Ekonomická situace v eurozóně však není ani zdaleka dobrá, protože růst HDP je stále příliš nízký a v příštím roce by jej mohl negativně ovlivnit brexit. V prosinci se obecně očekává nové opatření. Nejpravděpodobnější scénář zahrnuje prodloužení programu kvantitativního uvolňování za březen 2017 (nejspíš do září 2017). V tuto chvíli není žádný důvod mluvit o omezování kvantitativního uvolňování a investoři by se spletli, pokud by chtěli spoléhat na to, že Evropská centrální banka v blízké budoucnosti omezí nákup aktiv. Skutečný problém je spojen s nedostatkem, což znamená, že musí proběhnout diskuse o distribuci nakoupených aktiv v rámci Řídící rady. Je pravděpodobné, že tato (politická) debata potrvá poměrně dlouho, protože řada centrálních bank v čele s německou Bundesbankou bude v tuto chvíli jakékoli úpravě bránit.
Pokud v prosinci ECB potvrdí pokračování kvantitativního uvolňování, vyšle tím trhům velmi pozitivní signál a poskytne větší viditelnost investorům právě v kritickém období, protože Fed před koncem roku určitě zvýší úrokové sazby o 25 základních bodů.
Dopad na kurz EURUSD může být poměrně malý, protože už je započítaný v cenách (ledaže by Mario Draghi vytáhl svou velkou bazuku, což je ale podle mě nepravděpodobné) a vzhledem k tomu, že přebytek běžného účtu eurozóny omezí možnost znehodnocení jednotné měny, jak tomu bylo v posledních dvou letech.
Podíváme-li se na průzkum bankovních půjček zveřejněný začátkem tohoto týdne, zdá se, že ECB se ani nesnaží stlačit sazby na vklady dál do negativních čísel. Není to tedy první nástroj, po kterém sáhne, což je dobrá zpráva. Negativní dopad na ziskovost bank, jak naposledy prokázala zpráva MMF o eurozóně, by jinak byl značný.
Christopher Dembik, Vedoucí oddělení makroekonomické strategie Saxo Bank v Paříži
REKLAMA
