Zvýšení výdajů na obranu začíná ovlivňovat akcie společností v sektoru obrany
Polsko plánuje v roce 2025 alokovat na obranu až 4,7 % svého HDP. Po měsících růstu globálních obranných výdajů se tento trend konečně začal projevovat i na výkonnosti akcií amerických obranných společností. Za posledních 12 měsíců zaznamenal ETF investující do obranného sektoru lepší výsledky než index S&P 500. Mezitím v Kielcích probíhá Mezinárodní veletrh obranného průmyslu, jedna z nejvýznamnějších akcí tohoto druhu na světě.
V posledních letech, navzdory válkám a rostoucím geopolitickým napětím, akcie obranných společností zaostávaly za širším trhem. Nyní se však situace změnila. Nejvýznamnější americký ETF investující do obranného sektoru, iShares US Aerospace & Defense ETF (ITA), vzrostl za posledních 12 měsíců o 24,2 %, zatímco index S&P 500 se zvýšil o 22,9 %. Tento vývoj naznačuje, že rostoucí globální výdaje na obranu začínají konečně ovlivňovat výkonnost firem v tomto sektoru.
Zpoždění vlivu rostoucích výdajů na výkonnost firem mělo několik příčin. Za prvé, největší obranné výdaje jsou dlouhodobé a účinky současných investic se mohou projevit až za několik let. Čím pokročilejší je vojenská technologie, tím déle trvá její zavedení. V mnoha případech navíc prodej moderních technologií vyžaduje příslušná schválení, což celý proces prodlužuje. Obranné výdaje nezahrnují pouze nákup vybavení, ale i rozšiřování armády, včetně platů, posádek, ubytování pro vojáky a infrastruktury související s vojenskou činností. V tomto kontextu mohou zvýšené výdaje prospívat i jiným odvětvím, jako je stavebnictví, finance či spotřebitelský sektor.
Obranné společnosti často vyrábějí také pro civilní sektor, což může zatížit jejich finanční výsledky. Příkladem je Boeing, který se potýká s krizí v oblasti bezpečnosti civilních letadel, ale přesto byl v roce 2023 pátým největším obranným dodavatelem na světě. Boeing vyrábí vrtulníky AH-64E Apache, kterých si Polsko v srpnu letošního roku objednalo 96. Dodávky jsou plánovány na období 2028–2032 a hodnota smlouvy činí přibližně 10 miliard dolarů.
V posledních letech Polsko věnovalo rekordní částky na nákupy zbraní. Návrh rozpočtu na rok 2025 počítá se zvýšením polských obranných výdajů na 4,7 % HDP. V roce 2024 by měly dosáhnout 4,12 % HDP. Kromě Polska letos přesáhnou 3 % HDP ve výdajích na obranu pouze čtyři země NATO: Estonsko (3,43 %), USA (3,38 %), Lotyšsko (3,15 %) a Řecko (3,08 %). To je důležité v souvislosti s diskuzí o nutnosti zvýšení výdajů na obranu v zemích NATO – nejprve nad 2 % HDP a nyní dokonce nad 3 %.
REKLAMA
Není pochyb o tom, že doba, kdy si Evropa užívala „mírovou dividendu“ a snižovala výdaje na obranu, je pryč. Globální výdaje na obranu se od konce studené války proporčně snížily o 60 % a v roce 2023 činily v průměru 2,3 % globálního HDP, tedy 2,4 bilionu dolarů. Spojené státy nesou zdaleka největší výdaje na obranu – jejich rozpočet ve výši 900 miliard dolarů tvoří 37 % celosvětových výdajů a je třikrát větší než rozpočet Číny. Tyto dvě největší země představují více než polovinu světových výdajů na obranu. Rusko je třetí s největšími výdaji na obranu s rozpočtem okolo 100 miliard dolarů.
V poměru k HDP vedou arabské země, jejichž výdaje dosahují téměř 5 % HDP. Evropa zaostává, přičemž mnoho zemí stále vynakládá na obranu méně než 2 % HDP. Kontinent však začíná dohánět zpoždění a výdaje na obranu v Evropě v současnosti rostou nejrychleji. To zlepšuje výsledky evropských obranných společností, pro které mají nové zakázky nepoměrně větší dopad ve srovnání s americkými obrannými giganty, jejichž výsledky nejsou tak výrazně ovlivněny dalšími kontrakty.
Autor: Paweł Majtkowski, analytik společnosti eToro
