflace a nejistému výhledu si bankovní rada s takovým krokem počká až do začátku příštího roku. Je ale pravdou, že lepší data z ekonomiky by tento krok mohly urychlit a již v závěru tohoto roku bychom mohli vidět vyšší sazby.

FRANTIŠEK TÁBORSKÝ
Economist, Komerční banka, a. s.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.