ECB teď očekává v roce 2013 reálný propad ekonomiky o –0,3%. To je v ligovém srovnání s OECD, Evropskou komisí a MMF zdaleka nejponuřejší výhled. I tržní konsensus (Reuters/Bloomberg) podobně jako my v tuto chvíli počítá pro rok 2013 v eurozóně spíše s kladnou nulou. Současně ECB sází na velice mírnou inflaci – 1,6% v roce 2013 a 1,4% v roce 2014. To je jedna z historicky nejnižších prognóz inflace z dílny ECB, která speciálně pro rok 2014 výrazně podstřeluje tržní konsensus. To vše dává centrálním bankéřům poměrně jasný signál – pokusit se o další uvolnění měnových podmínek. Co tedy můžeme čekat?
S depozitní sazbou na nule ECB nemá moc prostoru pro uvolňování měnových podmínek klasickými nástroji. I když centrální bankéři rozebírali možnost snížení depozitní sazby do záporu, tak pravděpodobně těžko najdou shodu na tom, aby znovu zkoušeli vstupovat na neprobádaná teritoria. Pravděpodobnější je, že sníží na začátku roku základní sazbu o dalších 25 bps, což ovšem v reálu již nebude mít výraznější efekt. Vedle toho se může ECB pustit do rozvolňování nároků na kolaterál, které by ještě více mohlo zpřístupnit peníze v periferiích.
Tak jako tak se znovu potvrzuje, že ECB nakonec vzhledem k pochmurnějším vyhlídkách může být tlačena do vyšší aktivity než americký Fed. To by mělo hrát do karet americkému dolaru. A u nás doma to k větší spokojenosti ČNB může pomáhat udržovat korunu v defenzivě. Je pouze otázkou, jak dlouho budou mít zahraniční hráči trpělivost poslouchat verbální intervence ČNB proti koruně aniž by jakoukoliv viděli. Časem se mohou pokusit zjistit, zda to s nimi ČNB myslí skutečně vážně.
Jan Bureš, hlavní ekonom Era Poštovní spořitelny
