Akcie v poslední době přestaly být synonymem výdělku a stabilních příjmů, dnes jsou spíše považovány za prostředí s krajně nejistým výnosem. Na trzích vládne mírný chaos, akcie reagují na výsledky společností i zprávy poněkud nepředvídatelně a všude je cítit nejistotu. Akcie sice vždy byly považovány za rizikovější nástroje, tomu ale odpovídaly potenciální zisky, zejména v delším horizontu, s čímž dnes ale investoři počítat velmi nemohou. V takovém prostředí pak nepřekvapí, že zájem o investování do akcií opadá a akciové burzy zaznamenávají pokles objemů obchodů.
Problémem je, že nejde o nějaký krátkodobý výkyv, kdy objemy klesnou v několika měsících a pak se opět situace stabilizuje. Jde o proces, který trvá již několik let. Podle grafu společnosti X-Trade Brokers je na newyorské burze vidět kontinuální pokles průměrného zobchodovaného objemu již od roku 2005, tzn. poměrně dlouho před vypuknutím poslední finanční krize, která má na svědomí dnešní nejistou situaci na trzích.
Graf: Počet zobchodovaných akcií na newyorské akciové burze od roku 2004 (v mil. kusů – denní data), červená čára – 200-denní klouzavý průměr (SMA)
Zdroj: XTB
REKLAMA
Pokles objemů obchodů se však netýká pouze burzy v New Yorku, potýkají se s ním také ostatní akciové trhy ve vyspělých zemích a i zde jde o déle trvající trend. Investoři zkrátka ztrácejí důvěru v akciové trhy a problém je, že samotné burzy, resp. jejich provozovatelé nejsou schopni s tím nic dělat. Investoři tak raději sahají po strukturovaných produktech, jako jsou ETF a certifikáty, nebo, pokud chtějí dosahovat zajímavějších zisků, přesunou svou pozornost na nové, netradiční, nebo rozvíjející se trhy.
Jedním z faktorů, který se podle některých názorů rovněž podílí na propadu důvěry investorů a tím i snižování objemů obchodů, je rozšíření high frequency tradingu (HFT). Základním pozitivem těchto obchodů mělo být právě zvýšení likvidity a efektivity na trzích. Pravdou ale je, že s rozšířením vysokofrekvenčního obchodování přibývá také případů, kdy dochází k výrazným výkyvům na trzích a někteří investoři jej považují za příliš velký hazard, který poškozuje tradiční investory. Objevují se také případy velkých ztrát způsobených chybami v programech a oblibě HFT nepřidává také fakt, že namísto slibovaného zlevnění a snižování nákladů přináší tento typ obchodů v poslední době opětovné zdražování.
Dalším oblíbeným důvodem, kvůli němuž se prý investoři stahují z akciových trhů, je rozšíření obchodování s alternativními investičními nástroji, jako jsou futures nebo opce, případě měnový trh FOREX, a různé odvozené nástroje obchodované na mimoburzovních trzích (CFD apod.). To zní logicky, protože tyto trhy v posledních letech zaznamenávaly poměrně rychlý rozmach. Podle údajů z trhů však objemy na komoditních burzách a FOREXu nijak zásadně nerostou spíše naopak. Nejlikvidnější páry na měnovém trhu zažívají pokles objemů obchodů a také největší komoditní burzy, a to jak v USA, tak i v ostatních částech světa, rovněž hlásí pokles objemů obchodů.
Také nové firmy se nehrnou na burzy v takových počtech, jako tomu bylo v minulosti. Na jedné straně stojí investoři, kteří se v nejednom případě cítí podvedeni vedením firem, které na burzu v poslední době vstoupily. Příkladem za všechny je Facebook, který původním akcionářům přinesl díky poměrně vysoké upisovací ceně zajímavé zisky, ale ti, kdo jej koupili na burze, již tak nadšení nejsou. Díky tomu je velmi pravděpodobné, že investoři budou v dalších případech velmi opatrní a vybíraví a budou chtít akcie firem za co nejnižší cenu. Na druhé straně jsou pak nové, mladé firmy, které by si rádi přišly na burzu pro peníze potřebné na další rozvoj, ale nezájem investorů je od tohoto kroku odrazuje.
Situaci s poklesem obejmu obchodů na burzách poměrně výstižně zhodnotili analytici společnosti X-Trade Brokers, podle nichž je „pokles atraktivity burz dlouhodobým problémem pro globální ekonomiku. Počet nových firem přicházejících na burzu dlouhodobě klesá a nový „business“ není příliš vítán ani na trhu bankovních úvěrů. Významný ekonomický růst je v tomto prostředí jen obtížně představitelný.“ Ukazuje se zde také nesmyslnost dalších kol kvantitativního uvolňování, které trhům prakticky vůbec nepomáhá, i když jeho zastánci nejspíše budou tvrdit, že pokud klesá objem prostředků na burzách, jeho potřeba se ještě zvýší. Jenomže v prostředí bezcenných peněz ani burzám pšenka nekvete.
