Eurozóna si v nejlepším případě může přát oživení až na začátku příštího roku. Jak v Německu, tak ve Francii se pravděpodobně v září relativně dobře dařilo exportům. Sázet na pokračování tohoto trendu je ovšem dost nerealistické. Stačí se jenom podívat na masivní propady indexu exportních manažerů (podle PMI). Při pohledu do Francie se také těžko dá věřit útratám domácností, které čelí pokračujícímu nárůstu nezaměstnanosti (blíží se 13 %). Proto opticky o něco lepší výsledek ve třetím kvartále může lehce znamenat výraznější propad v kvartále čtvrtém.
Bude zajímavé sledovat, jak s takovým vývojem naloží ECB. Věříme, že by časem mohlo dojít opět na snižování sazeb. Existují pro to minimálně dva dobré argumenty. Pomalejší růst by se měl čím dál víc týkat i jádra eurozóny (čísla z Francie považujeme zatím spíše za výjimečnou raritu). Vedle toho ECB nebude mít již tolik práce s přemýšlením nad alternativními kroky. OMT (outright monetary transactions) jsou na papíře schválené, ale nevypadá to, že by v nejbližší době hrozil na některém trhu reálný rozjezd. Může proto zbýt dost času na přemýšlení nad eventuálním snížením sazeb.
Jan Bureš
Hlavní ekonom Era Poštovní spořitelny
