CZK/€ 24.395 +0,14%

CZK/$ 20.848 +0,17%

CZK/£ 28.245 +0,46%

CZK/CHF 26.590 +0,27%

14. 05. 2020

Analýzy ze Spořky: Skrze stabilitu institucí chce ČNB stabilizovat trhy

 

Nedávno přijatá novela zákona o ČNB dala této instituci širší pravomoce, mj. i k obchodování s nebankovními institucemi. A ČNB toho hned využila ke zřízení nové repo facility, skrze kterou bude moci poskytovat likviditu na dva týdny pojišťovnám, penzijním společnostem a investičním společnostem výměnou za státní dluhopisy, státní pokladniční poukázky a poukázky ČNB.

Loading



 

Ano, i ČNB vydala „poukázky“, tedy cosi jako dluhopisy. Například ke konci loňského roku jich podle Roční účetní závěrky ČNB za rok 2019bylo na světě v hodnotě přes 2 tisíce miliard Kč. ČNB je používá dlouhá léta, ale (doposud) jen jediným způsobem: jako protihodnotu při stahovacích repo operacích s bankami (tj. když banky ukládají v ČNB svou likviditu). Ostatně proto se mluví o „repu“, tedy o „repurchase agreement“: ČNB bance „prodá“ své poukázky a za 14 dní se je zase koupí zpět (re-purchase). Za jistých okolností se poukázky ČNB coby protihodnota v bankovních repech mohou dostat z rukou bank do rukou nebank – a ty je pak můžou nabídnout naopak ČNB jako protihodnotu v rámci nově zavedeného dodávacího repa (kde nebanka prodá ČNB její vlastní poukázky a za 14 dní je koupí zpět).

Na první pohled může nově zavedené nebankovní dodávací repo působit jako humanitární gesto ČNB připravující záchranný kruh pro případ, že se dostanou do potíží dotčené typy finančních institucí; a že vymezení okruhu přípustných typů aktiv je jen nezajímavou technikálií. Ve skutečnosti je to ale opačně: primárním smyslem nového nástroje je nejspíš ochrana trhů s těmito typy aktiv. A seznam přípustných institucí je pak dán pouze úvahou, kdo všechno může svým chováním tyto trhy ohrozit.

Pokud by totiž pojišťovny, penzijní společnosti (skrze penzijní fondy) nebo investiční společnosti (skrze podílové fondy) náhle potřebovaly svým klientům vyplatit celkově velkou sumu peněz, může je to tlačit do bleskového prodeje svých aktiv (například státních dluhopisů). To může způsobit paniku na trhu s těmito aktivy, prudký pokles jejich cen, a nakonec otřesy ve fungování celého finančního systému včetně realizace nynější uvolněné měnové politiky (připomeňme, že z poklesu ceny aktiva plyne automaticky zvýšení jeho výnosu neboli „úrokové sazby“). Obrazně řečeno: jednotlivým pasažérům padajícím přes palubu chce ČNB pomáhat hlavně proto, aby nerozhoupali celou loď.

Úmysl ČNB chránit repem spíš trhy než instituce je zřejmě také důvodem, proč ve výčtu nebankovních institucí, které mohou toto repo využívat, chybí například nebankovní poskytovatelé úvěrů: u nich totiž scénář náhlé potřeby velkého objemu peněz a z toho plynoucího bleskového prodeje aktiv nehrozí. Neboli: tyto instituce svým pádem přes palubu celou loď rozhoupat nemůžou.

REKLAMA

Michal Skořepa

Ekonom České spořitelny a člen Výboru pro rozpočtové prognózy

Loading


Související články

Nejistota okolo dalšího vývoje úrokových sazeb

Ve čtvrtek zasedá ČNB a všeobecně se očekává ponechání sazeb beze změny. Tón na tiskové konferenci nicméně může být o něco více jestřábí, když ČNB může opět zmínit možnost budoucího zvýšení sazeb, pokud by se aktuální inflační šok začal přelévat do jádrové inflace a inflačních očekávání. V […]

Text: Redakce

Foto: Shutterstck

05. 05. 2026

ČASF: Česká národní banka připravuje nejpřísnější regulaci finančních poradců v EU

Česká národní banka podle České asociace společností finančního poradenství a zprostředkování (ČASF) prosazuje nepřiměřeně tvrdou regulaci finančních poradců, která může výrazně omezit dostupnost poradenství pro běžné domácnosti. Asociace v tomto případě očekává až 20% pokles. Zavedení nových požadavků na odměňování jde podle ČASF dalece za rámec požadavků a představ […]

Text: Redakce

Foto: Shutterstck

15. 04. 2026

Tento týden – osmnáct centrálních bank vs. Hormuz

Tento týden zasedá osmnáct centrálních bank, včetně Fedu, ECB, Bank of England, Bank of Japan a ČNB, které společně pokrývají přibližně dvě třetiny světové ekonomiky. Zasedají poprvé od vypuknutí americko-izraelské války proti Íránu 28. února, která vytvořila největší narušení dodávek ropy v historii globálního trhu. Hormuzský průliv, […]

Text: Redakce

18. 03. 2026