22. 10. 2025
Americká centrální banka znovu pod tlakem
Jeden z důvodů, proč je v současnosti americký dolar od začátku roku jednou z nejvíce oslabujících měn a jeho znehodnocení na páru EUR/USD dosáhnulo až 14 %, je obava o nezávislost tamní centrální banky. D. Trump po svém znovuzvolení i v této oblasti nedává trhům spát. Investoři se právem obávají, že jeho hrozby o narušení nezávislosti banky mají reálný základ.
Trump se už během svého prvního mandátu netajil nespokojeností s působením J. Powella ve vedení nejdůležitější měnové instituce na světě. Přestože ho v roce 2018 jmenoval do čela Federálního rezervního systému sám, brzy ho začal obviňovat z toho, že „brzdí ekonomiku“ příliš pomalým snižováním úrokových sazeb. V podobném duchu kritizuje chování centrální banky i dnes. J. Powella musel několikrát bránit i Scott Bessent, který je jinak velmi loajálním ministrem financí.
Podle americké legislativy má prezident jen omezenou pravomoc předsedu Fedu odvolat. Funkční období je čtyřleté (v Powellově případě končí v roce 2026), členství v Radě guvernérů dokonce sedmileté. Přesto se spekuluje, že by se Trump mohl pokusit Powella přimět k rezignaci pomocí veřejného tlaku, mediálního zostuzení nebo politického vyšetřování. Již nyní jeho spojenci útočí na údajně přemrštěné náklady na renovaci sídla Fedu, které mají dosáhnout 2,5 miliardy dolarů. Kritici tvrdí, že výdaje na přestavbu instituce, která současně zvyšuje úrokové sazby běžným Američanům, jsou výsměchem veřejnosti.
Dopady na trhy v případě ztráty kredibility Fedu by byly okamžité a hluboké. Pokud by nový předseda Fedu – vybraný Trumpem – skutečně spustil razantní snižování sazeb, krátkodobé výnosy dluhopisů by pravděpodobně poklesly. Naopak dlouhodobé výnosy by mohly růst, protože investoři by začali očekávat vyšší inflaci a ztrátu důvěry v měnovou stabilitu. Výnosová křivka, která je klíčovým indikátorem nálady na trzích, by se mohla prudce zestrmit – což často značí nervozitu a očekávání zrychlení cenové hladiny.
Současně by oslabil americký dolar, protože nezávislost centrální banky je jedním z hlavních důvodů, proč svět používá dolar jako rezervní měnu. V takové situaci by se investoři mohli obrátit k bezpečnějším přístavům – například ke zlatu, švýcarskému franku nebo japonskému jenu. Důsledky by ale zdaleka nepocítila jen Amerika. Význam dolaru v globálním obchodě a financování znamená, že jakýkoli otřes důvěry ve Fed by měl systémový dopad – od rozvíjejících se trhů až po ceny komodit.
Fed byl historicky nejúspěšnější ve chvílích, kdy si uchoval nezávislost – tedy když mohl činit nepopulární rozhodnutí, jako je zvyšování sazeb během přehřáté ekonomiky. Pamatujme na jeho památný boj s inflací v 70. letech, kdy se tehdejší šéf Fedu Paul Volcker nebál sazby krátkodobě zvýšit až na 20 % (rekord dosažený na přelomu let 1980/81) Politicky motivovaný šéf Fedu by však mohl naopak sledovat krátkodobé cíle, například stimulaci ekonomiky před volbami, i za cenu dlouhodobé nestability. Takový přístup připomíná spíše měnovou politiku v autoritářských režimech, nikoli v zemi, která si zakládá na institucionální rovnováze.
Autor: Kryštof Míšek, hlavní ekonom Argos Capital
