Zestátnění ČEZ je v ohrožení, poslanec ODS pochybuje o jeho legálnosti
Vláda v květnu podnikla zásadní krok k zestátnění energetického podniku ČEZ či – po případném rozdělení – jeho části. Poslala totiž do sněmovny takzvaný lex ČEZ. Jeho schválení by vedlo k tomu, že společnost typu ČEZ půjde zestátnit na základě souhlasu 75 procent akcionářů přítomných na valné hromadě při splnění usnášeníschopnosti, která má přesahovat dvě třetiny základního kapitálu.
V praxi to znamená, že o rozdělení či zestátnění ČEZ by mohl rozhodnout vlastník alespoň 51 procent akcií sám, varuje ovšem nyní poslanec ODS Karel Haas, který je ve sněmovně zpravodajem lex ČEZ. Takže stát, který má v ČEZ zhruba 70procentní podíl, by se v takovém případě vůbec nemusel nikoho ptát; nemusel by brát velké ohledy na menšinové akcionáře a mohl by se jich zbavit za podmínek, které pro něj budou příznivé. A které naopak nebudou vítané právě menšinovými akcionáři.
Právě obava ze zhoršení pozice menšinových akcionářů vedla v květnu v souvislosti s odesláním lex ČEZ do sněmovny k výraznému propadu akcií energetického podniku. Vždyť ještě ve čtvrtek 11. května uzavíraly akcie ČEZ obchodování na pražské burze na cenové úrovni 1225 korun za akcii. Za pouhý týden ovšem to bylo jen zhruba 1041 korun. ČEZ tedy za týden přišel o takřka 100 miliard své tržní hodnoty.
Včera akcie ČEZ uzavíraly na úrovni 1045 korun za akcii, ze svého květnového propadu se dosud nevzpamatovaly. Navzdory tomu, že ministerstvo financí mezitím překvapivě přišlo s návrhem historicky rekordní dividendy, 145 korun na akcii, která byla včera večer valnou hromadou podniku také schválena. Obava, že případné vytěsnění menšinových akcionářů proběhne nepříliš vybíravým způsobem, akcie drží dole. Část menšinových akcionářů považuje lex ČEZ za přípravu „zločinecké akce“. Vláda podle nich chce menšinové akcionáře připravit o jejich akcie ČEZ zločinně, v podstatě krádeží za bílého dne – a proto ČEZ přišel o oněch zhruba 100 miliard své hodnoty.
Zpravodaj lex ČEZ Karel Haas nyní ovšem dává menšinovým akcionářům značnou naději, když otevřeně pochybuje, že v situaci, kdy stačí k rozdělení nebo zestátnění podniku souhlas 51procentní většiny, lze uplatnit závěr Ústavního soudu stran vytěsnění. Ústavní soud totiž ústavnost stvrdil v případě situace, kdy dochází k vytěsnění deseti procent akcionářů, nikoli 49 procent.
Navíc, jak Haas upozorňuje, země jako Německo, Rakousko, Dánsko, Belgie či Itálie při rozdělení společnosti s nerovnoměrným výměnným poměrem akcií – což je i případ ČEZ – pracují s nutným souhlasem alespoň 90 procent akcionářů, v některých případech sta procent akcionářů. Není tedy podle něj pravda, jak tvrdí vláda, že v EU je běžnou praxí vytěsnění v podnicích typu ČEZ už při souhlasu 75 procent akcionářů.
Autor: Lukáš Kovanda, hlavní ekonom, Trinity Bank
