CZK/€ 25.360 -0,26%

CZK/$ 23.264 -0,21%

CZK/£ 30.176 -0,24%

CZK/CHF 25.982 -0,31%

05. 06. 2020

1 komentář

Analýzy ze Spořky: ECB přihodila pod kotel, ale problém německého rozsudku trvá

 

Řídící rada Evropské centrální banky (ECB) včera sice v souladu s tržním očekáváním nepohnula se svými úrokovými sazbami (depozitní sazba, v současnosti klíčová, tedy zůstává na -0,5 %), nicméně změnu v nastavení svých nástrojů provedla: zvýšila celkový plánovaný objem pandemií vyvolaného programu nákupů dluhopisů (PEPP, vyhlášen v březnu) o 600 mld. eur. Výsledný objem PEPP je tedy nově 1 350 mld. eur.

Loading



 

Byl také prodloužen horizont nejdřívějšího ukončení tohoto programu, a to do června 2021. Hlavním důvodem zesílení tohoto programu je včera představená nová prognóza ECB, která přinesla posun vyhlídky inflace směrem dolů (a tedy potřebu většího měnověpolitického uvolnění).

Na následné tiskové konferenci padlo nejvíc dotazů na postoj ECB k nedávnému rozsudku německého ústavního soudu, v němž soud nařídil německé centrální bance, aby se přestala účastnit PSPP (tj. už před lety vyhlášeného programu, v jehož rámci ECB nakupuje výhradně státní dluhopisy), pokud ECB do tří měsíců neprokáže, že při těchto nákupech brala v úvahu všechny jejich důsledky, ne jen směřování inflace na kýženou hladinu (těsně pod 2 %).

Šéfka ECB Lagardeová zjevně měla před sebou na toto „rozsudkové“ téma písemný podklad s několika předem pečlivě naformulovanými větami (z nichž některé během tiskovky zopakovala v součtu snad dokonce třikrát – až to působilo trochu trapně). Tyto věty, a tedy i madame Lagardeová, rekapitulovaly, že ECB je vázána rozhodnutími Evropského soudního dvora (který na PSPP nic špatného nenašel) a že ECB věří v nalezení řešení, které bude respektovat její samostatnost.

Toto vyjádření zní mírně defenzivně a konstruktivně. K němu však bylo dále připojeno sdělení, že ECB svá rozhodnutí vždy činí na základě velmi hluboké analýzy přínosů a nákladů a že tato analýza je a i nadále vždy bude obsažena v následných zveřejňovaných materiálech (zřejmě se myslí zejm. záznamy z jednání Řídící rady ECB). Tato formulace ovšem vyznívá ostřeji: ECB jako by chtěla říci, že úvahy, které by měla podle německého soudu dělat, skutečně dělá a následně i publikuje, a tudíž že pro nějaké dodatečné vysvětlování nevidí důvod.

REKLAMA

Tento jazyk úplně nepůsobí dojmem, že by ECB byla ochotna dodat veřejnosti (a hlavně německému ústavnímu soudu) nějaké dodatečné materiály prokazující, že PSPP byl a je postaven na dostatečně všeobjímajících úvahách. Zjevně ani téměř měsíc po rozsudku nenašly dotčené instituce způsob, jak tuto věc vyřešit tak, aby se německý ústavně soudní vlk nasytil, a přitom koza účasti Bundesbanky na nákupech ECB zůstala celá. To pro vyhlídky věrohodnosti měnové politiky ECB není vůbec dobrá zpráva.

Michal Skořepa

Ekonom České spořitelny a člen Výboru pro rozpočtové prognózy

Loading

Vstoupit do diskuze 1 komentář


Související články

Trhy klamou silným růstem, za ním se skrývá vcelku znepokojivý příběh

Americké akciové trhy jako celek nejsou nyní levné, na tom se shodne drtivá většina expertů. Vlastně na historické poměry jsou spíše drahé. Například Shiller PE ratio (poměr zisků k ceně akciového indexu S&P 500 ošetřený o inflaci) je nyní roven 36,3, což je za posledních více než […]

Text: Redakce

Foto: Shutterstock

16. 07. 2024

Analýza: Akcie jako hrad z písku spojený s extrémní koncentrací indexu

V minulých výhledech jsme poukazovali na to, že se vzestup AI a léků proti obezitě vzpírá gravitačnímu zákonu světa financí a zvládá do značné míry kompenzovat nepříznivé vlivy vysokých úrokových sazeb. Proto jsme také nedoporučovali investovat do technologických akcií. Celý duben to vypadalo jako správná volba, protože trhy […]

Text: Redakce

Foto: Shutterstock

12. 07. 2024

Trh korporátních dluhopisů v ČR dynamicky roste, k maximu má však ještě daleko

Společnosti v České republice vydaly v roce 2023 korporátní korunové dluhopisy o celkovém objemu 37,4 miliardy korun. Oproti roku 2022 to představuje nárůst o více než 75 % a došlo tak k narovnání propadu způsobenému makroekonomickou situací na trhu. Kupónové výnosy podlimitních i nadlimitních emisí loni dosáhly svého historického maxima.

Text: Redakce

Foto: Shutterstock

11. 07. 2024


Diskuze k článku

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna, vyžadované informace jsou označeny hvězdičkou.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

 
 
 

 
  • Richard Fuld

    5 června, 2020

    V ECB snad sedí samí diletanti. Jediným účinkem záporné depozitní sazby jsou zbytečné ztráty (snižování hospodářského výsledku) na straně komerčních bank, které z těch bilionů EUR na rezervních účtech platí centrální bance úplně nesmyslně daň ve výši dané záporné depozitní sazby. ECB chce jistě podporovat banky, aby krizí ochromeným subjektům dál hladce poskytovali úvěry. Toho ale nedosáhnou zahlcením bankovního systému nadbytečnou likviditou. Schopnost bank půjčovat peníze závisí na objemu rizikovými aktivy nevázaného vlastního(!) kapitálu (a pravidlech kapitálové přiměřenosti) a právě přes záporně úročené rezervní účty odtéká vlastní kapitál obchodních bank do centrálních bank a tím se zcela přímo snižuje kapacita obchodních bank poskytovat více úvěrů. Jinými slovy je třeba, aby depozitní sazby pro úročení rezerv obchodních bank byly kladné nebo alespoň nulové a současně by měly být zmírněna pravidla kapitálové přiměřenosti (na to taky banky celou dobu držely tzv. „proticyklické kapitálové rezervy“, které by měly být uvolněny právě v krizi, od toho byly taky zavedeny).

    Odpovědět