Slabý výkon eurozóny na první pohled maskuje rozdíly uvnitř klubu. Při pohledu do Německa vidíme dál relativně silné oživení (0,8 % q/q), stejně tak v Rakousku (0,4 % q/q) nebo ve Španělsku (0,4 % q/q). Z velkých ekonomik je největším zklamáním Itálie, kde HDP na začátku roku pokleslo. Mezi menšími zeměmi je to především Nizozemí (-1,4 %) a Finsko, které padá osm kvartálů v řadě. Část problémů můžeme svést v případě Itálie, Nizozemí nebo i Francie na nižší výkon energetiky (slabá zima) a na slabší exporty do USA (naopak silná zima v USA). I tak ale nakonec zůstane výkon euro-klubu za očekáváním.
Co to může znamenat pro zasedání ECB v červnu? Centrální banka bude pravděpodobně s nižší inflační prognózou a slabým růstem na začátku roku ochotnější sáhnout k širší paletě alternativních měnově-politických nástrojů. Těžko se omezí pouze na jednoduché opatření, jako natažení závazku dodávat bankám neomezenou likviditu do roku 2016. Pravděpodobnější je kombinace opatření, ve kterém nakonec nebude chybět ani snížení depozitní sazby do záporu.
ECB by se stala první velkou centrální bankou, která by banky nutila ukládat si u ní peníze za zápornou sazbu. Pokud by banky v eurozóně nebyly schopné přenést záporné depozitní sazby u ECB na své klienty, mohlo by to mít negativní dopad na jejich hospodaření. Současně by také asi zvýšily poptávku po vládních pokladničních poukázkách. Německé pokladniční poukázky v tuto chvíli nesou na 6 měsíců pouze 0,1% a jejich výnos by se mohl lehce dostat také do záporu. Může vzrůst také atraktivita středoevropských výše úročených měn – především polského zlotého. Maďarský forint asi příliš z měnové expanse ECB těžit nebude, protože by maďarské centrální bance otevřel dveře k dalšímu snížení úrokových sazeb. A české koruně zase ČNB ještě delší dobu nedovolí výlety pod 27,00 EUR/CZK.
Jan Bureš
Hlavní ekonom Ery
