Úterý 29. září. Svátek má Michal.

Analýzy ze Spořky: Skrze stabilitu institucí chce ČNB stabilizovat trhy

Vývoj ekonomiky 14.05.2020 | 15:16 0 Komentářů

Nedávno přijatá novela zákona o ČNB dala této instituci širší pravomoce, mj. i k obchodování s nebankovními institucemi. A ČNB toho hned využila ke zřízení nové repo facility, skrze kterou bude moci poskytovat likviditu na dva týdny pojišťovnám, penzijním společnostem a investičním společnostem výměnou za státní dluhopisy, státní pokladniční poukázky a poukázky ČNB.

Ano, i ČNB vydala „poukázky“, tedy cosi jako dluhopisy. Například ke konci loňského roku jich podle Roční účetní závěrky ČNB za rok 2019bylo na světě v hodnotě přes 2 tisíce miliard Kč. ČNB je používá dlouhá léta, ale (doposud) jen jediným způsobem: jako protihodnotu při stahovacích repo operacích s bankami (tj. když banky ukládají v ČNB svou likviditu). Ostatně proto se mluví o „repu“, tedy o „repurchase agreement“: ČNB bance „prodá“ své poukázky a za 14 dní se je zase koupí zpět (re-purchase). Za jistých okolností se poukázky ČNB coby protihodnota v bankovních repech mohou dostat z rukou bank do rukou nebank – a ty je pak můžou nabídnout naopak ČNB jako protihodnotu v rámci nově zavedeného dodávacího repa (kde nebanka prodá ČNB její vlastní poukázky a za 14 dní je koupí zpět).

Na první pohled může nově zavedené nebankovní dodávací repo působit jako humanitární gesto ČNB připravující záchranný kruh pro případ, že se dostanou do potíží dotčené typy finančních institucí; a že vymezení okruhu přípustných typů aktiv je jen nezajímavou technikálií. Ve skutečnosti je to ale opačně: primárním smyslem nového nástroje je nejspíš ochrana trhů s těmito typy aktiv. A seznam přípustných institucí je pak dán pouze úvahou, kdo všechno může svým chováním tyto trhy ohrozit.

Pokud by totiž pojišťovny, penzijní společnosti (skrze penzijní fondy) nebo investiční společnosti (skrze podílové fondy) náhle potřebovaly svým klientům vyplatit celkově velkou sumu peněz, může je to tlačit do bleskového prodeje svých aktiv (například státních dluhopisů). To může způsobit paniku na trhu s těmito aktivy, prudký pokles jejich cen, a nakonec otřesy ve fungování celého finančního systému včetně realizace nynější uvolněné měnové politiky (připomeňme, že z poklesu ceny aktiva plyne automaticky zvýšení jeho výnosu neboli „úrokové sazby“). Obrazně řečeno: jednotlivým pasažérům padajícím přes palubu chce ČNB pomáhat hlavně proto, aby nerozhoupali celou loď.

Úmysl ČNB chránit repem spíš trhy než instituce je zřejmě také důvodem, proč ve výčtu nebankovních institucí, které mohou toto repo využívat, chybí například nebankovní poskytovatelé úvěrů: u nich totiž scénář náhlé potřeby velkého objemu peněz a z toho plynoucího bleskového prodeje aktiv nehrozí. Neboli: tyto instituce svým pádem přes palubu celou loď rozhoupat nemůžou.

Michal Skořepa

Ekonom České spořitelny a člen Výboru pro rozpočtové prognózy

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.