CZK/€ 25.295 -0,10%

CZK/$ 23.123 -0,16%

CZK/£ 30.217 -0,11%

CZK/CHF 26.979 +0,03%

Životní pojištění padá… může za to regulace provizí?

 


 

Česká populace je ve srovnání se západní Evropou v rámci životního pojištění podpojištěná. Lidé si dle pojišťoven stále více cení majetku než vlastního života. Přesto předepsané pojistné v životním pojištění již druhým rokem klesá. A nová produkce zaznamenává ještě větší propad. Příčin je přitom možné identifikovat celou řadu. A regulace provizí a s ní spojený přechod finančních zprostředkovatelů k jiným produktům je pouze třešničkou na dortu.

Celkový objem předepsaného pojistného životního pojištění začal klesat mezi roky 2014 a 2015 (-3,7 %) a v letošním roce zatím pokračuje (-2,1 %). V té době sice již probíhala diskuse o regulaci provizí životního pojištění, ale tak byla horkým tématem již od roku 2011. A několikrát byla dokonce blízko schválení. Od 1. ledna 2015 ovšem zapůsobil jiný důvod pro snížení životního pojištění – omezení zaměstnaneckých výhod.

Příspěvek zaměstnavatele na životní pojištění

Od 1. 1. 2015 s přechodným obdobím pro rozhodnutí majitele životního pojištění s příspěvkem zaměstnavatele či při využívání daňového zvýhodnění byla omezena možnost výběru peněz ze životní pojistky. Zaměstnavatelé tak již nemohli „propírat“ část mzdy zaměstnanců přes mimořádné pojistné životního pojištění. A tím se snížila motivace k těmto platbám.

Výsledkem bylo, že v roce 2015 klesly platby „spojené s existující běžně placenou smlouvou“ (mimořádné pojistné) o 12 % a v letošním roce dokonce o 45,4 %. Očividně si zaměstnavatelé omezení uvědomovali postupně.

„Propírání“ mzdy prostřednictvím životní pojistky se ani omezením a nutností dodanění příspěvku zaměstnavatele až 10 let zpětně (od účinnosti zákona, tedy od 1. 1. 2015) nezrušilo zcela. Pouze je méně výhodné. Zaměstnanec, který chce peníze od zaměstnavatele zaslané na životní pojistku vybrat, musí pojištění zrušit a peníze musí zdanit 15% sazbou daně z příjmů. To je stále méně, než kolik by zaměstnanec se zaměstnavatelem odvedli na sociálním a zdravotním pojištění plus dani z příjmů.[1]

Obchodní produkce životního pojištění v posledních dvou letech klesá téměř o čtvrtinu ročně. Nové běžně placené pojistné klesá o více než 10 % ročně.

Tabulka 1: Meziroční změny předepsaného pojistného v obchodní produkci v ŽP

Rok

Obchodní produkce ŽP celkem

Běžně placené

Jednorázově placené celkem

Spojené s existující běžně placenou smlouvou

Samostatně jednorázově placené

2012/2011

–2,6 %

–1,7 %

–2,8 %

–7,8 %

–1,4 %

2013/2012

–12,2 %

–11,0 %

–12,6 %

0,8 %

–16,2 %

2014/2013

7,6 %

–8,3 %

12,9 %

–0,9 %

17,8 %

2015/2014

–23,7 %

–11,9 %

–26,9 %

–12,0 %

–31,4 %

2016/2015

–23,4 %

–11,2 %

–27,6 %

–45,4 %

–20,8 %

Zdroj: ČAP

Graf 1: Meziroční změny předepsaného pojistného v obchodní produkci v ŽP

zivotni-pojisteni-cap-01

Zdroj: ČAP

Jak ovlivní pojistný trh regulace provizí?

Regulace provizí v podobě povinného ručení za vyplacené provize po dobu 5 let nabyde účinnosti od 1. 12. 2016. Pojišťovny i finančně poradenské společnosti se na novelu již připravily. Veškeré dopady sice ještě nejsou zjevné, první náznaky se již ale objevují.

Delší ručení za zprostředkovaný pojistný produkt vede v prvé řadě k navýšení provize. „Dnes pojišťovny musely počítat s tím, že již 25. měsíc ta smlouva existovat nemusí. Při dnešním nastavení produktu smlouva skutečně unese i vyšší provizi, než kolik je takový všeobecně uznávaný strop 180 % ročního pojistného,“ uváděl Jiří Paták, generální ředitel Chytrého Honzy v rozhovoru pro Investujeme.cz.

Zároveň 5leté ručení za zprostředkovaný produkt odradí řadu finančních poradců od jeho sjednávání a budou se soustředit na jiné oblasti – investice, hypoteční úvěry. 5 let je skutečně dlouhá doba. Možná ne pro státní úředníky s definitivou a jistotou stálého zaměstnání až do důchodu, ale v komerčním sektoru lidé mění i zaměstnání častěji. V průběhu 5 let se může zásadním způsobem změnit nejen činnost/nečinnost finančního zprostředkovatele, ale také (a především) jeho klientů.

Nižší nový prodej v důsledku užší sítě finančních zprostředkovatelů může mít ještě jeden velký důsledek: Nižší tlak na vývoj nových a pro klienta výhodnějších produktů. Možná nyní zaznamenáváme poslední velkou inovační vlnu v rámci výměny investičních životních pojistek za čisté rizikovky… pak se ale trh může zakonzervovat, protože nebude dostatek lidí hledající pro své klienty výhodnější řešení.

Výhodnějším řešením rozhodně není přepojištění „spořicí“ pojistky novým produktem s investiční či spořicí složkou. Ostatně takový krok odporuje zákonu a měl by být trestán… bohužel není.

„Osoba provozující zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví nebo činnost samostatného likvidátora pojistných událostí je povinna tuto svoji činnost vykonávat s odbornou péčí, chránit zájmy spotřebitele, zejména nesmí uvádět nepravdivé, nedoložené, neúplné, nepřesné, nejasné nebo dvojsmyslné údaje a informace, anebo zamlčet údaje o charakteru a vlastnostech poskytovaných služeb.“ (Zákon č. 38/2004 Sb., § 21 odst. 1)

Tip: Rizikové životní pojištění: Kdy má smysl přepojistit klienta?

Závěrem…

Regulace provizí není hlavním důvodem, proč produkce životního pojištění klesá… ale pravděpodobně bude hlavním důvodem, proč bude klesat i nadále.



[1] Pozor ale na náklady pojistky. Jsou-li peníze zaměstnavatele zasílány formou mimořádného pojistného, mají sice minimální náklady, ovšem zaměstnanec musí platit alespoň nějakou částku jako běžně placené pojistné – a z něho po dobu 2 let neuvidí (téměř) nic.

Loading

Vstoupit do diskuze 42 komentářů


Související články

Daňové důsledky povodní v České republice. Jak je to u občanů, podnikatelů a firem

V obecné rovině je daňová uznatelnost škod zákonem o daních z příjmů velmi omezena. Zákon však obsahuje jisté výjimky, kdy je možno bez omezení daňově uznat škody, které souvisejí s živelní pohromou. Zákon o daních z příjmu dále upřesňuje, že mezi živelní pohromy spadají právě i povodně a záplavy.

Text: Redakce

Foto: Shutterstock

25. 09. 2024

Do světa kryptoměn přichází regulace

Ačkoli většina legislativních požadavků a směrnic, týkajících se obchodování kryptoměn v EU, nabude platnosti až v novém roce, části regulací se firmy musejí přizpůsobit už nyní. Nejedná se jen o směrnici MiCA (Markets in Crypto-assets), která po poskytovatelích finančních služeb v oblasti kryptoměn požaduje identifikaci spotřebitelů. Současně […]

Text: Redakce

Foto: Shutterstock

30. 08. 2024

Komentář: Jaký dopad by mělo vítězství Donalda Trumpa na trhy?

Po skončení první poloviny roku můžeme konstatovat, že napětí v mezinárodním obchodě se opět zostřuje směrem až k obchodní válce. V tomto prostředí se blíží kvapem prezidentské volby v USA. Po nedávném atentátu na Donalda Trumpa můžeme konstatovat, že zvolení tohoto prezidentského kandidáta začíná být vysoce pravděpodobné. Jaké jsou aktuální ekonomické […]

Text: Redakce

Foto: Shutterstock

24. 07. 2024


Diskuze k článku

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna, vyžadované informace jsou označeny hvězdičkou.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

 
 
 

 
  • On

    23 listopadu, 2016

    Takže od celkového počtu smluv osobního pojištění (cca 5,7 mil.) odečteme…

    smlouvy uzavřené kvůli nesmyslným daňovým odpočtům

    smlouvy uzavřené kvůli tvorbě rezervy (prodavač pojištění by třeba i rád pojistil, ale klient necítí žádnou faktickou potřebu, aby se pojistil)

    smlouvy uzavřené pro klid v duši

    smlouvy povinně uzavřené k úvěrům apod.

    smlouvy uzavřené, aby měli kamarádi/příbuzní radost a pomohlo se jim v počátcích kariéry

    atd. atd.

    … a dostaneme se tak možná na 1 mil. smluv, které odpovídají skutečnému zájmu o osobní pojištění.

    Proti tomu cca 1 mil. postavme splátky úvěrů a hypoték a… V podstatě by trh osobního pojištění pro pojištění zanikl. V USA klesá počet smluv osobního pojištění od roku 1984.

    I to je důvod, proč se produkce nahání přepojišťováním – je snadnější přesvědčit člověka, který má zkušenost s osobním pojištěním (kladnou – protože nenastala pojistná událost (včetně dožití) s negativním výsledkem), než ukecávat nepřesvědčeného.

    Odpovědět

  • 23 listopadu, 2016

    „Zároveň 5leté ručení za zprostředkovaný produkt odradí řadu finančních poradců od jeho sjednávání a budou se soustředit na jiné oblasti – investice, hypoteční úvěry. 5 let je skutečně dlouhá doba. Možná ne pro státní úředníky s definitivou a jistotou stálého zaměstnání až do důchodu, ale v komerčním sektoru lidé mění i zaměstnání častěji. V průběhu 5 let se může zásadním způsobem změnit nejen činnost/nečinnost finančního zprostředkovatele, ale také (a především) jeho klientů.“

    No a proč teda finanční rádoby poradci, jejichž je Zámečník hlásnou troubou, nastavují smlouvy na 30 a více let? Sám Zámečník má smlouvy na tak dlouhou dobu (asi je ve Stuchlíkově prdeli zaseklý opravdu (a upřímně) hluboko), přitom o takové službě veřejně pochybuje.

    „budou se soustředit“ Co je to za patvar?

    Odpovědět

  • zamecnik

    23 listopadu, 2016

    Vážený pane „já“,
    vážím si vašich kritických příspěvků, které většinou mívají alespoň základ rozumného náhledu, se kterým sice většinou nesouhlasím, protože odporuje mému přesvědčení, nicméně chápu váš úhled pohledu.
    Z pohledu správné správy rodinných financí je několik finančních produktů, které má smysl uzavírat na 30 (a někdy i více) let. Jedná se o tyto:

    • – hypotéka (je-li preferencí domácnosti bydlet ve vlastním, je to mnohdy jediná možnost, jak dosáhnout tohoto cíle)
    • – spoření/investice na stáří (zkuste si naspořit za 5 let dostatečnou částku, a s nadsázkou pravděpodobně v průběhu spoření/investic zemřete hlady, neboť nebudete mít dostatek dalších volných prostředků; to ovšem neznamená, že je vždy správné předplatit poplatek na celou dobu, naopak, toto jsem několikrát kritizoval, nicméně i toto může mít v některých případech opodstatnění)
    • – životní pojištění na krytí rizik (mnoho lidí asi nezajímá, co se stane s jejich pozůstalými v případě jejich smrti, ani jak zatíží rodinu v případě invalidity; jejich volba, pokud to učiní s vědomým možných důsledků. Proč na 30 a více let? Protože po několika letech se může změnit zdravotní stav pojištěného a do nové pojistky by ho už pojišťovna nepřijala. Pokud se ale zdravotní stav nezhorší, proč mu stávající produkt nevyměnit za lepší či levnější, který v době sjednání nebyl k dispozici?)

    Přeji vám krásný den a těšim se na vaše další příspěvky,
    Petr Zámečník

    Odpovědět

  • játy

    23 listopadu, 2016

    Z článku vyplývá, že podnikání prodavačů finančních produktů je založené na podvádění (ojebávání daní) a dotacích (nesmyslné daňové odpočty).

    Odpovědět

  • 23 listopadu, 2016

    Jo a výborné je počítat jednorázy. Ty nikdy nesloužily a nikdy sloužit nebudou k pojištění. Divím se, že manaseři pojišťoven jsou tak hloupí a souhlasí, aby se odhalovala podstata činnosti pojišťoven. O jejich hlavní službu je zájem pramalý, tak holt svoje klienty okrádají přes jakože spoření.

    Odpovědět

  • Petr

    23 listopadu, 2016

    Osobně finišuji s několika posledními kusy životního pojištění, aby byly sjednané do konce tohoto měsíce z důvodu dvouletého storna. Po 1.prosinci 2016 tento segment opouštím, protože ručit za každou jednotlivou smlouvu neuvěřitelně dlouhých 5 let může jen naprostý blázen, nebo člověk, který má finanční rezervu v řádu několika set tisíc korun na případná storna. V momentě, kdy se poradcům začnou střádat storna za stávající ŽP (s ručením 2 roky) a oni je začnou (zcela logicky) nahrazovat nově sjednanými smlouvami s ručením 5 let, nastane bod zlomu. Neumím si představit, jak se z tohoto provizního krysího závodu dostat, to prostě nejde. Snad jen v případě, že by poradce sjednával 4–5× tolik smluv jako předtím, což je zase nereálné. A ruku na srdce, pro mě není ani motivující skutečnost, že mohu mít vyšší provize (nad 180% a více). Ať už obdržím jakkoliv vysokou provizi, pořád za ni budu ručit 5 let, to prostě nelze obejít. Čím vyšší provize, tím vyšší případné storno (vratka). Bohužel, nikdy nejste schopen ovlivnit, kdy a z jakého důvodu klientovi vámi sjednaná smlouva zanikne. Klient si to rozmyslí, vracíte. Příjde o práci, vracíte. Pojišťovna mu neproplatí (zamítne) pojistné plnění, vracíte. Navštíví a ukecá ho známý, co mu sjedná kvůli obhajobě MLM kariérního stupně a novým BJ jinou smlouvu, ještě se s ním rozdělí o provizi, opět vracíte. Konkurence přijde s opravdu lepším produktem, který se vyplatí a smysl klientovi sjednat, vracíte. Sorry, ale strčit dobrovolně hlavu do takového provizního chomoutu může jen poradce – kamikadze. Možná zde bude někdo argumentovat tím, že lze provizi dostávat i rozloženou po 20% každý rok. Ano, o tom vím. Ok, zkuste se tímto způsobem vyplácení provizí za ŽP uživit. Na jednu současnou smlouvu bych musel sjednat 4–5 nových. Sorry, ale to je sci-fi. Má na to někdo jiný názor
    nebo pohled ?

    Odpovědět

  • Istvan

    23 listopadu, 2016

    Jste klasický pojišťovák ála SMS „finanční poradenství“ nebo něco tomu podobného? Pak se vůbec nedivím vašim obavám. Celé je to o tom, jak máte nastavený vztah s klientem! Trh obecně vypadá tak, že přijde – jak říkáte někdo – a ten má „lepší“ nabídku a klienta ukecá. Já s proplaceností za období 2011–2015 ve výši 84% (to je čistě život, né majetek)nemám ani za nehet problém. Kdo bude mít „problém“ je klient, poněvadž zaplatí na 20 leté smlouvě místo dnešních 180% počátečních poplatků 250%!! počátečních poplatků (konkrétní data jedné pojišťovny) a ano zákon byl postaven na ochranu klienta (zákazníka). Hovno!!! Zákonodárci se nechali akorát tak pěkně vyjebat pojišťovnama a ve finále ten celý cirkus kolem regulace, který rozjel dle mých informací pojišťovnami zaplacený poslanec ČSSD (z něčeho tu exekuci je třeba hradit), zaplatí pouze a jenom KLIENT! S 5-ti letým stornem opravdu nemám zásadní problém.

    Odpovědět

  • pavel-hanzl

    23 listopadu, 2016

    Petr má naprostou pravdu.

    Odpovědět

  • Jirik

    24 listopadu, 2016

    Kdyby takto uvažovaly i firmy, zítra by to začaly balit.
    Připomínka – po nebo během 5 let určitě nebudete vracet celou provizi, ale jen poměrnou část.
    Já si myslím, že základ je potřeba klienta. Když klientovi něco vnutíte, samozřejmě za chvíli vnutí něco někdo jiný.
    Máte-li vlastní klientelu, stabilní. Váš scénář se nemůže odehrát u takové části kmene, která by Vás ohrozila. A pokud jste skutečný poradce, a ne jen prodejce životek, máte určitě další produkty.

    Odpovědět

  • Petr

    24 listopadu, 2016

    Pane Hlisnikovský, mohu Vás ujistit, že takto nepřemýšlím jenom já, ale i nezanedbatelná část poradců a menších firem. Otázkou je, zda toto riziko (provizní, stran storen) chcete na sebe vzít a podstoupit jej. Takto bychom se zde mohli bavit donekonečna, počkejme rok, dva nebo tři a ono se uvidí. Zákon neměl dle mě vůbec šahat na čisté rizikovky (ČSSD, moc děkujeme), nebo měl napříč všemi typy ŽP (včetně čistě rizikových) určit jednotný způsob vyplácení provizí, ideálně každý rok nějaké procento po celou dobu trvání pojistné smlouvy. Žádná koruna na provizi zálohově,tedy dopředu, prostě stejně jako u majetku, a byl by klid. To by však znamenalo existenční hrozbu MLM kolosů, broker poolů a velké části trhu, takže se opět sjednal paskvil v podobě kočkopsa.

    Odpovědět

  • Jirik

    24 listopadu, 2016

    Podívejme se na situaci z pohledu zákonodárce.
    Více jak 50 % smluv ŽP (nejen IŽP) nepřežije 5 let.
    Každý rok jde na provize zprostředkovatelům za ŽP nemálo miliard korun.
    Přesto počet smluv ŽP trvale klesá.
    Jde tedy o systémovou chybu. A ta byla nalezena ve výši provize a možnosti ji u klienta „otočit“ po 2 letech. Zde není rozdíl mezi RŽP a IŽP. Proto nebylo děleno na IŽP a RŽP.
    Jaké je nejjednodušší řešení? Prodloužit dobu otočky. Třeba na 5 let, jak to mají v Rakousku.
    Viz důvodová zpráva k zákonu č. 295/2016 Sb.

    Jak jsem napsal v úvodu, jde o pohled zákonodárce, který má svou logiku. Jak byste zákonodárci argumentoval s použitím tvrdých čísel, aby Váš argument přijal?

    Odpovědět

  • pavel-hanzl

    24 listopadu, 2016

    Dobrý den!

    Děláte již v základním přemýšlení chybu, protože si myslíte, že se máme na věc dívat z pohledu zákonodárce. Ten vůbec nemá v tržní ekonomice co strkat nos do trhu a cosi v něm uměle měnit, pokud nejde o opravdu celospolečenský zájem, což u regulace provizí rozhodně nejde! Zákonodárce byl do věci vtažen, protože mu z toho něco má kápnout – ale spíše matce straně.

    Máme se na věc dívat z pohledu tří subjektů:

    1. Pohled klienta
    Je to právě on, kdo má objektivně obrovskou výhodu na trhu, to on drží peníze a měl by část z nich za svou ochranu utrácet. Klientovi je přirozeně úplně jedno, co si myslí zákonodárce a pojišťovna, ale přijímá finanční poradenství od poradce a to mu už úplně jedno není, protože mu přináší prospěch. Skoro bych řekl, že velká část klientů myšlením zákonodárců i pojišťoven pohrdá, protože ti jsou zkrátka ziskuchtiví. Důvodové zprávy k zákonům se ohánějí klientovými zájmy, ale obvykle jde více o zájmy nějakých podnikatelů dotčených tím zákonem. Klient samozřejmě chce využívat slevové akce na kdeco, je členem desítek klubů a spotřebitelských soutěží a samozřejmě – když mu to poradce ukáže, chce ušetřit i na rizikové životní a úrazové pojistce. Není pravdou, že přepojištěním rizik klient něco ztrácí, samozřejmě se ale rozbrečí původní pojišťovna, která – jak správně říkáte – nestihne vytvořit z pojistného rezervy na pojistná plnění, ani nestihne tvořit plánovaný zisk ze smlouvy. Při vší úctě k majitelům pojišťoven, je to jejich podnikatelské riziko, že chtějí provozovat pojišťovnu a mají právě nyní dražší rizika, než konkurent. Klient, který si všiml hysterické kampaně od června minulého roku, namířené panem Šinclem proti nám všem, samozřejmě dávno ví, že ta regulace, prosazená jeho jménem, je vlastně namířena i proti němu a je za záchranu zisku pojišťoven, na úkor jeho a poradců. Klientovi je úplně jedno, že vydělá jeho poradce, který mu třeba i po těch 2 letech přepojistil rizika, klienta zajímá jeho zájem a dokonce to tomu svému poradci často i přeje, že si vydělá. Proč by měl klient způsobně myslet na zájmy pojišťoven? Když se mu cokoliv stane, ohlásí pojistnou událost a obdrží lítostivý dopis od pojišťovny, že samozřejmě udělá vše pro to, aby mu MOHLA plnit. Pak jí v tom
    ovšem často zabrání chytře napsané pojistné podmínky, pozitivně taxativně vyjmenovaná rizika, která sice pojišťovna plnit chce, ale ejhle, klientovi se stalo něco, co je automaticky ve výlukách (to je zbytek množiny všech rizik), případně cosi zatajil o zdravotním stavu při vzetí do pojištění a to i často neúmyslně, ale pojišťovna píše omluvný dopis, že plnit nebude, silná v kramflecích, spokojená že ušetří náklady. Proč by měl klient, sakra, myslet na zájmy majitelů pojišťoven? Ti ho vůbec nemají rádi. Mají rádi jen jeho peníze.

    2. Pohled pojišťovny
    Pojišťovna si staví svůj byznys na pravděpodobnosti, že vybraná pojistné převýší pojistná plnění, na statisticky významném vzorku klientů, za jednotku času. Pojistné, dokonce i to nepřijaté, pokud je již splatné, je jejím výnosem účtovaným v účtové třídě 6, výnosy daňově účinné. Plnění pak účtuje do třídy 5, daňové náklady. Tam samozřejmě účtuje i provize za zprostředkování, vedle další spousty poplatků spojených se smlouvou. Z pohledu pojišťovny je třeba křičet o systémové chybě, aby jí zákonodárci pomohli. Chtějí, aby někdo – stát – uměle řešil situaci na trhu a jejich rizika snížil. Současně roste neprospěch klienta i neprospěch finančních poradců, kteří mají být potrestáni právě úbytkem výdělku v čase. To je vám jistě jasné. Proto si pojišťovny potřebují vzít rukojmí – klienty, aby JEJICH jménem a prý v jejich zájmu byli ti zlí poradci donuceni přijít o část výdělku, právě ve prospěch pojišťoven, při smlouvě, která skončila. Jeden Petr, který to tu jasně popsal, říká, že provizi drtivě často vracíte, aniž byste měl sebemenší vinu na tom, že smlouva skončila. Vyjmenoval i důvody. Prý na trhu tohle dělá ten samý poradce, ano? Přetáčí po 2 letech pojistky? Ale tohle já nikdy nedělal. Vůbec mě to nenapadlo, než jsem si o tom tu na webu něco přečetl. Přepojišťoval jsem konkurenční, pro klienta často vyloženě nevýhodné věci. Na trhu dle mého mínění dosud byla obrovská masa lidí, kteří dělají spíše to, že přepojistili cizí smlouvu, ne tu co sami dělali. Nutili pojišťovny inovovat a jít se sazbami rizik skoro až na krev. Tohle skončí. Na trhu bude zakonzervován zisk a plánovaný zisk pojišťoven. Mnoho poradců profesně zemře. Poradci všech kvalit.

    3. Pohled poradce
    I v té firmě, kde působíte, je zdravý rozum, že poradce je na trhu užitečný, pokud pracuje především v zájmu klienta. Pro dlouholeté profesionály, jimiž jsou skoro všichni co tu publikují (ano i páni anonymové), je pohled poradce takový, že si chce vydělávat současně s tím, že klientovi něco optimalizoval, ten vydělává na úsporách cen rizik, ale to mu bude ztíženo. Proč by měl do jeho výdělku zasahovat zákon? Klienta stejně neochrání regulace – jenom máme více práce. Ale zákon byl prosazen údajně proto, že to pomůže klientům. Kdepak. Pomůže to JEN pojišťovnám. Neznám žádného poradce, který by nevěděl, jaké že to jsou bytosti, pojišťovny. Ani poradce – z logiky věci – netrápí problém pojišťoven. Právě proto, že poradce působí, nutí ty pojišťovny neustále inovovat a z toho těží klienti a poradci. Proto bylo třeba zatočit s poradci a zamést tím i s klienty, protože poradce bez klienta je právě tak NIC, jako klient bez poradce. Poradci samozřejmě vědí, že v souboji myšlenek, že mají finančně radit a pracovat pro klienty a mít z toho výdělek, mají pravdu, prohráli však svůj souboj s miliardami, které pochopitelně mají jejich odběratelé a současně konkurenti – tedy pojišťovny. Posledních 5 let čtu na webech odborné úvahy, názory poradců, ale všem uniklo to podstatné, že pojišťovny vůbec netrápí existence bouchačů, což potvrzují přijímáním jejich produkce. Pojišťovny nás nenávidí a chtějí nám vzít výdělek za to, že pomáháme klientům a jim krátíme zisky. Proto pan Šincl ignoroval pokusy o schůzky, ignoroval poradenská fakta, stále dokola mlel o nenažraných poradcích, kterým je třeba šlápnout na krk (a z úspor prý pojišťovny neuvidí ani korunu). Každému z branže je dávno jasné, že nám na krk nešlápli poslanci, ale majitelé pojišťoven, přičemž část úspor se jako odměna nasměrovala k ČSSD. Ale kdo
    má poradenskou duši, na krytí osobních rizik se prostě nevykašle. Proč by měl poradce, sakra, myslet na zájmy majitelů pojišťoven? Ti ho vůbec nemají rádi. Mají rádi jen jeho přinesenou produkci a chtějí, aby z toho byl zisk a ne ztráta.

    4.Pohled zákonodárce
    Nepřípustné – nežádoucí. Zákonodárce má řešit zákony, které jsou v celospolečenském zájmu, nikoliv v něčím podnikatelském záj­mu.

    Odpovědět

  • Jirik

    24 listopadu, 2016

    Aby se předešlo nedorozumění. A budu stručný:-).

    1. Stav ŽP v ČR je dlouhodobě neudržitelný. A jak vidíme, situace se sama od sebe nevyřešila a nevyřešil ji ani trh. Času měl dost.
    2. Životnost životního pojištění přes jeho důležitost v ekonomice je tristní a jsou ve svém důsledku poškozováni klienti.
    3. Nepsal jsem, že se na problém musíme dívat očima zákonodárce. Ale pokud chceme pochopit, proč a jak, je nesmyslné jeho pohled ignorovat, protože on vydává zákony.
    4. To píšu proto, aby se zprostředkovatelé, kteří jsou seriózní a chtějí dále působit, zamysleli.

    Odpovědět

  • pavel-hanzl

    24 listopadu, 2016

    Pane Hlisnikovský, nesouhlasím.

    Bez regulace rizikovek by z trhu ŽP odešli jen ti, kdo klienty vyloženě poškozují, bouchači. Pojišťovny by byly donuceny přežít, nebo z trhu odejít. A našly by se jiné zvenku, co by zaujaly jejich místo na trhu. Ale pojišťovny sledovaly svůj zájem, nikoliv zájem klientů. Proto jim šlo o omezení finančního poradenství, jeho trestání. Takto odejdou tisíce slušných lidí. Sice chápu, že pokud použijete tvrzení o prý většinovém jevu na trhu, logiku neustálého otáčení smluv tím samým poradcem, že proto to takhle regulovat stát chce, ale tím se velmi pokřivuje svobodný trh a klientovi je odpírána změna, která by mu prospěla.

    A čím doložit tvrzení, že je situace na trhu ŽP neudržitelná? V jedné analýze pana Šindeláře z USF je uvedeno, že pojišťovny v ČR jsou v segmentu ŽP ziskové, snad dokonce nejvíce v Evropě. A to přesto, že již cca 10 let klesají ceny rizik, ale ne proto, že by pojišťovny nějak své klienty milovaly. Možná udržitelností myslíte to, že se v honbě za růstem kmenů pojišťovny předháněly, pořádaly pro nás outdoorové akce a rostla provizní spirála, ale neustálé inovace tlačí zisky níž a už nelze udržet předchozí ziskovost? Má tedy pomoci stát, když konkurence je početná, ostrá a ostřejší než dříve?

    Nějak nechápu, proč by měla být životnost životní pojistky nějak extrémně dlouhá. To jako pro radost pojišťovnám? Jde přece o produkt, který si klient s naší pomocí volí tak, aby byl pro něj výhodný. Záleží přece na tom, zda je klient kontinuálně, po částech svého života, výhodně pojištěn? Nebo záleží snad více na tom, aby klient – právě proto že jsme na trhu – nadále už nemohl – nesměl – nebylo mu to nabídnuto poradcem – využít svobodný trh? Takže pětiletka. Já samozřejmě chápu tvrzení, že pokud by takto měl myslet každý klient, po nějakém dosaženém věku by už jej nikdo nepojistil na ta rizika, která souvisejí se zdravotním stavem. Ale představte si mladého dynamického podnikatele. Do 35 let chce odejít do důchodu. Pojištění příjmu je pro něj vyloženě dočasná potřeba a její řešení chce vždy po pár letech optimalizovat. Pak jeho firma vyroste a on již pojistku objektivně potřebovat nebude. A to je většina mých klientů, majitelé firem. Regulace jeho poradce donutí, aby se buď vzdal velké části provize, nebo aby jej v produktu držel aspoň 5 let.

    Pořád mám pocit, že chcete tak jako pan Fejtek mluvit o nějaké udržitelnosti, ale asi myslíte udržitelnost nějak definovaného minimálního zisku pojišťoven. Když jim zákon nepomůže, myslíte že by zkrachovaly, nebo by byly donuceny najít cestu ke svému přežití? Situaci přece samy zavinily. Bavíme se o zemi, kde teoreticky neprojde korupce v parlamentu. A proč by nemohla nějaká pojišťovna třeba skončit? To se snadno stane poradci, ale ten za sebou nemá korupční miliardy, aby si to zařídil v parlamentu.

    Nějak stále nechápu, proč být stručný vydáváte za nějakou ctnost.

    Stručnost a marketinkovou zkratku ale jistě ocení poslanec, který neví která bije a řeší současně uprchlíky a naše provize. Proto to divadýlko pana Šincla o odkupném, ale hlavní cíl byl potlačit finanční poradce. Proto úderné texty o přetáčení pojistek a výkřiky o systémové chybě.

    Předpokládejme, že mám volných několik stovek milionů korun a nemám vás rád, jako tu firmu kde jste činný. Líbí se vám pocit, že uplatím parlament, aby vás vyšachoval z podnikání? Spousta konkurence by si ráda vzala vaše aktiva, tedy poradce pod sebe. Nějaká aférka by se jistě našla a hodilo by se toho více. Lze vytvořit případ, rok mediálně masírovat klienty, ČNB i poslance, načež by pověst BT šla k nule. Je férové říkat, že je zisk vaší konkurence nadále již neudržitelný, že její zisky jsou menší než by být mohly a proto potřebují nějaké poslance, aby to zařídili? Ale přesně to vy respektujete jako normální, protože prý trh selhal a nedošlo k jeho nějaké minimální samoregulaci. Sice neříkáte, že se máme na věc dívat JEN očima zákonodárce, ale mohu vás ujistit, že myšlenky o systémové chybě mu do hlavy nacpala pojistná lobby, nikoliv trh sám. Vy toto myšlenkové schéma kopírujete. Pokud byli mediálně slyšet nespokojení klienti, tak z důvodu zatajení poradcem, že první 2 roky BP jde na provize. Nikoliv proto, že nejdříve kupovali rizika draho a po přetočení smlouvy levněji. Přetrvání smlouvy ŽP na dlouhé roky je rozhodně více v zájmu pojišťoven, než jejich klientů.

    Já pociťuji již 10 let, že se trh sám reguluje. Je neuvěřitelně lepší práce konkurentů, než jsem ji viděl před takovými 5 či 7 lety, když jsem našel nového klienta a dělal jsem analýzu. I konkurent z BT je dnes lepší, než býval. Sice dochází k pokusům o profesní kanibalismus, ale není běžné masakrování klientů v několikatisí­cových částkách na investiční složku v běžném pojistném měsíčně. Konkurenti opravdu jdou správnou cestou, chtějí porazit produkt něčím lepším, levnějšími riziky a menší množinou výluk, lepší péčí o klienta, jeho edukací, a to je přece správně? Jak vidíte, mně záleží mnohem více na klientovi, než na jeho pojišťovně. Přesně za tohle nám klienti věří.

    Odpovědět

  • Jirik

    24 listopadu, 2016

    Opět stručně

    Znám podstatně více poradců, kteří se snažili poctivě v zájmu klientů a odešli, protože neustáli tlak neférově pracujících poradců,

    proč je situace neudržitelná, jsem doložil na svém profilu linkedin s použitím čísel z ČNB

    extrémně dlouhé pojištěná být nemusí, ale poradci ho takhle zprostředkovávají, aby dostali vyšší provize, aby za 3 roky přišli, jaký nový fantastický produkt neobjevili a nepřepojistili

    trh se možná reguluje, ale co pánové Zoubek, Štork, apod.? je to ukazuje a čísla ukazují, že to s tou samoregulací nebude žhavé.

    Odpovědět

  • pavel-hanzl

    24 listopadu, 2016

    Přeji vám pěkný večer.

    Odpovědět

  • 23 listopadu, 2016

    Souhlasím s vámi, jen bych dodal ještě další podstatnou věc, a to vymáhání storen za zaniklé ŽP v příštích dvou až pěti letech. Firmy, které si velmi dobře neošetří stornofondy u svých poradců zde během dvou až pěti let nemusejí být, neboť je položí storna poradců, ze kterých nebudou schopny tyto dostat zpět. Vyplatíte poradci zálohovou provizi, on vám např. po roce odejde, poté popadají jeho smlouvy a ejhle, pojišťovna zprostředkovatelské firmě pošle fakturu za zaniklé smlouvy, klidně pár set tisíc korun. Když vám poradce odejde z oboru a současně skončí na úřadě práce a není mu v rámci exekuce co sebrat, tak jste namydlený. V naší firmě se toto stalo, poradce odešel, smlouvy popadaly, storno cca 1,300.000 Kč (slovy: jedenmiliontřis­tatisíckorun). Peníze poradce prohýřil, po odchodu z firmy skončil v oboru, nyní je na úřadě práce, tedy nezaměstnaný. Proběhla exekuce, není co brát. Ke všemu se doznal, dluh přiznal, má snahu splácet a taky splácí – cca 1.300,–Kč měsíčně (dle svého právníka v rámci svých možností). Má bývalý poradce snahu splácet svůj astronomický dluh ? Ano. Splácí jej ? Ano. Splácí jej pravidelně ? Ano. Zkuste s tím jít k soudu, nepochodíte. A poradenská firma ? Ta to vše zatáhla za poradce, pojišťovny to pochopitelně nezajímá, provize byly vyplaceny firmě, tak ať si je firma z poradce vymůže jak chce, my jako pojišťovna je chceme ihned. Majitelé nyní velmi reálně zvažují, že buďto úplně skončí v oboru, nebo se zcela přestanou věnovat segmentu ŽP. Toto všechno dokázal způsobit jeden jediný poradce a to se bavíme u smluv, kde se ručilo 2 roky, umíte si něco podobného představit u smluv s ručením po dobu 5 let ? Domnívám se, že spoustu firem má výše uvedené potenciál ukončit.

    Odpovědět

  • Jirik

    23 listopadu, 2016

    Nicméně je zde jedno velké ALE.
    Nechat firmě část provize jako stornofond, nyní dokonce 5 let – kde mám záruky, že desetitisíce nebo statisíce dostanu zpět? Co když ji položí jiní poradci? Co když firma moje peníze prošustruje? Kolik kampeliček se položilo. A určitě víte sám, jak se mnohé dá účetní závěrce schovat.

    Odpovědět

  • insider

    23 listopadu, 2016

    Pane Hlisnikovský, ano, máte pravdu, i nad tímto jsem se zamýšlel a je to další z variant, která může nastat a pro mě další z důvodů, proč se zcela odstřihnout od sjednávání jakéhokoliv životního pojištění. Jediná z variant, která mne napadá, je nechat si provize vyplácet zaslouženě, tj. ani korunu dopředu, ale vždy až poté,co zaplatí klient. Otázkou je, zda je možné se tímto způsobem slušně uživit. Řekněme, že bych měl provizi za ŽP 150 – 180% a chtěl ji dostávat rozloženou v čase po dobu 5-ti let. To je 30 – 36% každý rok po dobu 5-ti let. Bude-li roční pojistné 12.000 Kč, bavíme se o celkové provizi v rozpětí 18.- 21.600 Kč, tedy o 3.600 – 4.320 Kč každý rok po dobu 5-ti let. Stojí (stálo by) za to se tomu věnovat i při tomto modelu ? Z diskuzí s mnoha poradci ne, protože by z měsíce na měsíc klesl jejich výdělek o 80%. Dnes dostanou zálohově s ručením na 2 roky svých např. 18.000 Kč, ale v lednu 2017 za tutéž smlouvu, práci i produkci „jen“ 3.600 Kč…Budou výkonnější o 300, 400 nebo 500%, aby v novém modelu výplaty a ručení za provizi dosáhli těch samých výdělků co nyní ? Nemyslím si to. Pro mě osobně je 5 let nepředstavitelně dlouhá doba, po kterou bych měl u zálohové varianty ručit za provizi. Zajímavé je, že „shodou okolností“ a „náhodou“ se drtivá většina smluv ŽP nedožívá právě těch 5 let…no, mají to pojišťovny velmi dobře spočítané a ošetřené, jen co je pravda. Nelze než srdečně poděkovat ČSSD, která s tímto zákonem prostřednictvím pana Šincla přišla. Že do toho „pro jistotu“ zakomponovali i čisté rizikovky, kde klient na odbytném absolutně nic netratí, to už je jen taková třešnička na dortu.

    Odpovědět

  • Jirik

    23 listopadu, 2016

    Snad nečekáte, že všechny smlouvy postupně „popadají“.
    A odkud máte informaci, že drtivá většina smluv je ukončena do 5 let? Je to přes 50 %, ale to není drtivá většina.

    Odpovědět

  • insider

    23 listopadu, 2016

    Informační šum, omlouvám se. Těch 50% Vám připadne hodně nebo málo ? A je to normální ? Připadne Vám normální, že se každá druhá smlouva nedožije pěti let ? Jaké máte či navrhujete řešení ? Děkuji za případné vyjádření.

    Odpovědět

  • 23 listopadu, 2016

    Co z toho plyne ? Podstatná část PPZ, PA a PM žije z přepojišťování životek po skončení storen a je jedno, zda to jsou MLM, pooly nebo menší firmičky (je to prašť jak uhoď). Zavedením 5-ti letého storna jednoduše řada firem skončí. Slušní a seriózní poradci u toho již nebudou, ti skončí dříve.

    Odpovědět

  • Filda

    23 listopadu, 2016

    Sjednávejte investice s předplaceným vstupním poplatkem na 30 let a více a máte pokoj. Výdělek je solidní, ručení za provizi žádné. A vydělávat lze velmi, velmi slušné peníze každý měsíc, téměř stejně vysoké jako u těch životek, jen bez toho Damoklova meče v podobě pěti let ručení za provizi. Investice mají budoucnost, na rozdíl od životek, ty už jsou podle mě za zenitem.

    Odpovědět

  • pavel-hanzl

    23 listopadu, 2016

    To je hloupý názor. Nemůžete se na produkt dívat jen z hlediska provize, tedy potence výdělku poradce. Máte se především dívat na klientovy potřeby a produkt – i když je debilně zákonem regulována jeho provize, prostě použít musíte, jinak jste špatný poradce.

    Pokud chcete klientům říkat, že pojistky už neděláte, je to přesně ta situace, když lékař na pohotovosti řekne: Já jsem praktik a zde jen zaskakuji za kolegu internistu, který je marod. Můžu vám natočit EKG, ale (patrně) přesně nepoznám, kolik vám zbývá času do akutní operace, která vás zachrání. Takže si tu podepište revers, jeďte 30 km na jinou pohotovost, infarkt není to samé jako kulka mezi oči, určitě tam přijedete živý. Vám připadá fair, aby poradce rezignoval na důležité odvětví finančních produktů? Tím přenechává klienta někomu jinému a hrozí mu, že taková konkurence překope i jeho produkty.

    Není chytré pokřikovat, že poradce má myslet jen na vlastní výdělek. Možná jste provokatér a chcete regulace ve všem, nejlépe v mocnině, abychom všichni rychle vyhynuli.

    ŽP a jeho objemy produkce půjdou na tři příští roky (nejméně) do kytek a pan Zámečník má pravdu, že bude tím hlavním důvodem právě regulace.

    P.S.

    Všichni dobří poradci tento produkt neopustí. Ale začnou jej vnímat jako téměř čistou charitu, živit je bude zbytek, jiná odvětví produktů. Když si připočtete faktor, že každý dobrý poradce se na něco specializuje, protože prostě nejde časově stihnout být dobrý ve všem, jsou investice nikoliv nenažraná cesta, ale záchranná cesta. Vy a vám podobní je démonizujete a provokujete. Hloupé. Hloupé pro všechny. Protože vaše názory (a nejen vaše) způsobí tvrdé regulace v Investicích a to opravdu pro schopné poradce s affluentní klientelou znamená, že odejdou úplně z oboru. Ne každý je majetkář a hypotékář. Třeba já. Abychom si rozuměli, umím to, ale nebaví mě to. Umím prodat úplně cokoliv vás napadne. V jiném oboru. To tedy není zdaleka problém jen můj, ale především pojišťoven a ještě více, pokud bych z oboru odešel do jiného oboru, pro klienty.

    Ale spíše bych odešel i s mými lidmi hned do 5 jiných současně – co kdyby se opět vyskytla zadlužená strana, která potřebuje nějaké ty miliardy?Nemusí to být nutně ta oranžová závistivá strana, co právě umírá a já jí to srdečně přeji.

    Odpovědět

  • 24 listopadu, 2016

    Kdo nebo co Vám pane Hanzle brání sjednávat životky i po prvním prosinci toho roku ? Vždyť si je proboha klidně sjednávejte, nic a nikdo Vám nebrání provozovat onu „čistou charitu“. Váš příklad s lékařem a pacientem na pohotovosti je ujetý, krásně jste si ho napsal tak, abyste si odůvodnil sám před sebou, proč životky sjednávat i po platnosti novely zákona. Hodně štěstí :0)

    Odpovědět

  • pavel-hanzl

    24 listopadu, 2016

    Pane Já, ten příklad s pacientem říká, že klienta vůbec nezajímá, že nám kdosi zavařil s provizemi, klienta zajímá finální uspokojení, že mu někdo objasnil všechny jeho objektivní potřeby a správně a úplně je řešil. Jistě to také víte, subjektivní potřeby klientů se velmi liší od těch objektivních a neýž jim to někdo z nás podrobně vysvětlí, žijí v bludu. Každý klient by na svém osobním příběhu, pokud by jej prožil bez zajištění rizik, pochopil, proč je blbé a frustrující ptát se životního partnera, jak je vlastně pojištěn, až když malér nastal. My předcházíme této situaci, ale zákon nás demotivuje dělat to i dál. I když naprosto rozumím názorům kolegů, že musím být kamikadze či úplný blázen, nějak se mi příčí klienta neobsloužit úplně.

    Chránit osobní rizika je samozřejmost ve vyspělém světě a naše úloha v tomto odvětví je především ta, pomoci klientovi formulovat poptávku tak, aby byl správně obsloužen. Klient pak důvěřuje, protože investice řeší jinde v produktech. Má pak pocit komfortu, že je kompletně obsloužen. Vy se snad zajímáte o příjem lékaře, který vám operoval plíce?

  • Jirik

    23 listopadu, 2016

    Málo to rozhodně není. Řešení? Komplexní řízení stornovosti ve firmě. Firma, která to nedělá, v podstatě neřídí rizika, je riziková i pro poradce. A dříve nebo později s takovou firmou přestanou spolupracovat pojišťovny nebo přitvrdí provizní schémata.

    Odpovědět

  • pavel-hanzl

    23 listopadu, 2016

    Ty rizikovky nejsou žádná třešnička na dortu, o to jim šlo hlavně.

    Odpovědět

  • Jirik

    23 listopadu, 2016

    Pokud firma nemá promyšlené a propracované řízení stornovosti, sebelepší stornofond ji nespasí. A poradce také ne. Zatím nevím o žádné firmě, která by opravdu komplexně řídila stornovost.

    Odpovědět

  • WereWolf

    23 listopadu, 2016

    Nerozumím, čemu se zdejší diskutující neustále diví. Aktivních smluv životního pojištění je tuším pět nebo šest milionů, každý rok se předčasně ukončí cca jeden milion smluv a současně se sjedná cca 800.000 kusů nových (nebo naopak, to není až tak podstatné). Vezměte si do rukou kalkulačku a počítejte, co se s kmenem smluv děje do pěti nebo šesti let, to je přece jednoduchá matematika. Dochází tady někomu, že si pojišťovny velmi dobře spočítaly, kam to celé spěje a jaké jsou výhledově trendy ? Na to přece nepotřebuje být člověk vysokoškolák, na to stačí obyčejný selský rozum, tužka a papír. Prostě už není téměř kde brát, tak se neustále přebouchává a přepojišťuje, co je na tom k nepochopení ? K tomu si připočtěme neustálé utahování šroubů v podobě všemožných regulatorních opatření, prodlužování délky ručení za smlouvy, rok od roku rostoucí papírování a byrokracii při samotném sjednávání smlouvy. V neposlední řadě pak velmi špatnou pověst oboru, samotných poradců, do toho mnohé medializované kauzy (např. autentický dokument Jakuba Charváta o OVB „Rada nad zlato“ s aktuálním počtem shlédnutí cca 450.000 lidí), články, reportáže, diskuze na internetu. Naopak, ruce si mnou specializované právní kanceláře zastupující poškozené a okradené klienty prostřednictvím nechvalně proslulého IŽP. Vždyť se zeptejte v okruhu svých známých, jakou mají obecně zkušenost s finančními poradci, kladné hodnocení a pozitivní zkušenost uslyšíte jen v ojedinělých a vzácných případech. Abych nebyl špatně pochopen, trh životního pojištění se nezhroutí, ani se od 1.12.2016 nep­řestanou sjednávat nové smlouvy, jen je zapotřebí si uvědomit, že trh má jakousi retenci a není nafukovací do nekonečna. Zapomeňte na produkci a výdělky, které jste měli před pěti nebo deseti lety, ta doba je nenávratně pryč a už se nikdy
    nevrátí, což si mnozí (zvláště z mých známých a přátel z MLM) odmítají připustit.

    Odpovědět

  • benny

    23 listopadu, 2016

    Prestanme už rikat, že provizi platí pojišťovna zprostředkovateli. Platí ji z pojistného klient. Pokud je provize 180 procent, pak klient platí z prvorocniho pojistného 90 procent a stejně druhý rok. Pojišťovna peníze netiskne:) Při odbytnem po druhém roce nedostane klient nic.

    Když bude provize po regulaci také 180 procent, zaplatí klient každý rok (první až paty) 36 procent z pojistného. A tedy odbytne po druhém roce nebude nulové, bude např. 120% ročního pojistneho.

    Vždy mě pobaví slogany typu klient na prvním místě atd. A pak z podobných diskusi vyplývá, že prodejci chtějí pro své klienty první variantu místo té druhé. Smutne.

    Odpovědět

  • XXX

    24 listopadu, 2016

    Benny, jste hlupák…

    Odpovědět

  • benny

    24 listopadu, 2016

    Argumentuje. Takovými odpověďmi je zde za hlupáka někdo jiny nez benny:)

    Odpovědět

  • vasek

    24 listopadu, 2016

    svojí první větu můžete vztáhnout v podstatě na všechny obchodní činnosti. Když budu prodávat auta, kdo mě zaplatí?

    Odpovědět

  • Radek

    24 listopadu, 2016

    Jo. A rohlík bez marže zprostředkovatele (supermarketu) bude stát polovinu. Už se na to těším. Jen nevím, kdo mi ho prodá…

    Odpovědět

  • 24 listopadu, 2016

    Ohledně soganu klient na prvním místě – zkuste stejnou konstrukcí dojít k výhodě pro klienta u smluv rizikového životního pojištění, kde žádné odbytné nevzniká, protože se nevytváří rezerva? Ano – odtud vítr vane, proto celá regulace přišla. Proto se křičí. Kdyby to postihlo jen rezervotvorvé ŽP, nikdo by nemohl říct ani popel ohledně ochrany klienta.

    Odpovědět

  • Jirik

    24 listopadu, 2016

    Představte si rizikovou pojistku na nemoc, na smrt, apod. s konstatním pojistným a konstatní pojistnou částkou na 30 let.
    Je jasné, že riziko v prvních letech je podstatně nižší než ke konci pojištění. Pojistné je ale stejné. Tak kde je zakopaný pes?
    No přece v tom, že se ze začátku pojištění vytváří vnitřní rezerva na vyšší riziko ke konci pojištění.

    Výsledek? Klient předčasným zrušení ztrácí. Myslel jsem, to je zkušeným zprostředkovatelům dávno jasné.
    Asi není.

    Odpovědět

  • 24 listopadu, 2016

    A já myslel, že zkušení zprostředkovatelé vědí, že to lze udělat i jinak – aneb, jak si naskočit na vlastní osobní výpad.

    Odpovědět

  • Jirik

    24 listopadu, 2016

    Ještě jsem měl dodat – z pojistného na rizikovku se platí provize, ale na druhé straně je klient plně pojištěn. A je zřejmé, že při klasických provizích jde první roky pojistné na provizi. Na krytí rizik pojišťovně nic nezbude. Ale pojistné události přicházejí i první 2 roky, i když pojistné jde na provize.

    Odpovědět

  • B.

    24 listopadu, 2016

    Pro mě je ŽP pouze třešinka na dortu a dělám vše ostatní. A když Vás tady tak čtu…tak pro mě OK..bude práce více a volím stejný model jako u neživotu,,,a jestli ta životka vydrží rok, 2 či 10? je mi u zádele…

    Odpovědět

  • Míra

    25 listopadu, 2016

    Kdyby pojišťovny nepřijaly do svého kmene kdejaký škvár, který přinesou „poradci“ a takové paskvily odmítaly, tak by se nikdy neroztočil kolotoč přebouchávání. A kdyby kromě toho ještě existoval registr smluv, tak si troufám tvrdit, že minimálně čtyři pětiny svinstev by nikdy nevznikly. A kdyby fungovaly ty tolikrát deklarované kontrolní mechanismy MLM firem, tak by nějací Štorkové v životě nikdy neudělali ta svinstva, která páchali.
    Takže nakonec přišel nějakej Šincl, kterej kdysi pár pojistek napsal a jako jednooký zavelel stádu slepých, jak s těmi hajzly poradci zatočit a ještě k tomu napakovat partajní pokladnu.

    Odpovědět

  • 25 listopadu, 2016

    Kdyby, kdyby, kdyby…jenomže to by musely mít pojišťovny něco, co bohužel nemají: nikdy dost. Primární příčinou byly a jsou extrémně vysoké provize v kombinaci se směšně krátkým ručením. Vždyť se jedná de facto o návod od samotných pojišťoven, aneb milý poradče, smlouva se dožila 25.měsíc, tedy v případě jejího zániku již nic nevracíš a sjednat něco dalšího kvůli opětovnému vyplacení vysoké provize je tak lákavé…no řekněte, kdo by neodolal ? Takové pravidelné provize co dva roky, to není k zahození. Provize měly být vypláceny stejně jako občanský majetek a byl by klid a po problému. Dá mi snad pojišťovna 180% provizi za sjednání povinného ručení nebo domácnosti, rodinného domu či občanské odpovědnosti ? Řešení je pořád na očích a je tak neuvěřitelně jednoduché, až z toho ty oči bolí. Ať má poradce ze životky klidně 300%, když vydrží 10 a více let (každý rok 30% x 10 let), ale ať je má zaslouženě. Zaplatí klient na další rok = poradce obdrží provizi. Nikoliv za příštích 10, 20 nebo 30 let, ale za aktuálně zaplacené pojistné období. Pořád hledáme Ameriku, přitom již byla dávno objevená. Vůbec to není o tom, že to nejde, ono se nechce a tlak lobby je obrovský.

    Odpovědět