CZK/€ 25.305 -0,06%

CZK/$ 23.413 +0,02%

CZK/£ 29.594 +0,24%

CZK/CHF 25.911 +0,38%

Text: Dušan Šídlo

04. 05. 2009

136 komentářů

Životní pojištění FLEXI 2009: Je výhodné?

 


 

Životní pojištění FLEXI 2009 Pojišťovny České spořitelny spojuje dosavadní 3 varianty produktů FLEXI, FLEXI INVEST 2008 a FLEXI H-FIX do jednoho jediného. Kromě úprav v konstrukci produktu, jako je zvýšení variability, přidání nových připojištění, úpravách výše rizikového pojistného a podobně, došlo i ke změně sazebníku poplatků. Velmi významně byl navýšen počáteční poplatek.

Pojišťovna si nově strhává maximální vstupní poplatek ve výši 180 % z ročního pojistného již u smluv s pojistnou dobou 20 let. Pouze klienti poradců společnosti Partners mají zvýhodnění v tomto poplatku, neboť od pojišťovny dostávají 25 % z ročního pojistného zpět přímo do kapitálové hodnoty. [ Toto zvýhodnění dostávají od společnosti Partners a jde na vrub finančně poradenské společnosti – pozn. red. ]

Charakteristika

FLEXI 2009 je rodinné životní pojištění pro případ smrti nebo dožití, kdy v případě úmrtí je vyplacena sjednaná pojistná částka v minimální výši 10 000 Kč nebo aktuální hodnota investice.

Kromě pojištění úmrtí je možné sjednat připojištění kapitálové hodnoty, pojištění zproštění od placení pojistného v případě plné invalidity, pojištění plné invalidity následkem úrazu nebo nemoci s možností rozšíření o pojištění dlouhodobé péče v bezmocnosti, dále pojištění závažných onemocnění, pracovní neschopnosti, doživotní kapitálové renty, různé formy úrazového pojištění a pojištění dětí.

Platby pojistného je možné umístit do jednoho či více investičních fondů z celkové nabídky 16 investičních fondů od ISČS, ESPA, REICO ČS a Pojišťovny ČS.

REKLAMA

Výhody

Rizikové pojistné – nízké sazby rizikového pojistného pro případ úmrtí a bezkonkurenčně nejnižší sazby úrazového pojištění

Flexibilita – stavebnicové pojištění, tj. libovolné připojištění lze sjednat bez vazby pojistné částky na jiné pojištění, možnost výrazně minimalizovat investiční složku pojištění, možnost volby délky trvání jednotlivých připojištění, nadprůměrné limity pojistných částek, pojištění více osob na jedné smlouvě

Připojištění – široká škála připojištění, kdy na jedné smlouvě je možné krýt různá životní rizika, u některých pojištění možnost volby jednorázového plnění nebo důchodu

Investiční možnosti – nabídka 16 investičních fondů s různým regionálním zaměřením a různým složením aktiv včetně nabídky garantovaného fondu a fondů životního cyklu   

REKLAMA

Zdravotní underwriting – relativně „měkké“ podmínky zkoumání zdravotního stavu ve srovnání s konkurenčními produkty, možnost pojistit rizikové aktivity a povolání včetně profesionálních vojáků

Nevýhody

Nákladovost – PČS oproti původní verzi výrazně navýšila alokační poplatky, u smluv na 20 let a delších je vstupní poplatek 180 % ročního pojistného, procentní poplatek ve výši 5 % je rovněž nadprůměrný, například u standardní (nezvýhodněné) pojistné smlouvy na 20 let činí ukazatel PER 17,5 % a hodnota TANK na 30 let 37,9 %

Nižší transparentnost u rizikového pojistného – sazebník rizikového pojistného v závislosti na věku pojištěného není pojišťovnou zveřejňován (není součástí sazebníku), relativně vyšší sazby pojištění závažných onemocnění

Omezení v pojistném krytí – pojišťovna nevyplatí sjednanou pojistnou částku v případě, že pojištěný zemře do 2 let od uzavření pojištění smrti následkem jakéhokoliv onemocnění, které nastalo nebo bylo diagnostikováno před počátkem pojištění; vlastní definice pojišťovny v případě plné invalidity, tj. k výplatě pojistné částky nepostačuje přiznání plného invalidního důchodu ze sociálního systému

Verdikt

Pojištění FLEXI 2009 patří bezesporu k nadprůměrným životním pojištěním. Vychází vstříc potřebám klientů a finančních poradců – na jedné smlouvě lze sjednat bez provázanosti pojistných částek celé spektrum životních rizik a to s různou délkou pojistné doby. Bezkonkurenční je vzhledem k ceně a kvalitě úrazového pojištění jeho využití především jako rodinného úrazového pojištění pro více osob.

Řadu připojištění, zejména pojištění invalidity a závažných onemocnění, lze výhodněji zajistit v jiných produktech. Stejně tak nelze vzhledem k průměrným poplatkům doporučit toto pojištění k tvorbě rezerv, pokud tak nebude činěno prostřednictvím mimořádného pojistného.

Vysoké vstupní poplatky však musí být v průběhu trvání pojištění uhrazeny vždy, a to i při sjednání smlouvy tzv. „jen na riziko“. Pojišťovna si tím pravděpodobně kompenzuje nepříznivý škodní průběh v úrazovém pojištění.

Loading

Vstoupit do diskuze 136 komentářů

Zdroj a více informací: CII750.cz



Diskuze k článku

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna, vyžadované informace jsou označeny hvězdičkou.

Napsat komentář: JoeBrno Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

 
 
 

 
  • JoeBrno

    5 května, 2009

    Proč mají slevu klienti Partners 25% a jinde ne?
    Jestli jsem to pochopil správně, tak si partners účtuje jen 155% ročního pojistného, ikdyž mohli mít celých 180?

    Odpovědět

  • Radek

    5 května, 2009

    Asi tak, aspoň podle toho, co píší v článku: [ Toto zvýhodnění dostávají od společnosti Partners a jde na vrub finančně poradenské společnosti – pozn. red. ]

    Odpovědět

  • chk

    5 května, 2009

    jinymi slovy to jsou zlodeji jen z 31/36 (pro mene chapave jsem pokratil cisla 155 a 180).

    Odpovědět

  • Jirka

    5 května, 2009

    Proč zloději, můžete mi říci, kdo by pracoval zdarma? I společnosti musí být zaplaceny. Je sice fajnové mít něco zdarma, ale co z toho?

    Odpovědět

  • Michal Tokoš

    9 listopadu, 2011

    A navíc je třeba si uvědomit, že to že je něco zadarmo znamená, že to zaplatil někdo jiný.

    Odpovědět

  • like.n0.other

    5 května, 2009

    kazdy makler a poradce je tedy pro vas zlodej? to jste tu asi spatne.
    Nedostane se mi od vas take nazoru, ze veskere pojistovny a banky jsou zlodeji?
    Neni nahodou nemoralni brat si urok za uver?
    Myslim, ze kazdy podnikatel je tedy ve sve podstate zlodej, protoze se obohacuje na pridane hodnote. Co vy na to?

    Odpovědět

  • tupec z davu

    6 května, 2009

    Každý, kdo má víc, je přece zloděj.

    K paušalizování se uchylujete taky.

    Odpovědět

  • chk

    6 května, 2009

    nejen podle me jsou provize u tohoto druhu produktu absolutne mimo slusnost a primereny zisk. proto zlodeji podporovany zakonem. a nepausalizuju. klidne si bouchejte fondy za par procent zisku, porusujte poritom zakon jak chcete. ale kdyz si spocitam, kolik klient muze prodelat, a kolik vydelat prakticky za nic byvaly zednik, ale dnes bouchac pojistek, tak mi to jako fer neprijde. nebojte. sam jsem zamestnancem financniho ustavu, nejsem socka zavistiva.

    Odpovědět

  • tupec z davu

    6 května, 2009

    Ale to víte, že závidíte. Každej, opakuji, každej chce víc peněz. Je to prostě o tom, že se bojíte stát se závislým jen na vlastním úsilí. Protože alespoň to úsilí a vytrvalost by musel i ten blbý zedník prokázat. A mimochodem, zrovna ti zedníci se v oboru stejně dlouho neohřejí, jakož i další lidé s nižším vzděláním. Co jsem se bavil s pobočkovými zaměstnanci KB, tak plat nehodnotili úplně nejlépe, protože existuje taková ta pohádka o průměrném platu, do které jaksi nezapadali. Získat klienta není nejjednodušší (zvlášť když chce prodejce jednat slušně a férově), s činností prodejců jsou spojeny náklady jako s každým podnikáním, což zaměstnanci velmi rádi opomínají. Mohl bych kontrovat i tím, že podle Vašich měřítek jsou naopak platy zaměstnaců finančních institucí přehnané. Protože zaměstnanec si jen sedí a sedí, strategii a metodiku za něj vymyslí někdo jiný.

    Odpovědět

  • Anonym

    6 května, 2009

    To posouvate diskuzi „mimo misu“. Diskutujici „chk“ pouze rika, ze IZP byla, je a bude zlodejina bez ohledu na to, zda distributorska sit dostane 180% rocniho pojistneho, nebo 155%.

    Uz jsme o tom diskutovali o par clanku nize u tematu „MLM v poradenstvi“. Nikdo nerika, ze si distributor financniho produktu nezaslouzi provizi. Ale chtit za zprostredkovani IZP (tedy za vyspani prupisneho formulare a naslibovani hezkych cisel) 10 nebo 20 tisic nebo nevim kolik na provizich je trochu silna kava.

    To vubec neni o tom, kdo ma nebo nema odvahu delat sam na sebe. Co se mne i diskutujicimu „chk“ a naproste vetsine veci znalych klientu nelibi je vyse provize neodpovidajici odvedene praci. Kdyz nekomu vydelam milion, nemam problem si rict o 200 tisic (ma standardni sazba 20% ze zisku) a klient nema problem mi takovou odmenu zaplatit. Je to obchod vyhodny pro obe strany. Kdybych ale jen sepsal smlouvu, vytiskl par cisel a nakreslil par car, tak bych se stydel si rict i jen o petistovku.

    V prikladech mluvim o zhonocovani penez, protoze na tom je cely problem nejlepe videt. At ale vezmeme jakoukoliv sluzbu, odmena by mela byt umerna dle jejiho uzitku pro zakaznika. Jelikoz u distribuce pojisteni to tak neni, musi pojistovny a distributori pouzivat nepruhledny provizni system zalozeny na poplatcich, ktere klient nevidi. A proto je IZP zlodejina.

    Nemluve o tom, ze IZP jako takove, pokud se pouziva na sporeni, je v mnoha smerech nevyhodne. Pokud se vyuziva na kryti rizik, pak proti IZP nic nemam. Ovsem v obou pripadech provize neodpovida uzitku pro klienta. Z tohoto pohledu je IZP „neslusny“ produkt za jakehokoliv pocasi.

    Jan Traxler
    FINEZ Investment Management

    Odpovědět

  • Roman

    6 května, 2009

    Dobry vecer vazeni poradci,
    je prece zbytecne se takto osocovat. Nemam nic spolecneho s financnictvim,ale zajimam se o investice a jako „amater“ jsem nikdy neuzavrel a ani neuzavru jakekoliv zivotni pojisteni apod. Pokud ale najdete lidi, kteri jsou tak hloupi nebo je nezajima co uzaviraji, preji va, vase vysoke provize, je to jen hloupost lidi, kteri vam to podepisou. Pokud si nastuduji co chci, IZP apod ma pro me jako zakaznika nulovou hodnotu, leda bzch vedel, ze umru za par mesicu. At penize vloyim kamkoliv jinam, vim, ze skoro vzdy dostanu a vydelam vic.ALe chce si to zjistovat a nastudovat jine moznosti,ale lide jsou lini a tak dobre jim tak, at plati. Ja bych si nez IZP, radsi koupil nejakou akcii firmy, co je nabizi. 🙂

    Odpovědět

  • like.n0.other

    6 května, 2009

    slovo „amater“ jste uvedl naprosto presne.
    Chtel jsem se poradne rozepsat, ale s lidmi, jako jste vy, jenom ztracim cas.
    Pokud clovek, ktery uzavre zivotni pojisteni, je pro vas hlupak, mozna vas prekvapim, ale mam mezi klienty par takovych hlupaku, kteri maji pred jmeny MUDr. a jine.
    Je videt, ze vy vubec nevite o cem pisete. IZP ma nulovou hodnotu prave na pocatku pojistne doby, nikoliv na jejim konci, tedy pokud neumrete.

    Podle meho se vase argumentace zaklada na nekolika prectenych prispevcich od jinych radobyodborniku na nejake neodborne diskuzi.

    Odpovědět

  • tupec z davu

    7 května, 2009

    Z neznalosti píšete nesmysly. Už jen teze kdybych věděl, že umřu…Kdybyste opravdu věděl, tak stát se toho může daleko víc, než jen úmrtí.

    Ižp je pojištění, člověče, ne spoření a zrovna u Flexi se dá spořící částka minimalizovat. Spořit se pak může třeba mimořádnými vklady. Takové spoření je dlouhodobá záležitost a nejde ho srovnávat s obchodováním s např. akciemi.

    Odpovědět

  • Roman

    18 května, 2009

    Dobry vecer, musim rict. ze jste me dost pobavili, vratil jsem se z dovolene a tady je spousta prispevku. Nerikam, ze nemuze byt pojisteni uzitecne pokud pojistovny take plni. Nechtel jsem minule prilis psat,ale ted se asi rozepisi.
    Takze za prve zivotni pojisteni pokud je presentovan jako pouze pojisteni je ok, ale pokud do toho michate nejake zhodnoceni, ktere tam michate skoro vzdy, pak to ma pro me 0 hodnotu. Protoze podminky neustale menite a pres vsechny provize pokud tam neco zbyde stejne sezere inflace.
    Ale zpet k pojisteni, napr. na dovolenou se vzdy pojistuji, ale ani to nepomuze. Naposledy mi temer znicili kufr,ale pojistovna mi samozrejme nic nedala, protoze pojisteni zavazadel nekryje poskozeni zavazadel a takhle bych mohl pokracovat u jinych typu pojisteni, jedine co se plati je pojistneni aut jinak je to dost bida.
    2) Na stupidni servry nechodim, jak tu nekdo psal. Pravidelne chodim jen sem, protoze me neustale prekvapuje jake nazory maji lidi z financniho sektoru a co tam dela za lidi.
    K tomu by me zajimalo, kolik knih o investovani, kdo z Vas precetl( Me nevadi dat za knihu 800,900-pokud je od cloveka co neco dokazal). To je ma aktivni investice do vzdelani, ne servry, kde pisou lidi vetsinou bludy. Urcite vetsina z Vas se presentuje jako financni poradce ne prodejce pojisteni a od tech bych ocekaval poradne znalosti vsech druhu investic, pojisteni apod. Ale takovych je malo, na tomto servru je tak max 5 lidi, kteri pisou rozumne veci a je videt, ze maji nejake povedomi o investicich a poradenstvi vubec.
    3) Je to sice k nicemu, vetsinou tu bud nic nenapisete nebo budete hazet nesmyslne cisla. Ale pochlubte se pani vydelavajici baliky, takze jiste musite investovat penize a ne je nechat zahalet jake mate zhodnoceni vaseho portfolia za posledni 1,5 roku. Ten kdo napise, ze minusove a rekne, v jakem ocekavani udelal chybu to je podle me spravny poradce. Ten ma povedomi o vsech produktech,ale nema az tolik casu jako ja venovat se hlavne investicim.
    4) Pro porovnani jsem investoval jak do podilovych fondu, tam je „me“ zhodnoceni cca -50%(ale poplatky si strhavaji neustale, ne ze zisku) a pak me vlastni investice dle selskeho rozumu a rad velkych finacniku (jak vubec investovat ne do ceho), tam je me (uz bez uvozovek)byvalo take nekdy -50% ,ale uz je davno v plusu, kolik, to stejne nema smysl psat. Slo jen o porovnani. Uzitek pro me je jasny mit o pul vic nebo min a o tom to cely je.

  • tupec z davu

    7 května, 2009

    Mně se zas nelíbí, že zaměstnanci finančních institucí berou závratné peníze za to, že sedí u stolu a kývou nohama (to umí i zedník), nelíbí se mi, že investiční makléři prodávají hlouposti hejlům, nelíbí se mi…Asi tak nějak se dá pokračovat. Chkprostě závidí, o tom to je.

    Pokud chce NEJEN pojišťovna své zboží prodat, musí prodejce zaplatit. Navíc pojišťování nejde dost dobře srovnávat s jinou obchodní činností, je to opravdu hodně specifická záležitost, už jenom kvůli pověsti ve společnosti. Což vede k tomu, že získat klienty není nejsnadnější, ta doba, kdy se každý den uzavíralo životní pojištění, je dávno pryč. Mohou za to i pojišťovny, kterým je jedno, kdo pojistku prodá, klidně ať jsou to takoví ti půlroční pojišťováci, trh je potom přecpaný rádoby poradci.

    A k tomu ižp. Prý nemá ani jako pojištění užitek. To vyloženě lžete. To je přece jenom a jenom otázka vkusu. Já si klidně zaplatím na poplatcích dalších „zbytečných“ 20 tisíc, je mi to fuk, protože jsem ihned pojištěn na daleko vyšší částku, kterou dostanu já či rodina. Pokud nemá klient pocit, že mu pojištění pomůže, tak ať u toho zůstane, no. Takových už jsem zažil. Dva stačili umřít a nechat po sobě rodiny bez peněz, několik je invalidních a pozůstalí partneři si náhle chtěli strašně uzavírat pojistku, protože zůstali s dětmi sami.

    A k Flexi samotnému. Spořící částka se u něj dá hodně minimalizovat a spořit mimořádnými vklady.

    A hlavně si ale uvědomte, že většina lidí si sjedná životní pojištění pro celou rodinu, stavebka, penzijko (holt slyší na státní podporu) a jsou vycinkaní z peněz.

    Odpovědět

  • like.n0.other

    7 května, 2009

    neco vam reknu.Vy, ja i dalsi lide tady jenom ztracime cas.Pan Roman slysi na radoby drsnacke vyroky, kterych jsou plne weby jako D-fens, rozzlobeni muzi atd. O problematice nema ani paru. Ciste cernobily pristup – akcie=dobre, pojisteni=spatne.
    Pan Traxler je znam svym negativnim pristupem k IZP, k produktu jako takovemu, ne k jeho casto nevhodnemu pouziti.
    A rekl bych ze je to take z neznalosti. Ne z odborne neznalosti, ale z neznalosti retailove klientely.
    Z jeho webu a jeho ruznych prispevku usuzuji, ze se orientuje na prijmovou skupinu 100.000Kc+.
    Potom souhlasim; v teto skupine je IZP spatny produkt a sam bych jej nepouzil, nebo bych jej pouzil velice omezene,pouze do 1000Kc kvuli danove uspore a nezbytnemu kryti.
    Rad bych ale pana videl, pokud by za nim prisel klient s prijmem 10.000kc, dluhy az do nevidim a s moznym prebytkem 800Kc mesicne.
    Jak byste poskladal portfolio takovemu klientovi?
    40Kc warranty, 90Kc turbocertifikaty, 130kc komoditni opce, 240Kc fondy Em.markets, 120Kc akcie a zbytek dejme tomu do fondu zivotniho cyklu? S 800Kc se hodne spatne planuje a je dulezite si uvedomit, ze takovych klientu je relativne hodne.
    Nema ale snad takovy clovek pravo na financni poradenstvi?
    Prave pro takove klienty je IZP idealni a v dane situaci nemuzete dlouhodobe cile pokryt lepe nez IZP a zaroven s tim muze mit klient i odpovidajici zajisteni.

    Jinak k problematice nakladovosti IZP: podivejte se na srovnani s rizikovym pojistenim. V nemalo pripadech dojdete k zaveru, ze samotne IZP vyjde klienta levneji, nez srovnatelne RZP a to i vcetne sporici casti. IZP se mu za nejakou dobu minimalne samo zaplati, pominu moznost danove uspory a dalsi klady. Takze uz, prosim, prestante resit, jestli je IZP spatne nebo dobre, ale reste, pro koho je dobre a pro koho ne.

    Stejne tak se muzeme bavit o tom, jestli jsou warranty dobre nebo spatne, nekdo v nich muze utopit veskere uspory a nekdo si diky nim muze dovolit pustit praci k vode. Nic neni cernobile.

    Odpovědět

  • Anonym

    7 května, 2009

    To je jednoduche, dostal by ode me ctyri ukoly:
    1) Okamzite zacit davat stranou 2000 Kc (hned po vyplate) a splacet jimi dluhy, i kdyby kvuli tomu mel pristi mesice jist jen suchy chleba.
    2) Precist tri knizky, ktere bych mu pujcil.
    3) Najit si lepe placene misto, nebo alespon privydelek, proste hned zacit pracovat na zvyseni prijmu, i kdyz zpocatku za cenu delsi pracovni doby a vyssiho pracovniho vykonu.
    4) Za 3 mesice dat vedet, jak si stoji s ukoly. 😉

    Tato prvni rada je tak prosta, ze by byla gratis. Za dalsi bych si uz nechal zaplatit.

    9 z 10 lidi by se uz nikdy neozvalo. Ten jeden by za par let patril k nejvernejsim a nejvdecnejsim klientum.

    A mate tu nazorny priklad, proc stale dokola opakuji, ze poradenstvi neni o financnich produktech. Ty jsou pouze jednim z nastroju, ktere lze vyuzivat. Proto je tak propastny rozdil mezi poradenstvim a distribuci financnich produktu.

    Zkuste obcas uvazovat za hranice pojisteni, sporeni, fondu a uveru. 😉

    Jan Traxler
    FINEZ Investment Management

  • like.n0.other

    7 května, 2009

    ja osobne planuji i za hranice financnich produktu, nicemene rada, ze si ma najit lepe placenou praci, mi prijde trochu zbytecna, to si myslim ze kazdemu docvakne samo. A myslim ze neco podobneho dela kazdy poradce 🙂
    A ruku na srdce, myslite, ze by ten klient odchazel zadluzeny z jisteho mista? To uz by musel mit sakra silnou vuli a motivaci se do toho pustit. Jak jste rikal, 9 z deseti by vas s tim poslalo do haje.
    Ale nic, nebudeme rozpitvavat detaily poradenskeho know-how.
    Rec byla o IZP a vy jste mi nevyvratil, ze pro podobne klienty je IZP vetsinou vhodny produkt.

  • Radek

    7 května, 2009

    „rada, ze si ma najit lepe placenou praci, mi prijde trochu zbytecna, to si myslim ze kazdemu docvakne samo.“
    – tak to si bohužel nemyslím. Spoustu lidí ani nenapadne, že by mohli dělat lépe placenou práci. Je ale fakt, že v dnešní době je to komplikovanější…

  • Anonym

    7 května, 2009

    Najit si lepe placene misto je jedna z variant. Primarne jde o to, ze dany clovek musi pochopit, ze ma pouze dve cesty, jak se reci Kiyosakiho (ac ho moc nemusim, sem to pasuje presne) vymanit z krysiho zavodu… snizit vydaje (coz moc nepujde a bude bolestive), nebo zvysit prijmy (coz take neni snadne a boli)… ale jinou cestu nema. Jak rika jiny klasik, chtit kolace bez prace je jako chtit sklizet obili aniz bychom zaseli.

    Toto je lekce, kterou mel prvni prispevek znazornovat. Vetsina lidi nebude ochotna se hnout z mista, protoze to boli. Ale to uz je jejich problem. Podle me nema smysl tem deviti z deseti zprostredkovat IZP, aby „aspon neco meli“. S takovym clovekem nema smysl finance vubec resit, pokud nedokaze prijmout zakladni paradigmata hospodareni s financemi a se svym zivotem.

    Jan Traxler
    FINEZ Investment Management

  • chk

    7 května, 2009

    naprosto presne, vystizne a spravne.

  • jaja

    9 května, 2009

    1) Okamzite zacit davat stranou 2000 Kc (hned po vyplate) a splacet jimi dluhy, i kdyby kvuli tomu mel pristi mesice jist jen suchy chleba. SOUHLAS

    2) Precist tri knizky, ktere bych mu pujcil. VELKÁ OBAVA, ŽE TENTO ČLOVĚK (Z TÉTO SOCIÁLNÍ SKUPINY) NEMÁ POTENCIÁL, ABY SE POUČIL, TÍM ŽE BUDE NĚCO ČÍST…I KDYŽ TO BUDE POPULÁRNÍ 🙁

    3) Najit si lepe placene misto, nebo alespon privydelek, proste hned zacit pracovat na zvyseni prijmu, i kdyz zpocatku za cenu delsi pracovni doby a vyssiho pracovniho vykonu….PĚKNĚ SE ŘEKNE, ALE HŮŘ DĚLÁ, HLAVNĚ V TÉTO SOCIÁLNÍ SKUPINĚ

    4) Za 3 mesice dat vedet, jak si stoji s ukoly. ;-)….VZHLEDEM K NESPLNITELNOSTI BODU 2 A TŘI SE UŽ NIKDY NEUKÁŽE

  • Anonym

    9 května, 2009

    Bych Jene doplnil, zapisovat si výdaje do posledního haléře.

  • Anonym

    7 května, 2009

    Divate se na vec ze sve perspektivy. Z me perspektivy to vypada jinak, ale to neni az tak podstatne. Podstatne je, jak se na praci poradce/distributora diva klient. Vy se treba muzete citit, ze si zaslouzite za jedno IZP provizi 10 tisic. Klient to muze videt jinak. Nemam jediny duvod Vas zde presvedcovat, mohu-li Vam vsak neco poradit, snazte se pouzivat oci klienta.

    Jinak ja nikde netvrdim, ze pojisteni nema uzitek. Pokud to tak vyznelo, tak se omlouvam. Mluvim tu o tom, ze klientuv uzitek ze zprostredkovani pojisteni neodpovida provizi distributora. Mluvim o uzitku sluzby zprostredkovani pojisteni, ne o pojisteni jako takovem. Navic u pojisteni je uzitek pro klienta tezko meritelny. Proto pouzivam v prikladech zhodnoceni majetku, kde je uzitek jednoduse meritelny.

    Jan Traxler
    FINEZ Investment Management

    Odpovědět

  • Radek

    7 května, 2009

    \“Klientuv uzitek ze zprostredkovani pojisteni neodpovida provizi distributora. Mluvim o uzitku sluzby zprostredkovani pojisteni,\“
    – potíž je, že užitek pro pojišťovnu, tedy pro toho, kdo platí, je vyšší než provize 🙁

    Mimochodem. Před daněmi mi účetní říkala: \“Vy nemáte životní pojištění! Nechcete si ho uzavřít, abychom mohli ještě něco odečíst?\“ Bylo mi z toho smutno. Kvůli 1800 Kč ušetřeným na daních platit 30 let nevýhodný produkt… a to by z toho neměla ani provize…

  • čhável

    8 května, 2009

    Tak to já bych hochu za menší provizi ani nehnul prstem. Vysekat někoho z marasu jako je Dynamik či jiné zrůdstvo od třeba ZFP nebo Capitol si zaslouží právě minimálně takovou odměnu jakou třeba flexina nabízí. A to třeba proto, že až mu (klientovi) cosi ufikne prst a dostane jen 1200 CZK s Dynamiku a pak se strašně diví a nadává tak třeba proto je ta provize jakš takš ok. To on ptáček (klient) aby dal někomu pět litrů za radu že Dynamik nebo cokoliv od ZFP a Capitolu je na nic to by nedal ale když se plní tak to by chtěl stohy bankovek. No suma sumárum provize za IZP je na dolní hranici mého zájmu jej sjednávat.

    Odpovědět

  • čhável

    8 května, 2009

    jinak ten Traxler to je spíš mág života nebo jak bych to řek, budha bytí nebo tak něco, všesoucno na zemi, ježíš osudu, stopařův průvodce po galaxii, prorok ahmedův, ukazatel směru atd.

    Odpovědět

  • čhável

    8 května, 2009

    NO tak jsem si teď projel tu sajtu od Traxlera no a normálně mi spadla brada až dolů k sousedům a vzbudil jsem proto nechtěně jejich miminko. On tu cosi píše o provizi za ižp a tam na svých stránkách šup taxu za individuální plán pasivní protfolio šest litrů a za interaktivní plán 24 litrů minimálně za rok a za správu 250 měsíčně. No hoši tak to jsme teda pěkní čučkaři, ten chlap je prostě machr, tak se vydělávají prachy. Vzít si podíl se zisku z fondu ale dole hodit záložku Upozornění na rizika. No supr machr. To za co on si nechává zaplatit tyhle peníze já dělám jen za provizi ižp popř. provizi s fondů a sestavuju podobné plány jak kokotek za tyhle malé penízky. Ten hoch mi teď otevřel oči. Je to prostě borec a přeju mu to.

  • Kopta Marek

    9 května, 2009

    To mě tedy udivil i Mr. Záruba, když kdesi napsal, že Sophia si účtuje 18 000Kč ročně za správu dvou milionového portfolia. To by mě zajímalo, kdo tam umí věštit z křišťálové koule a vekslovat s klientovým portfoliem. To je obyčejná gambleřina, kterou může mnohdy klient dělat sám a bez honoráře Sophii. Ještě by mě zajímalo, co když se po nějakém přesunu klient dostane do ztráty. To mu Sophia také účtuje??

  • Ondřej Záruba

    9 května, 2009

    0,9% správa + 10% ze zisku.Pracujeme s bezprovizními produkty.Ve světě je standart 2% + 20%.

    Přečtěte si pár mých článků tady na ICZ a třeba usoudíte,že v té Sophii nejsme zas až takoví hajzlové,vydřiduši a gambleři.

  • Rychlonožka

    9 května, 2009

    Ondro, copak varianta 0,9 % správa + 10 % ze zisku je už oficiální? Pokud je mi známo, Sophia to teprve plánuje v rámci nové, připravované služby spolu s novým ceníkem služeb a softwarem.

    Mimochodem, s Vašimi znalostmi, zkušenostmi a mediálními schopnostmi byste se měl vykašlat na potápějící se Sophii a „udělat se“ s Markem Macurou a dalšími sami pro sebe. Značka Sophia Finance je za poslední rok a půl už jen prázdná slupka s doposud ještě dobrým jménem vedená sice charizmatickým, odborně znalým a inteligentním, ale morálně všehoschopným a interní finanční krizi neschopně čelícím Zdeňkem Slukou…

  • Ondřej Záruba

    9 května, 2009

    Tato služba už je klientům nějaký čas k dispozici.

    Díky,že mi takhle fandíte,nicméně Zdenka Sluky si vážím.S Markem Macurou jsme byznys partneři i v Sophii.Nehodláme založit vlastní poradenskou firmu.Na to rozhodně nemáme kapacity a myslím ani chuť.

    Rychlonožko ,co kdybyste mi odhalil identitu aspoň v mailu?

  • Rychlonožka

    10 května, 2009

    Proč jen v mailu? Když mi řeknete kde máte kancelář, rád se s Vámi setkám „tváří v tvář“. 🙂 Do té doby přeji hodně štěstí!

  • Ondřej Záruba

    10 května, 2009

    Spálená 10,Národní Třída ve středu až pátek.BB Centrum na Praze 4 v pondělí a úterý.Než dorazíte,tak raději den předem zavolejte (602 237 486).Určitě si na Vás najdu čas.

  • Rychlonožka

    10 května, 2009

    Díky, určitě se ozvu. Možná už tento týden.

  • Ondřej Záruba

    21 května, 2009

    Rychlonožko,14 dní a ještě nic?

  • Anonym

    12 května, 2009

    Nebudu reagovat na obsah, jestli je pravdivý či nikoli.
    Ovšem pokud anonym napadá někoho konkrétního jmenovitě a neuvede:

    1. své jméno (zbabělci v našem národě nevymřeli)
    2. z jakých důvodů tak soudí

    nesetkal bych se s takovým člověkem.
    Ty metody mi příliš připomínají prodavače nejpokleslejšího kalibru.

  • Ondřej Záruba

    9 května, 2009

    A jen tak mimochodem…Co je horší?

    1)Sjednat IŽP,v lepším případě OPF.Dostat provizi.A děj se co děj kliente,už mě nezajímáš.

    2)Nechat si zaplatit za správu.Snažit se vydělat klientovi a získat dobrou správou třeba 2násobný honorář než v případě ztráty klientského portfolia.

    A taky byste si měl doplnit provizní znalosti:
    1)IŽP = 140-200% pojistného
    2)OPF = klidně i 5% z investované částky
    3)Akcie,ETF,Certifikáty,Opce = 0

  • Smiř

    11 května, 2009

    Zajímalo by mne, která pojišťovna platí 200% provizi makléřským sítím a za jaké IŽP? Nikdy jsem neviděl vyšší jak 180%.

  • rampa

    9 května, 2009

    tak ste popsal cestu jak to dělat… díky za to poučíme se

  • sar more čhável - dylino pejlo tusal kajsa bary džándre mindž

    9 května, 2009

    Je rozdíl – je propastný rozdíl mezi aktivní správou portfolií „neprodejní sítí“ tak jak to dělá např.p.Traxler a tím jak boucháš produkty ty..To je o práci,,umění a ne o provizi a jen kokůtek může přemýšlet o tom, že chce víc za prasečárny co předvádíš..

  • čhável

    11 května, 2009

    ale ty jsi kundro čiphos mindro fidžma, přemýšlej o tom co je satira, jinotaj či humor a čti znovu a znovu mé příspěvky, jsou dokonalé. Traxler je koumák a já si z toho dělám prdel a TY se hochu mooooc žereš. Ty jsi prostě jednička. Můžu Ti dát hlavu na špalek za to, že pokud já odcházím od klienta ta on ví všechna pro a hlavně PROTI a nastavit někomu třeba flexi (fondy v ní) je stejné jak nastavit investiční portfolio, byť je v ní výběr fondů omezen.

  • Anonym

    12 května, 2009

    Ale on je skutecne propastny rozdil mezi aktivni a pasivni spravou. 😉 Uz ten slovnik… nastavit portfolio… je ryze o pasivni sprave.

    Jinak ale piste dal, jste sprymar a smich udajne prodluzuje zivot. 😉

  • Smiř

    11 května, 2009

    Jen pro upřesnění : Maximální provize, kterou PČS na produktu Flexi životní pojištění ( známé také pod názvem Flexi 2009) je 162 % z RP na smlouvy trvající minimálně 25 let. Takže řeči o zvýhodnění 25% od Partners jsou nesmysly, protože to by muselo jít do jejich sítě pouze 137% a při výši jejich provizí je to nesmysl. A pro druhé upřesnění Kapitol se píše s K nikoli s C. Capitol je makléřská sesterská společnost Kapitolu na Slovensku.

    Odpovědět

  • PB

    12 května, 2009

    To nejsou řeči, ale je to pravda. V Partners je rovná provize 140 % RP, což vychází z nastavení našich exkluzivních produktů. Flexi dává sítím 165 % RP, přestože poplatek je skutečně 2 x 90 % RP již při 20ti leté smlouvě. klienti Partners při 25ti leté smlouvě dostávají 25% RP rovnou na účet, při 20ti leté je to 20% apod.

    A Partners dostanou svých více než dostatečných 140 %.

    Ostatně evidentně tomu příliš nerozumíte, protože například nový exkluzivní produkt pro Partners AVIVA Vision strhává na provizi 130 % v prvních letech, ale vyplácí se 140 %. Amcico Invest strhává 110 % a vyplácí až 190 % RP – prostě si to berou jinde.

  • distributor

    13 května, 2009

    nezapomeňte, pane Traxlere, že vysoká provize u IŽP není honorářem za vyplnění průpisného papíru, ale hlavně honorářem, za „ulovení“ klienta, což je spojeno s velkými náklady a hlavně nejistotou. I rozumně nastavené IŽP může přestat klient po nějaké masáži jiného pojišťováka platit a poradce vrací provizi. Tudíž prodej IŽP je někdy trochu jako sázka do loterie. Proto pan Štork přesvědčuje klienty o výhodné roční platbě před měsíční apod. Jak prosté!

    Odpovědět

  • Anonym

    13 května, 2009

    Ale to se na provizi opet divate ze sveho pohledu a z pohledu pojistovny. Z pohledu klienta jde o odmenu za to, ze distributor prijede, predstavi navrh, vypise formular a zase odjede.

    Vzdyt se nekdy zkuste klienta jen tak zeptat, na kolik by Vasi praci ohodnotil. Ze po nem nic nebudete chtit, ale pouze se ze zvedavosti ptate, kolik by Vam za odvedenou praci byl ochotny teoreticky zaplatit. Pochybuji, ze Vam nekdo rekne castku vyssi nez jeden tisic korun.

    Jan Traxler
    FINEZ Investment Management

    Odpovědět

  • čhável

    13 května, 2009

    no však právě to je ono, kdyby mi dal tu tisícovku tak to bych se já ještě divil. Ale z druhé stránky mu já řeknu „pane vy tu máte tři roky starý dynamik a máte tam jednonásobek DNL v%, tzn. při plnění dostanete max tolik a tolik, když vám to nastavím já dle vašich příjmů dostanete tolik a tolik, je tam rozdíl asi 35 000 CZK, za dva měsíce úrazu co na to říkáte.“
    Samozřejmě se diví co to má doma za maras, no a abych já někomu takhle šetřil prachy a dostal za to pětikilo no nezlobte se na mě. Právě proto si tuhle práci cením minimálně na částkách oněch provizí. Jinak bych ani nehnul prstem.
    Nebo mu zlikviduju (reinvestuju) spotřebák s RPSN 18% a ušetřím mu třeba 60 000 a on mi za to má dát pětikilo? No neexistuje!!!! Jó to kdyby byli klieni normální lidé tak by řekli „tak víte co pane Čhável, vy jste takový profík a já si toho fakt cením, dám vám za tu úsporu 10 000 a za to přenestavení úrazovky a vůbec tu informaci jak se tyto produkty chovají ještě 5000, protože jste mě teď fakt zabezpečil proti úrazu adekvátně k mým příjmů“ tak to ne, to nedají.
    To kdyby mi někdo uspořil 60 000 tak mu těch 10 klidně dám a to samé s tou úrazovkou.
    No to jsem teda zvědavý pane fešáku Traxlere co z vás vypadne.

  • Anonym

    13 května, 2009

    Oslicku otres se! 😉 A nic nevypadlo. ;-))

    Podivejte se, pokud klientovi pomuzete napr reinvestici uveru usetrit 60 000, tak to je podobny priklad uzitku pro klienta, o kterem mlvuvim… pak muzete opravnene chtit odmenu treba urcitym procentem z tohoto uzitku pro klienta. Pokud je to uzitek, ktery klient na prvni pohled vidi, tak nebude mit problem Vam ferovou odmenu dat.

    Jenze rekneme si to uprimne… ted nehodnotim Vasi praci, vubec Vas neznam… naprosta vetsina schuzek s poradcem (distributorem) ma jeden jediny ucel – prodat financni produkt. Skutecny uzitek pro klienta byva spise raritou nez pravidlem.

    Jan Traxler
    FINEZ Investment Management

  • čhável

    14 května, 2009

    Pane, já Vám vůbec nerozumím.
    Já samozřejmě jdu ke klientovi primárně proto abych uzavřel, prodal finanční produkt. Mou jedinou hnací silou proč tam jdu je uzavřít, prodat finanční produkt. Zisk a peníze nic víc. Zadarmo bych ani nehnul prstem (za tu jeho tisícovku popř dvoutisícovku co by mě ohodnotil). No třeba dneska, paní tam měla ČPP filipa standart, dynamik. Proč by měla čpp cpát do chřtánu 300 korun měsíčně za krytí 300 000 když to samé jinde stojí 100 měsíčně. O dynamiku ani mluvit nebudu. Tak jsem to prostě zrušil, řekl jí o co příjde a uzavřel levnější pojistku kde bude mít za stejné prachy větší krytí. Tečka. Nebo třeba ty staré KZP od IPB, garantované zhodnocení 5% z vkladu, no není to supr? 5% garance z vkladu? V pondělí, přišel jsem, viděl jsem, úraz pryč, smrt nechal (levná) a šup levnější pojistku na úraz+něco málo na smrt (chtěl to) a proč jsem tam šel primárně, abych vydělal prachy a uzavřel nějaký finanční produkt, žádnou jinou motivaci jsem neměl. Tak teď nevím co je na tom podomním prodeji špatně když jim šetřím peníze třeba takto. Vy jste asi nikdy před sebou neměl kalkulačku Kooperativy, Generali, ING, České pojišťovny, uniqy, amcica, české spořky a neporovnával co kde kolik stojí že? Přiznejte se pane Traxlere, že je to tak? A šup, kápněte božskou 🙂

  • Anonym

    15 května, 2009

    S takovym pristupem mozna v 1 z 10 pripadu prinesete klientovi znatelny uzitek, u ostatnich deviti bude uzitek diskutabilni. Ona treba spousta lidi zadne pojisteni nepotrebuje. Vetsina poradcu (zvlaste zacinajicich) zije v domneni, jak skvelou praci odvedli, jak skvely produkt klientovi uzavreli… po case pochopi, ze to tak vubec neni. Nejdriv si mysli, jak to IZP je vyhra, nebo jak je super mit u penzijka 50 korun prispevek od statu na stovku vlastni ulozky, nebo jak klientovi pomohli, kdyz si ted muze pojistne odecitat z danoveho zakladu atd. atd…

    K tomu pojisteni:
    1) Kalkulacky ke konkretnim produktum byly zavedeny proto, aby klienti a poradci nevideli na prvni pohled vsechny naklady, aby to na Vas vyplivlo rovnou vysledek.
    2) Levnejsi ne vzdy znamena vyhodnejsi. Stejne jako u investic mate vyssi potencialni vynos vykoupen vyssim rizikem, tak i u pojisteni mate levnejsi pojistne vykoupeno horsimi podminkami jinde. Velmi se lisi treba invalidita (zda je smerodatne priznani PID od SSZ, nebo to, co rekne doktor pojistovny), urazy (ocenovaci tabulky), vazne choroby (rozsah a podminky pro priznani), ale kolikrat i vseobecne podminky a v posledni rade hraje dost velkou roli chovani pojistovny v pripade pojistne udalosti. Je to stejne jako treba s obuvi a odevy, nizsi cena je vykoupena nizsi kvalitou.
    Jelikoz vim, ze i v pripade pojisteni vyzaduje kvalitni rada dostatecne znalosti a zkusenosti, prenechavam tuto oblast radeji jinym, kteri se na ni specializuji.

    Jan Traxler
    FINEZ Investment Management

  • čhável

    15 května, 2009

    nebo třeba od 30 dne následně, od 10% TN, na tenhle sport se to nevztahuje, na pracovní úraz taky ne a klíšťátko musí být vytaženo odborníkem a dáno na rozbor jinak VVO nebude a támhle vandala musíte chytit jinak plnění nebude a tohle není povodeň ale zápalava a na izp 5000 měsíčně a tenhle vlastní pět nemovitostí a šup mu životku na mega.
    Pane Traxlere, samozřejmě, samozřejmě. Každopádně stále chodím hlavně prodávat produkty a vydělávat peníze a to je má jediná hlavní motivace. O diskutabilnosti bychom museli diskutovat, když jim řeknu tohle zrušte a ty peníze raději dávejte do omítky na baráku nebo Vy pane si za to raději kupte pivo a oni ne ne my chcem být pojištění na to a na to, no těžko se to někdy vymlouvá. A penze? Tak pro babičky a dědečky luxusní věc. Já teď nevím jak mám přesně chápat Vaši větu „spousta lidí pojištění nepotřebuje“ v tom souhlasím, ale kdy třeba podle Vás jednoznačně někdo nepotřebuje třeba úraz, jaké jsou pro Vás zásadní indicie kde Vy si řeknete tak tenhle pán určitě nikdy nepotřebuje úrazovku (když ji má a chce ji), vycházíte hlavně z jeho majetku nebo z nějaké pravděpodobnosti podle typu činnosti. Tohle by mě fakt zajímalo jak byste mu argumentoval, že zrovna on ji nepotřebuje. A vymyslete si klidně i toho klienta.

  • Anonym

    15 května, 2009

    Treba bolestne v forme dennich davek za dobu leceni urazu nepotrebuje racionalne temer nikdo. Riziko umrti take spousta lidi nepotrebuje kryt. Pokud jde o trvale nasledky urazu, ano, ty se hodi skoro kazdemu. Nicmene i zde muzeme rict, ze krome dostatecne majetkove zabezpecenych lidi je vlastne tolik nepotrebuji ani lide pracujici hlavou… a to mimojine z psychologickych duvodu.

    To se ale dostavame k dalsim tematum a ja bych zde nerad spustil lavinu. ;-))

    Jan Traxler
    FINEZ Investment Management

  • alen1

    15 května, 2009

    Myslím, že tady příliš paušalizujete.“bolestne v forme dennich davek za dobu leceni urazu nepotrebuje racionalne temer nikdo“.
    Třeba potřebuje z důvodu, aby kryl aspoň částečně výpadek příjmu a pokryl nezbytné výdaje.
    A co když bude mít úraz s následky, než mu vyplatí trvalky může krýt nezbytné výdaje z denní dávky z bolestného.

  • Anonym

    15 května, 2009

    Z jakých důvodů je nejvíce pracovní neschopnosti? Z úrazu nebo nemoci? Obávám se, že podíl úrazu je statisticky výrazně nižší. Cpát zdravému člověku na krytí DD – úrazovku, když může mít DD z jakékoli příčiny je neprofesionální (po analýze, pokud opravdu DD potřebuje).

  • alen1

    15 května, 2009

    To máte tak, pokud si způsobíte úraz a vážnější, tak Vás nebude zajímat, že jste zrovna spadl do toho 1%, kterému se to stává, když Vám poradce doporučí, že z důvodů pravděpodobnosti si to nemáte dávat. Mj. je řada lidí např. OSVČ, kteří optimalizují daně a vyšší dávku v neschopence(tedy z komerčního) pojištění by nedostali nebo mají zdrav. problém a pojišťovna je do denní dávky nesch. nevezme.
    Navíc jsme odpovědní vůči klientovi za navržené řešení, při likvidaci poj. události ho nebude opravdu zajímat, že byl v tom 1%

  • Anonym

    16 května, 2009

    Presne takovou lavinu jsem nechtel spustit. Tohle je tema na rozsahlou diskuzi – jake kryti rizik kdo potrebuje. Tady se v tom uz ctenari musi ztracet. Timto zaroven davam podnet redakci na zajimave tema.

    Z nasledne diskuze se omlouvam. Nemam cas ani chut zde prilis diskutovat o pojisteni, neni to muj obor a uz to je par let, co jsem naposledy nejake pojisteni resil.

    Kazdopadne dekuji Jirkovi H. za jeho prispevky k veci.

    Jan Traxler
    FINEZ Investment Management

  • Anonym

    16 května, 2009

    :-).
    Pojištění používat jako bolestné je skoro luxus.
    Pojištění má krýt výpadky příjmu nebo riziko velkých výdajů.
    Velké firmy stanovují, od jaké částky je výše škody „nebezpečná“ a od této výše se pojišťují, do této výše mají „spoluúčast“.
    Z tohoto pohledu pojistky s krytím 1000 za zub, 5000 za zlomeninu ruky jsou šaškárny.
    Buďe chodím do zaměstnání a vydělávám nebo ne. Buď jsem schopen vydělávat nebo ne. Ztráta z toho, že nemohu do práce, se dá vypočíst.

    Trochu zdravého rozumu.:-)

  • alen1

    16 května, 2009

    Pane Hlisnikovský, já také nedávám denní dávku – úraz paušálně, ale mám přece jen jiný pohled na některé věci, zejména, co se týká pohledu na krizové životní situace (tím nemyslím drobné úrazy). Jiný pohled je, pokud rodina taktak vystačí s příjmy (to ji pak ohrožuje jakýkoliv výpadek příjmu) a jiný pokud má rodina slušné rezervy.
    Přikláním se k tomu zanechat této diskuze a rozebrat to možná systematicky – dobrý námět na článek.
    Jinak nic není úplně černé ani bílé a v životě nelze říct paušálně „buď mohu vydělávat nebo ne“.
    Mj. klient, který bude mít denní dávku úraz 500 Kč
    za cca 280 Kč měsíčne (ve Flexi), je podnikatel, optimalizuje daně, nemůže mít neschopenku (např. jiné zdravotní komplikace) a má vážnější úraz trvající 6 měsíců dostane od pojišťovny 90000,- Kč a zaplatí 1680,- Kč. Z těch 15000 klidně zaplatí základní výdaje rodiny.
    I tak lze krýt výpadek příjmu, a neříkejte mi, že se takové věci nestávají:-).
    To je také o zdravém rozumu 🙂

  • Anonym

    16 května, 2009

    Nevím, jaké máte životní zkušenosti a jak dlouho tuhle práci děláte. Možná, že jste v oboru déle:-).
    Jen tolik – je pravděpodobnější, že klient bude neschopen pracovat 10 měsíců v kuse v důsledku nemoci (rakovina, nemoci páteře, problémy se srdcem, benigní nádor v mozku), než v důsledku nemoci. A mé osobní zkušenosti to potvrzují. To je vše.

  • alen1

    17 května, 2009

    Pravděpodobně jsem v oboru déle, cca 9 let, ale to není podstatné :-).
    Jen můj pohled na statistiku úrazů a nemocí, který jste uveřejnil na jinde.
    Vycházet pouze ze statistik neschopenek,sledovaných OSSZ není relevantní.
    Chybí zde početná skupina lidí, kteří neschopenku nečerpají (podnikatelé, ženy na MD, nezaměstnaní,děti,důchodci).Současně neexistuje národní registr úrazů, okrajově se lze dopracovat k info z jiných zdrojů.
    Pokud se podívám na registry ÚZIS, zjistím, že jsou údaje zkresleny ještě o významnost jednotlivých onemocnění a tím i čerpání neschopenky (nejvíce je nemocí dýchacího ústrojí).
    Nechci zacházet do podrobností, ale statistiky jsou pěkná věc, ale 🙂
    Kupodivu podle předběžných výpočtů lidé marodí pruměrně cca 33 dnů z důvodů nemocí,31 dnů úraz.
    Malá poznámka – matematiku jsem vystudovala :-).
    Nic ve zlém, profesionální deformace.

  • Jablunka Aleš

    17 května, 2009

    Dobrý den. Ohledně neschopenky – možná něco chápu špatně. Jaktože podnikatel nemůže být na neschopence? Je jiná věc, jestli nechce jít na nemocenskou, protože má pocit, že mu padne kšeft. To je jiná debata.

    Podnikatel může mít neschopenku a pak záleží, jestli si platí na OSSZ nepovinné nemocenské pojištění od státu, nebo nepovinné pojištění dávek v prac. neschopnosti u nějaké komerční pojišťovny anebo obojí. Když si platí obojí nebo aspoň jedno, tak při prac. neschopnosti dostane příslušné plnění. Jestli si neplatí nic, tak samozřejmě nedostane od nikoho nic a na neschopenku nejde. Ale to je jeho volba předem.

    Je jiná situace u zbylých jmenovaných-ženy na MD, důchodci,nezaměstnaní,děti… Tyto skupiny ať jsou zdravé či nemocné pořád pobírají svůj stejný příjem a je jedno, jestli jsou zdraví nebo leží se zlomenou nohou nebo žloutenkou….nemají žádný propad příjmu a tedy nemá smysl si sjednávat nějaké krytí prac. neschopnosti, protože nemají žádný fin. propad.
    Jestli si chtějí připojistit nějaký pobyt v nemocnici nebo výdaje na lékaře nehrazené zdrav. pojišťovnou, to je zase už další volba a jiná debata.To není o přímém fin. propadu v prac. neschopnosti. Podnikatel může a nemusí.

    A statistiky – průměry apod.? Nikdy nevíte, že zrovna vy nemůžete být ta menšina případů, která tvoří nějakou „spodní“ hranici zanedbatelného vzorku. Takže pokud krytí denních dávek, tak mi přijde logičtější na nemoc i úraz a klidně s delší čekací dobou, která se dá přežít při vytvoření své fin. rezervy.

    Zejména, když mám závazky, tak sázet na statistiky bych nedělal. Navíc mi přijde, že čistě krytí jen úrazu (úrazová pojistka v oblasti denního plnění za úraz) je dražší než celkové dávky v prac. neschopnosti s měsíčním čekáním, kde nesázím na kolo štěstí, jestli přijde úraz nebo nemoc. Ale to si sama umíte asi cenově srovnat líp, netvrdím, že to tak je určitě, počítal mi jen několik možností…

  • alen1

    17 května, 2009

    Samozřejmě muze mít podnikatel neschopenku.Řada podnikatelů ale neplatí nemocenské pojištění na OSSZ.
    To, že se připojistí komerčně – tedy denní dávka v neschopence, ještě neznamená, že tu denní dávku dostanou. Řada pojišťoven od určitého limitu denní dávky zkoumá při nemoci skutečný příjem v té chvíli pobíraný a pak denní dávku krátí. V tom je právě zakopaný pes.Např. u Allianz na 350 Kč neschopenky musí mít klient doložitelný příjem cca 32000 v čistém ( to je ale z těch extrémních).

    O tom, že nelze vycházet ze statistiky v rozhodování, zda se pojistit na denní dávku úrazovou nebo nemocenskou jsem reagovla výše. Jen jsem se panu Hlisnikovskému snažila vysvětlit, že dle mého názoru je chybná logika mít za to, že např. úrazy jsou statisticky nevýznamné, a proto je denní dávka na úraz zbytečná.Právě proto, že pořekadlo „náhoda je blbec“ má něco do sebe :-).
    U kategorií jako ženy na MD a ženy pečující o malé děti je to složitější, ony nepřichází o příjem, ale v připadě jejich delší nemoci nebo úrazu se někdo musí postarat celodenně o děti, takže se může stát, že jsou třeba peníze na výpomoc ( ne každý má babičky apod.)

  • Jablunka ALeš

    18 května, 2009

    Do detailu si mluvit netroufnu, ale přijde mi logické, že jsou omezení a sledování příjmů při plnění v situaci prac. neschopnosti. Jinak by hrozilo, že neúspěch v chodu firmy by podnikatel mohl řešit , že se hodí marod a bude na tom líp, než při neúspěšném fungování firmy. Samozřejmě nesmí být nějaký zásadní rozpor mezi tím, o kolik v neschopnosti přijde v přepočtu na den (to se dá zpětným přepočtem přibližně přepočítat) a mezi tím, kolik na den mu pojišťovna platí. 32000 čistého a jen 350 na den plnění ?? To je třetinové plnění v přepočtu na den, než denní výdělek. Takové pojištění jim hodit na hlavu …. to není snad možné ? Ženy na MD s tou úhradou péče je asi pravda, vidíte, zřejmě praxe. Ale tam pak snad jedině úrazovka, ne ? Ty prac. neschopnost skutečně od lékaře nedostanou, nebo ano ?? Takže by ji stejně nedostaly plnenu při nemoci z denních dávek v prac. neschpnosti, i kdyby je měly sjednány.

  • alen1

    18 května, 2009

    Vidíte a právě při řešení takového připadu (delší nemoc ženy na mateřské a její praktické vyřazení z péče o děti)jsem si uvědomila, jak často je preferováno zajištění „živitele rodiny“ a tyto situace nejsou řešeny.Pokud je to nemocí, lze pojistit jen hospitalizaci a ostatní zbývá na finanční rezervy v rodině. Samozřejmě pojištění VVO je také důležité.
    Pokud má někdo jiné řešení, sem s ním.

  • Jablunka Aleš

    18 května, 2009

    Ano zajištění živitele je hlavní, ale ten živitel potřebuje určité zázemí a nestarat se nepracovně o některé věci, právě proto, aby mohl být živitel. to máte pravdu.
    Takže výpadek ženy na MD třeba kvůli vážné nemoci nebo i úmrtí pro něj značí, že má „na krku“ péči o dítě a tedy to může značit kolizi s jeho profesí, i když dočasně třeba potřebuje méně peněz pro domácnost. V tom s vámi souhlasím. Je pak ale předpoklad, že žena v domácnosti či na MD se zdravotním problémem, který ji neumožňuje péči o dítě a domácnost, je v nemocnici, minimálně část doby své choroby. Tedy dávky v hospitalizaci by mohly pomoct. Příp. vážné nemoci (to je asi to VVO, předpokládám…). Jenže to není zrovna levná záležitost. Tedy příp. úrazové pojištění na denní plnění (trvalé následky samozřejmě taky) + dávky na nemocničním lůžku + příp. vážné nemoci, nic jiného asi není k vymyšlení.

  • alen1

    18 května, 2009

    Vidíte,jaký se pojišťovnám otevírá prostor -tržní mezera:-).
    Zatím je u těchto rodin pouze prostor pro doporučení – např.odložit částku porodného jako disponibilní rezervu – a nesahat na ni!

  • čhável

    18 května, 2009

    jediné co zbývá (pokud nejsou babiny) je máknout si ještě více a zaplatit hlídání

  • Anonym

    17 května, 2009

    Pro doplnění – celá ta debata není o pracovní neschopnosti, kterou podnikatelé nenastupují, ale o neschopnosti, kterou nastoupit prostě musí, protože s rakovinou nebo něčím podobným nejsou schopni pracovat. O to u pojištění jde především.
    Představte si lékařku, která má praxi, musí platit měsíčně leasing, nájem, sestru. A najednou musí být šest měsíců na nemocenské. Musí najít pojišťovnu, která ji bude schopna pojistit na DD 2000.
    Finanční plánování u podnikatelů je mj.o nalezení pojišťovny, která plní za Vámi uvedených okoloností a o vytvoření finanční rezervy, tedy o jejich důležitosti.

  • alen1

    17 května, 2009

    Posouváme tu debatu zcela jinam, než byl záměr.
    Oba víme, že najít řešení na míru chce zkušenosti.
    Právě i takovými debatami lze získat jiný pohled na věc, což i pro mě není někdy na škodu:-).
    Znovu opakuji, zajímavý námět na podrobný článek.

  • Jablunka Aleš

    18 května, 2009

    Tak třeba u lékařky se toto dá pojišťovat pojistkou tzv. přerušení provozu, ne přes DD v neschopence. Aspoň před pár lety takové pojištění existovalo. Pro lékaře, právníky, veterináře – buď se dal pojistit celkový denní výpadek příjmu dle účetnictví anebo jen nezbytně nutné náklady, jako nájem ordinace nebo kanceláře, plat sestry nebo asistentky, leasing, splácení vybavení ordinace apod. Dělala to Uniqa a snad i Kooperativa ….Samozřejmě jiná věc je otázka cenové srovnatelnosti pojistky DD a přerušení provozu…

  • Jablunka Aleš

    17 května, 2009

    já mám třeba sobě sjednáno dávky v prac. neschopnosti z důvodu úrazu i nemoci. Od 29.dne a dále. Uvedená částka ve smlouvě na den. Měsíc částečného výpadku se dá pokrýt vytvořením určité finanční rezervy, když to nerozházím za nesmysly … a na to příp. sáhnu, než mi naběhne plnění z pojištění. A mám tam úraz i nemoc, neřeším nějakou pravděpodobnost, jestli spíš nemoc nebo úraz.Nevím teď z hlavy, jestli je tam i pracovní úraz nebo ne. Dokonce při hospitalizaci po úraze se nečeká ani těch 29 dní a u nějakých nemocí (nějaký infarkt, žloutenka a ještě něco …) přesně jmenovaných odpadá po nějaké době pojištění taky těch prvních 29 dní a plní se hned. Není to zas tak drahé, zdá se mi to levnější než čistá úrazovka jen na úraz v oblasti toho denního plnění. Ten měsíc se dá přežít s určitou rezervou. Kryje to snížení příjmu v nemoci nebo úrazu do doby (aspoň si to myslím…), než se rozhodne, jestli mě z nemocenské dají do ID nebo ne. To by taky mohlo být jedno z řešení, ne?

  • alen1

    15 května, 2009

    A pak je tu ještě jedna situace, klient by měl mít zabezpečeny základní rizika (i úrazu), protože
    než našetří rezervu, může to chvíli 🙂 trvat.

  • Anonym

    15 května, 2009

    Nikoli. Smysl má plná invalidita a pokud nemá závazky (k rodině), tak potřebuje pouze PI a hlavně spořit a investovat.

  • alen1

    15 května, 2009

    Dobře, líbí se mi taková diskuze.
    Stalo se Vám někdy ve vaší praxi, že klient měl úraz s delším léčením, následně byl uznán částečně invalidním. Zkoumal jste někdy, jak skutečně probíhá řízení o invaliditě, statistiku, kolik je plně invalidních lidí a kolik částečně_.

  • Anonym

    15 května, 2009

    Ano, samozřejmě.

    Nejsem proti úrazovkám. Ale primárně je nutné řešit plnou invaliditu, následně DD a ne je vázat na úraz.
    Částečně invalidní může být ekonomicka aktivní. Pokud nemá rezervy, dostává DD cca po dobu 1R, lze prodloužit-

  • Marek

    15 května, 2009

    Klient potřebuje TNÚ, invaliditu a smrt. U smrti záleží na rodinné situaci. Mě se osobně líbí přístup lidí z KFP ve stanovení pojistných částek, kdy vždy záleží na konkretních cílech nikoliv násobení dle ročního platu.

    Do pojistných částek dávám i studium dětí, pokrytí hypotéky, příjem do finanční nezávilosti atd. a samozřejmně odečítám současný majetek.

  • alen1

    15 května, 2009

    To jak klienta pojistím nebo nepojistím se odvíjí od jeho situace, závisí to samozřejmě i na disponibilních rezervách, movitější klienty nezabije, pokud budou mít úraz nebo nemoc a nebudou mít denní dávky, ale pro klienty, kteří mají malé rezervy může být několikaměsíční léčení s úrazem nebo nemocí po stránce rodinného rozpočtu velmi nepříjemné.

  • Anonym

    16 května, 2009

    Klient potřebuje DD PN, PI, smrt, TNÚ, pokud splácí úvěr. TNÚ tak akorát kryje částečně částečnou invaliditu, samozřejmě následkem úrazu, ale těch je poměrově málo.
    Stanovení pojistných částek vychází z výdajů, včetně splácení a spoření. Snižovat je lze, ale pouze o finanční, pokud možno likvidní majetek.

  • alen1

    15 května, 2009

    Nejsem také proti řešení zajištění plné invalidity, ale …
    Pro řadu retailových klientů je drahá a hlavně si myslím, že to aby pojišťovna skutečně vyplatila plnění je příliš „ve hvězdách“. V pojistných podmínkách pojišťoven je plno výluk a omezení a navíc, tam, kde je to vázáno na posouzení OSSZ je skoro prakticky nemožné ji získat.
    Mám ve svém okruhu člověka po náhradě srdeční chlopně, infarktu a dvojitém bypassu a přesto byl zařazen pouze do částečně invalidního důchodu.Lepší řešení je dle mého názoru VVO, TNÚ a samozřejmě šetřit, to neodmítám.

  • Petr Borkovec

    15 května, 2009

    Ne vždy musí být PI či VVO extrémně drahé. S Avivou jsme vytvořili nový produkt Aviva Vision na tyto krytí zaměřený, kde je poměrně nízké rizikové pojistné, ale hlavně fungují na principu přirozeného pojistného a je možné je uzavřít formou klesající pojistné částky.

    V tomto produktu existuje i speciální balíček nazvaný úvěrová asistence, kde je smrt, vážné choroby a plná invalidita s klesající pojistnou částkou a kde se plní pouze to první, co nastane.

    PČ 2 mil. Kč smrt, PI a VVO pro 30 let muž na 30 let stojí: 979 Kč za měsíc, ale je tam navíc hlavní tarif smrt 500.000 Kč také s klesající PČ. Při 6 % výnos p.a. tam klientovi při této platbě zbude 100.000 Kč.

    1 mil. Kč na vše v tomto balíčku se vejde do 600 Kč.

    Zcela úmyslně je to s klesající pojistnou částkou a přirozeným pojistným, protože dlouhodobě by měl člověk řešit tyto drahá rizika vlastním majetkem.

  • alen1

    15 května, 2009

    Mám tomu rozumět tak, že v každém případě pokud nastane jedna z variant – smrt,vvo,PI je vyplaceno pojistné plnění a pojištění zaniká?
    V tom případě je docela jasné, proč vychází tak nízké pojistné.

  • Petr Borkovec

    15 května, 2009

    ano, v tomto balíčku to tak skutečně je. jde to samozřejmě udělat vše zvlášť samostatně.

  • alen1

    15 května, 2009

    Nemohu soudit o některých parametrech, neviděla jsem to ještě v pojistných podmínkách, ale…
    Pokud je zachována definice PID, jako v jiných produktech Avivy tak na to klient dosáhne leda když už bude skoro mrtvý -viz obecně VPP Avivy pro ŽP, navíc pokud tam má ty lhůty na oznámení – pak to většinou prošvihne.
    ———
    „2. Pro vznik nároku na pojistné plnění z invalidního připojištění a/nebo úrazového invalidního připojištění je pojistník a/nebo pojištěný povinen:
    a) oznámit pojistiteli trvalou plnou invaliditu pojištěného nejpozději do šesti (6) měsíců od události, která vedla ke vzniku trvalé plné invalidity nebo o které bylo možné se odůvodněně domnívat, že by k ní vést mohla,

  • Anonym

    16 května, 2009

    Vidíte. A to určitě není všem dnům konec.

  • Anonym

    16 května, 2009

    Vídíte, u chlopně je úrazovka na dvě věci…
    Jedna věc je pojištění, druhá plnění a třetí princip. Bavíme se nyní o proncipu. Navíc pojištění PI není dnes až tak drahé u některých produktů.

  • alen1

    16 května, 2009

    Ano, začali jsme u úrazovek, principielně však je nutné posoudit celou situaci u klienta.
    Těmi reakcemi jsem chtěla ukázat, že se nedá koukat na klienta z úzkého pohledu.
    Dle mého názoru dnes je daleko důležitější v rámci poradenství u klienta zkoumat i pojistné podmínky produktu, nic mu nepomůže, že platí „levné“ popř. „drahé“ pojištění, když má pojišťovna tolik omezení ve výlukách nebo podmínkách doložení poj. události, že klient na to prakticky nedosáhne. Je to totéž, jak porovnávat cenu u rozdílných tříd aut.
    Dle mého názoru k poradenství nesporně patří i seznámení klienta s tím, jak dalece a za jakých podmínek může dosáhnout na plnění.
    Pokud to neuděláte, je to jako říct při investicích, že má garantovaný zisk popř. podívejte, jak to v minulosti vydělávalo..
    Bohužel kvalitní pojistka i poradce se pozná až při plnění.Na to řada takyporadců (tím nemyslím nikoho z Vás) zapomíná.Vždyť když to klient popř. pozůstalí budou řešit,už třeba bude dělat jinde:-(
    U pojištění auta to při havárce můžete zjistit brzo a přejít jinam, kdežto u živ. pojištění obvykle již bývá pozdě.
    Proto má řada lidí negativní postoj k fin. poradenství, protože se bohužel často setkávají v lepším případě s neznalostí v horším vyloženě se lží takyporadců,kteří pouze bouchají pojistky pro svůj prospěch.

  • alen1

    16 května, 2009

    Ach ta interpunkce,psala jsem rychle.

  • Anonym

    16 května, 2009

    Znalosti, jak která pojiščťovna plní, jsou velmi důležité a nedostatkové.
    Jinak samozřejmě souhlasím, že komplexní pohled je základ. Proto jsem chtěl poukázat, že pojištění TNÚ není tak důležité, i když dobré.

  • alen1

    15 května, 2009

    Jen jsem se podívala do statistik statistického úřadu.
    Za posledního půl roku bylo nahlášeno 87178 nových
    úrazů (vč. pracovních) – takové, které mají nahlášenu neschopenku( nejsou tam úrazy, kdy dotyčný nemá nárok na neschopenku, ženy na MD, nezaměstnaní, podnikatelé,děti i studující ….) a vyžádaly si v průměru 48 dní léčení – tedy neschopenky.
    Zdá se Vám to tak nevýznamné, že se denní dávkou v případě úrazu nemusíme zabývat?
    Navíc je podstatně levnější než neschopenka na stejnou denní dávku.
    Tj

  • Anonym

    16 května, 2009

    Z toho, co jste uvedla, není úrazovka potřeba. Předpokládám pojištění DD PN z jakékoli přičíny, tedy i úrazu.
    Pokud se podívám na souhrn, tak PN následkem úrazu tvoří malé procento z celkové pracovní neschopnosti.

  • Anonym

    15 května, 2009

    A jak určujete, které pojištění klient potřebuje a jak stanovujete pojistné částky?
    Pojištění není primárně o pojistných podmínkách, i když jsou důležité, ale o tom, zda vůbec nějaký typ pojištění klient potřebuje, proč a na jakou pojistnou částku.
    To se nějak tady J. Traxler vysvětlit. Ale neúspěšně.

  • čhável

    18 května, 2009

    jak neúspěšně?
    Tvůj příspěvek mi příjde poněkud hysterický.

  • Marek

    15 května, 2009

    Divejte, kdyby jste s klienty opravdu řešili jen to, co se týká jich samotných – potřeb, cílů a přání, tak se nestane, že Vám někdo zruší smlouvu. Přeci pokud si říkáte finančními poradci, tak vaším úkolem je radit, ne prodávát smlouvy. Mnohdy mí klienti se dozví o společnostech až při vypisování smlouvy. S klienty zásadně neřeším produkty, od toho jsem tady já. Takový přístup si může dovolit poradce – zásaďák, čestný chlap, který věří v to, co dělá.

    Odpovědět

  • Mike

    5 května, 2009

    Neříká se mi to snadno ale jestli v posledních letech někdo posouvá hranice slušnosti ve finančním poradenství, byli a jsou to Partners. NIKDO, opravdu nikdo v oboru by dobrovolně nešel cestou snizovani nakladu klientů na úkor vlastního zisku. Nevěřím, že jim to Partners vydrží, nevěřím všemu co proklamují, ale v tomhle – KLOBOUK DOLU!
    PS Divim se, že tuto informaci Partners dostali na Investujeme.cz 🙂

    Odpovědět

  • Anonym

    5 května, 2009

    Proč by tuto informaci nemohli dostat na Investujeme.cz? Investujeme.cz je otevřené informacím ze všech finančně poradenských společností.

    Odpovědět

  • like.n0.other

    5 května, 2009

    to jste asi trochu mimo, nepsal jste tohle cestou ze skoleni od Partners?

    Zatraktivnovani produktu na ukor vlastni provize je tak stare asi jako provizni ohodnocovani samo a v odbornych kruzich se nazyva obchodni slevou.
    Ja sam jsem jiz techto slev dal nekolik a ujistuji vas, ze nepracuji pro Partners.
    Dokonce jsem svym znamym uz „prodal“ nekolik produktu „zadarmo“ (bez naroku na provizi s vyraznou slevou pro klienta).

    Tohle skutecne neni nic noveho, ale je mi jasne, ze pokud vam pan partner nabizi pojisteni Flexi, bude vas presvedcovat o tom, jak jsou oni napred, ze davaji slevu na ukor vlastniho zisku jako JEDINI V CR.

    Mimochodem, pokud mi nekdo bude tvrdit, ze partners posouvaji hranice slusnosti ve financnim poradenstvi, budu si o nem myslet, ze je bud hlupak, nebo se prilis neorientuje.

    Videl jsem jeden jejich projekt (resp. od poradce, jehoz nebudu jmenovat) a z te jeho slusnosti mi naskakovala husi kuze.

    Takze doporucuji sletnou z oblaku a vnimat realitu

    Odpovědět

  • Petr Borkovec

    6 května, 2009

    Pane like.n0.other, sem s tím projektem a jménem poradce nebo aspoň na mail. ať to nejsou jen prázdné řečičky a klidně se i podepište. 🙂 Díky.

    nepotřebuji nás obhajovat v diskusích. Skutečnost a „marketingový“ řečičky se rozliší až v budoucnu, ale vnímejte realitu a ta je, že si děláme zejména exkluzivní produkty a ty tvoříme s provizí 140 % RP a tomu musí odpovídat poplatky v produktu. Flexi není náš exkluzivní produkt a tudíž je tomu jinak, ale na krytí některých rizik je skutečně kvalitní tudíž tvoří Flexi nemalou část naší produkce a jelikož držíme jednotnou provizi u všech produktů, tak je možné přebytečnou část stržených poplatků vrátit klientům.

    Jinak pokud dáváte klientům vlastní provize, tak jste blázen.

    pěkný večer.

    Odpovědět

  • like.n0.other

    6 května, 2009

    nikomu vlastni provizi nedavam, nejsem blazen. Ale pokud vite, napr. produkty generali nebo nektere od CP maji primo moznost obchodni slevy, o teto sleve jsme se bavili. A duvodu pro ni muze byt hned nekolik – propojistenost, nezvykle vysoke pojistne castky, sleva pro verneho klienta, cokoliv.
    Pokud bych klientovi odkrajoval primo ze sve provize, bude me to stat mnohem vice, nez to nakonec prinese klientovi, to ale snad nemusim vysvetlovat.

    Jinak ohledne vasich produktu – ja jsem nerekl, ze jsou spatne a ze partners je spatna poradenska firma. Chtel jsem pouze trochu srovnat pisatele, ktery by z vas udelal klidne bohy na zemi.
    Libi se mi napr. vase t100p a je mi lito ze sam ho nemam v portfoliu.

    Ale trochu me nadzvedla ze zidle fraze, ze jste firma, ktera posouva hranice slusnosti v poradenstvi. Slusnost zalezi vzdy na konkretnim poradci. Exkluzivni produkty ma kazda poradenska firma a na zaklade toho bych tedy urcite netvrdil, ze jste v tomto nejlepsi na trhu. I kdyz vy si asi myslite opak a jiste to podlozite nejakymi dalsimi argumenty, to je mi jasne.

    A co se tyce poradce a projektu, o kterem jsem mluvil, zustaneme asi u prazdnych recicek.
    Mluvil jsem s nim pote telefonicky a domluvil se s nim na urcitych korekcich.
    Z tohoto duvodu bych to take nechal v anonymite.
    Pamatuji si, ze v tom projektu bylo neumerne vysoke pojistne na IZP, aniz by to bylo podlozeno odpovidajicim pojistnym krytim.
    Nezlobte se na me, ale 2500 do IZP pro cloveka s prijmem do 16 tisic a bez vetsich zavazku mi neprijde jako kvalitni sluzba.

    Jinak co se tyce me osoby, asi taky zustaneme v anonymni rovine. Neberte to tak, ze se stydim za sve nazory, ale google je mocny nastroj a ja bych si do budoucna nechtel pridelavat potize jenom kvuli tomu, ze by se urcite moje nazory nezdaly lidem z meho vedeni.
    Jsem v tomto proste takovy srabek; na internetu zastavam pravidlo, ze cim mene udaju o sobe uvedu, tim lepe, a pokud mohu zustat v anonymite, nebudu na tom nic menit. To se na me nezlobte

    Odpovědět

  • Jablunka Aleš

    13 května, 2009

    Pane Borkovče, Partners určitě vnesli do zatuchlého poradenského rybniku něco, co tu nebylo, ale někdy popravdě nechápu, proč vyvíjí různé pojistné produkty s nižším nákladem, nižší provizí – když by situace byla možná řešit rizikovým krytím (zde klidně pracujte na snížení ceny rizika – úmrtí, úrazy, choroby, jako velký partner pojišťoven….proč nevyvíjet nízkonákladové rizikové produkty ?) + vhodnou investicí s volným režimem. Proč šperkujete k lepšímu to povětšinou slabší řešení a ne to povětšinou lepší…?

    Zároveń bych si dovolil sám sobě odpovědět a rád, budu vyveden u omylu. Viděl jsem několik částí cyklu Krotitelé dluhů, jehož základní myšlenková podstata byla přínosná – jen jsem nabyl divný pocit z toho, že Partners nadále chtějí vtloukat laické veřejnosti do hlav, že poradenství je zdarma, klienti nemají platit poradcům přiměřený honorář, protože jsou provize apod.

    Můžete Vy či pan Prouza jako prezentátor tohoto postoje v pořadu, naznačit aspoň podstatou, z čehože tedy se má poradce u klienta ufinancovat, zejména při následném servise ?? Když jde o klienty, kteří budou rádi, když zbytek života dožijí bez dalšího finančního průseru (s prominutím, ale reál bývá doslova takový), neudělají vám další větší obchody, protože na to jednoduše nemají a úspěchem je zastabilizovat je a zachránit jim holou kůži ? Z následných provizí za úrazovky, domácnosti, POVka-HAVka, rizikovky nemáte šanci vztahy ufinancovat a vydělat transparentní a férovou cestou, klienta periodicky navštěvovat.O vytvoření své fin. nezávislosti ani nemluvím. Či snad poradce má dělat s bídou na náklady, leč s dobrým pocitem ? ?

    Většina zla v poradenství dříve byla způsobena poradenstvím typu „vše je zdarma“ – proč v tom chcete v hlavách lidí pokračovat místo abyste klienty učili a vštěpovali jim, že služby něco stojí a že zubař, právník, pekař, zedník, automechanik taky nedělají zdarma jen proto, že jednou už něco udělali ? Ano, vyhodí vás, chápu, tedy se nutno přizpůsobit myšlení lidí. Ale pak se to nikdy a nikam nehne.
    Doporučení vám každý nedá a když, tak sociálně slabý doporučí na 95% zase sociálně slabého či utopeného v dluzích. A jinou šanci než doporučení nemáte, když není řeč o honoráři. První kontakty ufinancujete možná z provize, pokud tam vůběc něco uděláte. Servis u takového klienta ufinancovat z čeho ??

    V TV byl díl, kdy poradce vyvedl rodinu z představy koupě bytu. Neudělal tam nic a bylo to logické. Ovšem tento kontakt je tedy o ztrátě. Jel tam, věnoval jim čas, rozbor, prezentaci řešení…Nezlobte se, ale poradce se nesmí stydět za to, že cíl jeho práce je zisk a vytvoření své fin. nezávislosti. Udělat takové 2-3 kontakty za měsíc a pořád pryč, tak máte poradce do roka a dne na huntě. Pokud nemá sjednávat lumpačiny. Nedožije se té slavné doby, kdy mu možná za 5 let klient doporučí svého retailového příbuzného …. Sorry, ale byznys není charita. Poradenství by postupně pomohlo, kdyby retailový klient byl předem a jasně navykáván, že čas, odbornost, působení na změnu myšlení lidí stojí poradce čas a úsilí i přímé náklady nejen na počátku kontaktu … Jinak ať si jde klient jde na přepážky zdarma, či rovnou pod most, nechce-li konat nic. Nelze dělat takové kontakty jen za dobrý pocit a očekávání. Nebude to hned výrazně úspěšné,samozřejmě, myšlení lidí můžeme vidět na asi toužení zpět po komunismu, dle stavu v zemi … Nebo ne ?

    Není to myšleno zle, neberte to tak, prosím, jen z toho mám divný pocit No a co, že je i nějaká provize ? Ona není tak velká, aby se dal vztah ufinancovat jen z ní, pokud jde o fér produkty …. Anebo OK, ať nejsou provize, ale pak ať si klient představí, že zaplatí 2-3-4 x takový honorář přímo, což mu ale musíte vštěpovat ….. Nejsem otrávený šíp od konkurence ani z branže, podotýkám. Pěkný den.

    Odpovědět

  • Petr Borkovec

    13 května, 2009

    Dobrý den, odpověď je spíše na osobní rozhovor či školení, ale zkusím krátce.

    Je to jednoduché – nemyslím si, že rizikovka plus investice je lepší než správně nastavené IŽP s krytím. Je však třeba, aby IŽP mělo ty správné parametry:
    – rozumná poplatková struktura poplatků z pojistného a s tím spojená provize a hlavně její delší strhávání v čase
    – levnější cena rizik než u rizikovky
    – přirozené pojistné, kde to jde – smrt, vážné choroby, invalidita
    – pojistná částka \“buď KH nebo PČ\“ – toto je důležité, protože radši v dlouhém horizontu kryji majetkem než pojistkou

    Produkty typu ČPP MAXIMUM, AVIVA VISION, PČS FLEXI, nové AXA T100P jsou 100x lepší než jakákoliv průměrovaná rizikovka. jsou to všechno IŽP.

    K placenému poradenství jsem se několikrát vyjadřoval: považuji ho za nejspravedlivější, nejtransparentnější a je třeba bez provizních produktů, ALE nefunguje to – ani u nás a nikde v zahraničí. To je realita a dělat něco co nefunguje a čím nikomu nepomůžeme je hloupost. například ve Velké Británii, kde je asi v Evropě placené poradenství nejrozšířenější a podíl na trhu je 7 %, je dnes trend snižování tohoto podílu dále ve prospěch provizního poradenství. Důvod je jednoduchý: lidé nechtějí platit částky, které si poradce zaslouží a potřebuje, aby tuto práci mohl a byl ochoten dělat. Prostě tuhle práci profesionálně s touto zodpovědností nikdo za 30k měsíčně dlouhodobě dělat nebude.

    Ke Krotitelům dluhů:
    – je to naše reklama a PR, což je náš důvod
    – vzdělávání veřejnosti a charita – pořad upozorňuje a my ukazujeme metody
    – není to naše cílová skupina 🙂 a pravděpodobně se nezaplatí ani provizně, ani doporučeními a nezaplatila by se určitě ani formou placeného poradenství
    – nicméně bylo tam i pár \“normálních\“ případů a my jsme jich samozřejmě chtěli více

    mějte se

    Odpovědět

  • Ondřej Záruba

    13 května, 2009

    Těm 7 % nevěřím.Musíme si uvědomit,že největšími finančně-poradenskými firmami na světě nejsou AWD,OVB atd.,ale private wealth oddělení různých finančních institucí.Tam je honorář naprostou samozřejmostí.

    Princip placeného poradenství nestojí totiž na tom,že sjednám rizikovku s lifecyclem a nechám si místo provize z IŽP zaplatit honorář.Cílem je pochopitelně dostat pod svá křídla objem majetku,který budu aktivně spravovat.Ne radit,že T100P je lepší než 23UO a podobně.Taková informace totiž nemá zas až takovou hodnotu pro klienta.

    Retail nebude chtít platit za něco,o čem si myslí,že to nepotřebuje.Ale jsou lidé,jejichž finanční problémy jsou opravdu závažné.Tito lidé pak rádi zaplatí poradci,aby je dostal z jejich tíživé finanční situace,jenže blbý je,že tam už si s radou typu „naše pojistka je nejlevnější“ poradce nevystačí.

    Tím se dostávám k tomu,že v téhle zemi je příliš mnoho lidí,kteří si říkají finanční poradce.Stačilo by jich bohatě tak 1000.A myslím,že by byli spokojení všichni:

    a)Poradci-poměr dobrý klient/poradce by se hodně zlepšil

    b)Finanční instituce-pracovali by s kvalifikovanějšími a profesionálnějšími lidmi,ušetřili by mnoho na provizích,protože retail prodej by se vrátil z velké části na přepážky

    c)Klienti-zastavila by se provizní spirála u provizně nejvytíženějších produktů,produkty by mohli být levnější

    Odpovědět

  • Jablunka Aleš

    13 května, 2009

    Děkuji Vám za reakci. Přiznám, že mne překvapuje informace, že venku má taky klesat podíl honorovaného poradenství. Leč předpokládám, že máte správné informace.

    Nemusí se jednat o obrovské roční sumy – honoráře. Třeba 300 měsíčně (například). Pro takové drobnější klienty. Paušál. Za to, že je poradce k dispozici nejen pro sjednání produktu, ale třeba i pro úpravu smluv – snížení, zvýšení, administrativu, přemístění, vyjádření názoru ně nějakou finanční záležitost nebo aspoň zajištění kontaktu na odborníka … apod. Aniž by cokoliv v daný moment sjednal. I když klient nic nového nesjednává, tak ušetřil čas a čas jsou třeba peníze (a to i klientovy peníze, jestli to tak nevyužije, je to jeho volba…)

    Anebo ne paušál ale třeba 600-1000 za hodinu času (jen námět). Za to dnes neseženete ani špatného právníka. Ale tam to lidí platí. Neříkám, že rádi, ale platí. A taky jim řekne – no udělám, co se dá, ale že vyhrajete, to negarantuji. A dělá to za mnohem vyšší sumy. Nevím, čím jsou v případě poradců lidi tak zblbí ….

    Možná tím, že jim i venku samy poradenské společnosti servírují tento vjem bezplatnosti, jen aby uspěly. To je jen domněnka. Protože mají o dost vyšší „konkurenci“ než specialisté na jiné oblasti života. Nevím, možná špatná domněnka. Ale jak se klient rozmazlí, takový potom je.Začnete bezplatně a do placení ho pak už nedostanete, pokud mu vyloženě neteče do bot.

    Jinak proti IŽP nemám vyloženě averzi, jak možná vyznělo,jen souhlasím, že se musí správně použít hlavně na rizika.To beru.Díky.Nashledanou.

    Odpovědět

  • Petr Borkovec

    13 května, 2009

    Máte však dva háčky:
    1. advokáta člověk ví, kdy využít. tedy pozná, kdy ho potřebuje a většinou jej sám vyhledá. Zatímco většina lidí neví, že by potřebovala poradce, neví, že přichází o peníze nebo že by měla některé věci řešit a že jsou řešitelné, že má něco špatně nastaveno apod.
    2. profi poradce v ČR by měl mít podnikatelský příjem vzhledem k nákladům, zodpovědnost a náročnosti práce na tomto trhu s retailovou klientelou alespoň 60.000 Kč, přičemž klientela za ním nechodí a musí ji aktivně oslovovat s nějakou úspěšností. Při kompletní realizaci šesti klientů měsíčně by to znamelo průměrně 10.000 Kč na klienta, přičemž časová náročnost: 2-3 hodiny analýza na jedné či dvou schůzkách, poradenství dvě jednání celkem cca 3 hodiny, příprava portfolia cca 2 hodiny. Nepočítám dopravu – čas a náklady. Plus první kontrolní servis po měsíci na cca hodinu. Takže by to asi odpovídalo.

    aby poradce mohl fungovat, tak by většinu musel poradce zaplatit dopředu a na to retailová klientela prostě mít nebude, takže by to bylo zase pro bonitnější.

    Na druhou stranu chápu investiční poradenství jako poměrně logicky placenou službu, ale nemyslím si, že například pan Traxler je finanční poradce, protože není.

    Odpovědět

  • Anonym

    13 května, 2009

    Zajimavy vyrok… „Nemyslim si ze je, protoze neni.“ ;-))

    Ale rozumim smyslu sdeleni a mohu ho potvrdit. Ja sam se za financniho poradce nepovazuji, venuji se sprave investic a investicnimu poradenstvi.

    Samozrejme by to bylo na delsi debatu o tom, co vse spada pod mnozinu „financni poradce“. Asi bych tam teoreticky mohl take spadat. Nicmene nijak po tom netouzim. ;-))

    Presto me velmi zajima, Petre, proc me nepovazujete za financniho poradce Vy?

    Jan Traxler
    FINEZ Investment Management

    Odpovědět

  • Petr Borkovec

    13 května, 2009

    🙂 asi z toho důvodu, že klientům určitě efektivně neporadíte se zajištěním příjmu, financováním bydlení, financováním přízemních budoucích výdajů, zajištění majetku apod.

    ale hlavním důvodem bude asi to, že děláte investičního poradce. 🙂

    Odpovědět

  • Anonym

    15 května, 2009

    A nejde se na investicni poradenstvi treba divat jako na podmnozinu financniho poradenstvi?

    Podle me hlavne nemuze jeden clovek efektivne fungovat jako financni planovac a zaroven pojistovaci poradce a zaroven uverovy poradce a zaroven investicni poradce. Kybych chtel resit neco v oblasti pojisteni, tak urcite vyhledam clovicka, ktery se specializuje jen na toto pojisteni. Kdyz budu chtit resit uver, opet pujdu za tim, kdo se na tuto oblast specializuje. Za mnou zase chodi lide, kteri chteji zhodnocovat kapital a nemaji cas ani chut se o sve investice aktivne starat sami.

    Je otazkou, k cemu jsou vlastne financni poradci pesaci – „specialisti na vsechno“, kteri ve skutecnosti nicemu poradne nerozumi.

    Jan Traxler
    FINEZ Investment Management

  • Jablunka Aleš

    15 května, 2009

    Ad 1.
    Když na nějaké prezentaci bude člověk vidět, že může ušetřit nebo naopak ho něco může položit, když neudělá – tak to lze brát jako fázi, kdy by měl říct – toho člověka můžu potřebovat, ne? Je fakt, že to už fáze, kdy vás k sobě vůbec pustí a nepodezírá vás v každém slově automaticky ze lhaní, protože nevěří nikomu a ničemu. Tam se vám ale položí i bezplatné poradenství. Ale o tomto řeč není.

    Narážel jsem na to, že vy takovému člověku nikoliv negativnímu v TV sami naservírujete – nic poradci neplaťte, on má provizi. Samozřejmě, že toto si lidi zapamatují sakra dobře a podrážíte si tak vlastně nohy. Stejně jako poradci v zahraničí (jak jsem uvedl- možná špatná domněnka). Totiž ti lidi, kteří nehodlají nikdy nic platit si řeknou „dobře dělám“, ale ti, kteří by třeba slyšeli na nějakou odměnu si řeknou „safra, proč já tomu svému poradci něco platil, když mi tady nějací též poradci říkají, že nemám platit nic“. Vlastně ho do té nechtěné pozice sami hodíte, sám by nad tím nepřemýšlel. A pak už mu myšlení těžko změníte. O tom něco vím z jiné oblasti. Povedlo se mu ukázat, že by poradce i potřeboval a obratem si zabijete do budoucna honorář … Toho nechtějícího platit stejně nezískáte nebo je to o ničem, a toho druhého si „rozmazlíte“. Pokud na toto chcete natáhnout co nejvíce klientů, tak je do budoucna s tímhle vnímáním stejně neufinancujete a proč to pak dělat. Tedy poradce začne nuceně přemýšlet o čem ? Že musí začít bušit na provizích…

    Ad 2.) Neumím se vyjádřit. Že je řeč o 60-i tisících a ne jiné sumě, neumím vyhodnotit, z čeho vyplývá. Vnímám tak, že pokud má nějakou představu a potřebu příjmu a dosáhne na ni a může za ni fungovat a realizovat co chce a potřebuje, tak je to OK. Jestli na ni nedosáhne a nevydělá tolik, tak je otázka pro něj samého, co dál, aby mohl žít.. Třeba neživí rodinu, nesplácí půjčky a na jeho potřeby mu stačí míň. Někomu nestačí třeba 80 tisíc… Zažil jsem člověka , který říkal „není příjem, který by mě uspokojil, vydělám 100, příště chci 110, když 110, tak mám za chvíli chuť na 120… asi by to zahlodalo v každé z nás.
    Jenže asi narazím na to, že s nižšími příjmy není zajímavý ten poradce spíš pro vlastní společnost, vydělává málo i pro ni. Tedy uvedená suma vyplývá i z jiné potřeby,než jen potřeby poradce. Ale to je pro mne už těžká debata, tedy to berte jako domněnku.

    Ohledně konce a pana Traxlera neumím dobře reagovat, proč nutně rozlišovat finanční a investiční poradce v podstatě, zda honorář ano nebo ne.Ať je jedno nebo druhé, obojí má nějakou nutnou péči o klienty a šetří jim čas i příp. peníze, a stálou péči je nutno z něčeho zaplatit.

    Odpovědět

  • Anonym

    13 května, 2009

    Jenze to jsou vsechno ukony, pro ktere staci zajit na pobocku a ma je zadarmo, takze proc by Vam za ne mel kazdy mesic platit.
    To spis za konzultaci, ale na to budete mit velmi malo klientu. Malokdo ma sam od sebe potrebu neco konzultovat s financnim poradcem.
    Ma-li Vam klient platit odmenu, tak musi videt uzitek – pridanou hodnotu, kterou mu jako poradce prinasite.

    Jan Traxler
    FINEZ Investment Management

    Odpovědět

  • Aleš Jablunka

    15 května, 2009

    Dobrý den. Při debatě do další hloubky bych možná byl nucen korigovat názory – ale proč ne, to k životu patří. Mám jen určitý pohled zvenčí i skrze určitý kontakt s lidmi z takového oboru.
    Ale:
    Proč by platil ? Proto, že právě na tu pobočku nemusí. A taky – že mu nebudu na sílu tlačit něco navíc, jako přepážka. A navíc jako poradce vícero institucí bych neměl být jedno- nebo dvoubarevný a je tak šance, že poradím klientovi lépe. Pobočky a pracovníci tam mají obchodní plány na kastlíky – musíš tolik, úvěrů, tolik karet, tolik investic, pojistek (aspoň to tak bylo, nevím jak dnes) – toto snad poradci nemají ? Jestli ano, tak to je špatně a nesmysl.
    Tedy klient jednak ušetří svůj čas a taky může čekat širší možnosti řešení než v jednobarevné instituci. Pokud však preferuje zdarma, právě proto, že je to zdarma, tak tam asi nepomůže ani svěcená. Ale taky to může značit, že to v součtu může mít i dražší, než za honorář, protože mu nastřelí horší produkt, dražší a ne přitom lepší… Nepředpokládám přitom lumpárny navýšené ještě o honorář …

    Musí vidět užitek – to musí,ale on ho často uvidí až odstupem času a s tím nic nenaděláte. Na některý užitek musíte nejdřív zadělat, než ho sklidíte. Přidaná hodnota je pak v tom, že mu pomůžete zadělat, bez vás by ani nezadělal, a tedy by možná za čas nesklízel. Přidanou hodnotou může být i výče zmíněný ušetřený čas. Může ho věnovat výdělku nebo soukromí.

    Odpovědět

  • Anonym

    15 května, 2009

    Muze. Ale jde o to, ze dokud klient uzitek nevidi, tak nema duvod Vas platit.

    Kdyz si v ramci aktivni spravy portfolia beru podil na zisku, tak investor jasne vidi uzitek… a podle uzitku pro investora se odviji i ma odmena.
    Ale chtit mesicni pausal za to, ze klient muze prijit na preventivni prohlidku, ze se na Vas muze obratit, kdyby neco potreboval… obavam se, ze to nestaci.

    Jan Traxler
    FINEZ Investment Management

    Odpovědět

  • Jablunka Aleš

    16 května, 2009

    Dobrá, ale předpokládám, že taky chcete přežít období, kdy investice zrovna nevydělávají a tedy podíly na zisku nehrozí. To budete klidně dva roky (i více) bez příjmu a se sociálním a zdravotním na krku ? Těžko.

    Klidně mi přijde logické i kombinovat rozumný paušál s podílem na zisku. Zákonnou taky platím a třeba ji 10 let nevyužiji. Ale co kdyby (nehledě tedy na to, že musím….) V práci chci taky výplatu a je mi jedno, že můj zaměstnavatel je zrovna ve ztrátě…. I ve ztrátách jsou potřebné rady, co dál – jestli to zkusit nějak změnit nebo nechat a vyčkat. Vy zužujete užitek jen čistě na finanční výnos z investice, já vidím užitek i v úspoře času, v možnosti zvednout telefon, říct co mám na srdci a očekávat řešení, aniž bych se staral dál. A v úspoře času, který nebudu věnovat nějakému orientování ve financích, které se pořád navíc mění.

    Čili vícero úspor nefinančních, které mohu přetavit ve finanční přínosy jinak anebo možnosti mít volno. Jestli to klient nepovažuje za přínos … Já vím – námitka zní, že taková není realita, ale tu realitu si tvoříme my lidi sami, nikdo jiný než člověk za tou realitou není a nikdy se pak nic nezmění, přestože budeme za nejspravedlivější stav považovat pravý opak.Zůstane jen u snu.

  • Anonym

    17 května, 2009

    Podivejte se, pokud napriklad aktivne pracujete s investicnim portfoliem klienta, nebo pokud mu posilate pravidelne nejake komentare apod., pak si klidne uctujte pausal. Jednoduse receno, kdyz klient uvidi praci, pridanou hodnotu, usporu casu… tak Vam za ni bude ochotny platit. Ale nikdo Vam nebude platit mesicni poplatek za to, ze se teoreticky muze ozvat, kdyz bude neco potrebovat. Pak se nabizi ta druha varianta formou jednorazove placenych konzultaci, ale tady pocitejte s tim, ze se Vam klient ozve jednou za pet let, protoze se bude snazit vyhnout placeni konzultaci.

    Reknu to obrazne… z Vaseho pohledu „zadarmo ani kure nehrabe“ a z pohledu klienta „bez prace nejsou kolace“. Oba pohledy jsou spravne a je dobre, aby klient rozumnel Vasemu a Vy jeho, pak podle toho muzete najit spolecnou rec.

    Jan Traxler
    FINEZ Investment Management

  • Jablunka Aleš

    18 května, 2009

    Ano, tomu lze takto rozumět. Když je řeč vlastně jen o možnosti využít služby, ale ta práce není tak sofistikovaná, aby tam byla nějaká hlášení, přehledy …. tak lze využít jednorázově placený čas,, pokud klient nechce platit paušál. Ale nesmí se rozmazlit, že je něco zadarmo. Jistě máte klienty, kteří se tomu budou chtít vyhnout. Pak je ale otázka – je jim vůbec pomoci, když vlastně nechtějí? Dělat a někam směřovat lze jen s člověkem ,který chce. Jako trenér taky vyrazím z mančaftu hráče, který mi to bude flákat, porušovat životosprávu a nebude chtít absolvovat zimní přípravu, ne protože by nemohl, ale protože nechce a má svou hlavu. Kromě toho, že ho vyrazím z mančaftu, tak ho druhý den vyrazí majitelé rovnou z klubu komplet …. To je pak levnější živnost v poradenství zavřít, jinak se to ufinancovat nedá. Ale klient podvědomě samozřejmě bude chtít přínos jen číselně počítat a vidět na penězích – nutno mu opakovaně zdůrazňovat, že mu to nese i nefinanční přínos… a že s ním naloží špatně, je jeho problém.

  • like.n0.other

    31 května, 2009

    pane Traxlere, obavam se ze nemate pravdu a ze pausalni placeni za sluzby je v realu naprosto bezne pouzivana vec.
    Muj kolega ma danovou poradkyni, ktere plati 200kc mesicne prave za to, ze mu je k dispozici na telefonu. K tomu mu zpracuje zdarma danove priznani.
    On ma jistotu, ze veci ohledne dani muze pustit z hlavy a ona vi, ze od nej kazdy mesic dostane 200 kc a navic, pokud on bude mit klienta, ktery bude potrebovat resit dane trochu do hloubky, urcite ho neposle k nekomu jinemu.
    Tomu rikam dobry obchod. Ja bych ani nechtel ty 200, spokojil bych se se stovkou.
    Nejakych 40 klientu, to da dohromady 4 litry, zdravotko a socialka + telefon jsou z krku a ja mam o starost min – muzu se vice venovat jinym vecem.

  • Anonym

    31 května, 2009

    Zijete v zajimave predstave. Vase idylka ma dve vady na krase.
    1) Budete mit sice jiste 4t mesicne, ale stravite pulku mesice jen odpovidanim na dotazy svych klientu, kteri sluzby samozrejme budou chtit nalezite vyuzit, kdyz uz si za ni plati. Takze ve skutecnosti pujde o jiste, ale velmi tvrde a neefektivne vydelne penize. O starost min? Prave naopak, ani si nedovedete predstavit, kolik starosti by Vam pribylo.
    2) Az klientum dojdou dotazy, nebo Vam trpelivost a prestanete na ne odpovidat, velmi rychle se s Vami rozlouci… proc by mely vyhazovat stovku mesicne, kdyz tu sluzbu vlastne k nicemu nepotrebuji.

    Chcete-li pausal, musite mi jako klinetovi nabidnout pridanou hodnotu, nestaci, ze jste kdykoliv na telefonu. Muzete mi treba kazdy mesic posilat komentar k memu portfoliu, to uz je pridana hodnota. Ale to byste zase asi nedelal za 100 mesicne.

    Hezky den

    Jan Traxler
    FINEZ Investment Management

  • like.n0.other

    31 května, 2009

    ja nevim jak vy, ale ja svym klientum pravidelne posilam vyvoje jejich investic a delam to zadarmo, takze kdybych za to mel brat 100kc na klienta, byl bych jedine rad.
    myslim, ze 100kc neni vubec mnoho a myslim si ze za tyto penize ja klientovi mohu usetrit nesrovnatelne vice. Nedovedu si predstavit, ze by nejaky klient visel cely den na telefonu, jenom proto, ze si to prece zaplatil.
    Ja osobne platim mesicne 260kc za jizdenku po Praze a posledni, co by me napadlo delat, je jezdit cely den z konecne na konecnou jenom proto, ze jsem si to zaplatil, tak at to poradne vyuziju 🙂
    Pausalni oceneni je vec, ktera mne osobne se velice zamlouva, a pokud nekdy zacnu delat sam na sebe, urcite podobnou sluzbu „pritele na telefonu“ zavedu.

    Jinak tedka v lehce osobni rovine..
    Zminil jste se, ze podobna sluzba by byl velice neefektivne vyuzity cas v pomeru k ziskanym penezum. Na to musim reagovat. Vite, co je podle me neefektivne vyuzity cas? Tlachani s lidmi, ktere vubec neznate na internetovych diskuzich.
    Neberte to jako narazku, ale podivejte se na clanky na ICZ a jejich diskuze a na procentuelni zastoupeni jednotlivych pisatelu v nich. Myslim, ze byste se umistil v top five.
    Ja nevim jak Vy, ale ja bych videl tisice jinych zpusobu vyuziti casu, nez je jeho zabijeni diskuzemi o tom, jestli IZP nebo ne a tak podobne.
    Tohle je podle me skutecne zabity cas, zvlast, kdyz ani nevite, kdo je na druhem konci dratu.

    Ja se pokousim se na podobnych diskuzich uz prilis nevyskytovat, presto ze to kolikrat laka..Ale co Vam to prinese?
    Kolikrat se stane, ze je diskuze skutecne vecna a ze se dozvite neco noveho, ale drtiva vetsina prispevku jsou bud PR kecy, vzajemne napadani a povysovani se mezi poradci z ruznych firem a filozoficko-teoreticke reci typu „coby kdyby…“

    Vim, ze ode me to zni mozna smesne, zvlast kdyz jsem podobnych prispevku take uz nekolik napsal, ale opravdu se to snazim radne omezit.
    Preci jenom jeste zdaleka nejsem takovy kapitalista, ktery ma na vsechno lidi a on sam pouze pobira rentu 🙂
    Musim svuj cas vyuzivat efektivneji..

  • Anonym

    31 května, 2009

    Je rozdil mezi zaslanim vyvoje investic (navic nejakeho uniformniho portfolia, kdy vsem poslete stejny dokument) a reportem invidualniho portfolia s komentarem k vyvoji. 😉 Ale i to prvni muze nekdo brat jako pridanou hodnotu.

    Jan Traxler
    FINEZ Investment Management

  • Petr Borkovec

    6 května, 2009

    a mimochodem, ano jsme jediný v ČR, kteří to bohužel udělali. pokud by to tak nebylo, tak Flexi Invest 2009 nemusel být o tolik dražší než předchozí verze, aby uspokojil provizní požadavky dalších velkých hráčů.

    také je třeba si uvědomit, že je velký rozdíl, pokud dáte slevu vy jako samostatný poradce u pár známých a udělá to firma, která dělá 50 mil. Kč předepsaného pojistného měsíčně a má to u všech produktů a pro všechny klienty.

    no, nechme toho zbytečně bych se rozepisoval.

    Odpovědět

  • Robert

    6 května, 2009

    Pane Borkovče,
    musím uznat, že Vaše společnost má velmi dobře propracovaný marketing „Vše děláme jinak“. To já taky! Kvalitní poradenství počítá s tím, že se klientovi sděluje nákladovost navržených produktů a jejich smysl. Věřte, že nemám jediný problém tyto skutečnosti klientovi sdělovat a taky si obhájím jejich nákladovost! Prostě zadarmo to dělat nebudu! MLM nemůže ani náhodou připomínat nezávislé finanční poradenství, jelikož jak jste psal, každá společnost má své pilotní produkty od kterých se odvíjí poradenství dané společnosti. Abych nepsal blboviny, sám jsem si prošel pohovory u všech významných poradenských společností a docela jsem se bavil… Jediné co nechápu je to, že přijmete do vaší struktury člověka, (p. Netušila) který po sobě v Generali Capital a ve Fincentru zanechal paseku v podobě více jak 50% storen! Jsem přesvědčen, že to co proklamujete tento případ silně popírá! Shrnu to vše do jedné věty. Káždé MLM společnosti jde jen o zisk (body, jednotky) a o nic jiného! Ještě abychom šli do ztráty, že jo…:-)

    Odpovědět

  • Radek

    6 května, 2009

    „Káždé MLM společnosti jde jen o zisk (body, jednotky) a o nic jiného!“
    – proti tomu se nedá nic namítat. Každé společnosti jde o zisk. Na tom není nic špatného. Co je ale rozdíl mezi společnostmi, je, jestli jim jde o „zisk přes mrtvoly“, nebo chtějí působit dlouhodobě a dlouhodobě si budovat dobré jméno kvalitou (to se dá samozřejmě přebít marketingem, to ale ve všech oborech…).

    Odpovědět

  • Robert

    6 května, 2009

    Radku,
    téměř vždy jde o to jít přes mrtvoly. Potom totiž hrozí pád z pozice. A jelikož se pořád zpřísňují podmínky pro postup a udržení, je jen otázkou, kdy to bude… Vedení tepe manažery a ti potom poradce. To je zákon padajícího hovna! 🙂

    Odpovědět

  • Anonym

    6 května, 2009

    Omlouvám se, ale dost dobře jsem nepochopil spojitost mezi slušností a snižování nákladů klientům na produktu.
    1. Pojem slušnost je nějak definován a s nákladovostí nesouvisí
    2. Pokud u produktu s nižším alokoačním procentem poradce (třeba Partners) sjedná vyšší pojistné na úkor třeba stavebního spoření, apod.), může být objem poplatků zaplacený klientem vyšší. Takže nižší nákladovost poměrová nemusí znamenat klientovi výhodu. To pro úplnost. A tedy tvrdit na základě těchto údajů, že Partners je slušnější, je výsedkem neznalosti základů formální vědy zvané logika.

    Odpovědět

  • like.n0.other

    6 května, 2009

    no chtel jsem napsat do sveho rozsahleho prispevku i tohle, ale bal jsem se toho, ze se mi dostane odpovedi, ze toto partneri nedelaji :))

    Odpovědět

  • Anonym

    6 května, 2009

    Já nevím, jestli to dělají či nikoli.
    Chtěl jsem napsat, že levnější produkty v nabídce neznamenají automaticky výhodu (a nikoli slušnost) pro klienty.

    Odpovědět

  • M

    6 května, 2009

    Krystalický příklad modelu kdo chce psa bít, vždycky si hůl najde 🙂 Asi se nebudete přít, že nákladovost produktu má něco společného s výhodou pro klienta. A má-li jedna firma v nabídce výhradně produkty, které jsou ve srovnání s ostatními o desítky procent výhodnější, je to fajn, ne?

    Jistě, na to se dá opět napsat, že poradce může odvést úplně špatné poradenství, ale to odvádíte řeč jinam. Upřednostňování nízkonákladových produktů je dobré, ale jak myslíte, dá se s tou informací naložit i tak – proč to neobrátit a nenaplácat sem pár příspěvků, které by takto se profilující firmu pošpinilo, že. Zvlášť když vaše firma podobné výhody pro klienty nedokázala vyjednat.

    Odpovědět

  • Anonym

    6 května, 2009

    Ale kdepak.
    Mnozí problém vyřešili tak, že IŽP, která byla dříve pouze vysokonákladová, přestali dělat. Příchod nízkonákladových IŽP stejně neznamená, že není výhodnější řešení pro klienta bez použití nízkonákladových IŽP. Už si rozumíme?

    Odpovědět

  • M

    6 května, 2009

    Souhlasím. Stejně jako neznamená, že vámi zpracované portfolio bez IŽP nemůže poradce XY (nebo třeba JT:-) zpracovat ještě lépe. V článku je řeč o velkých firmách, jejichž práce stojí na IŽP. V rámci těchto mainstreamových firem si myslím Partners objektivně zaslouží alespoň vlažné uznání 🙂

    Odpovědět

  • Původní kolemjdoucí

    8 března, 2012

    nízkonákladovost spatřujete ve vrácení 25% ročního pojistného?
    Pak si dovolím citovat : Nákladovost – PČS oproti původní verzi výrazně navýšila alokační poplatky, u smluv na 20 let a delších je vstupní poplatek 180 % ročního pojistného, procentní poplatek ve výši 5 % je rovněž nadprůměrný,

    Odpovědět

  • Robert

    6 května, 2009

    I tak by se to dalo vyložit…

    Odpovědět

  • Původní kolemjdoucí

    8 března, 2012

    Přesně tak. Docel mne zajímá, jestli těch vrácených 25% je z celkového pojistného, nebo z investiční části pojistného. Víte to někdo?

    Odpovědět

  • Pavel

    1 června, 2009

    a zase se tluče prázdná sláma, i zde je to jak v parlamentu 🙂

    Odpovědět

  • Kolemjdoucí

    8 července, 2010

    Vážně super produkt na úrazy.

    Oceňovací tabulky, které jsem si chtěl přečíst nejsou nikde k sehnání,přitom se ve všeobecných podmínkách na ně odvolávají. Každý rok se úrazová složka obměňuje, takže až jeden rok podraží, budou se všichni divit.

    Nejsem tak bohatý, abych si platil levný věci. To si radši připlatím o pár korun víc, a vím, že se to nebude měnit.

    Odpovědět

  • Robor

    10 února, 2012

    Zajímavý článek… Ale chybí nejdůležitější. U Flexi zpravidla nebývá problém s pojistným plněním a to je pro klienty nejdůležitější. Je sice fajn, prodávat nízkonákladová pojištění, ale když jsou postavena jako IŽP, tak to stejně není ideální… A pojistit si trvalé následky např. u Generali, která je známá svým přístupem při pojistném plnění… za ty peníze dobrý, ale jenom do té doby, než se něco stane.

    Odpovědět

  • Původní kolemjdoucí

    8 března, 2012

    Jste mne opravdu pobavil. PČS bezproblémově plní? Pak doporučuji sledovat více odborné weby. Mám čerstvou zkušenost s odmítnutím trvalých následků po úrazu kolena. Podle PČS nedosahuje 0,5%, podle jiných pojišťoven ano…

    Odpovědět

  • karla

    6 března, 2012

    Není výhodné,jen tahá lidem peníze z kapes a pak když se něco stane, tak Vám to zhodnotí jejich lékař a nedostanete ani korunu,můžete se ale pořád odvolávat,to stejně nikam nevede!!!Nejhorší pojištění na světě.Již nikdy více!!!!Příště budu pojištováky vyhazovat oknem!!

    Odpovědět