Historicky pozitivní zkušenosti s fondy přinášejícími pravidelné fixní výnosy a na druhé straně negativní s akciemi způsobily, že čeští investoři jsou velmi konzervativní. Dávají přednost jistotě pravidelného úroku před potenciálem kapitálového zisku.
Zklamání z kapitálových trhů
Investiční kulturu přivedly do současného stavu špatné zkušenosti skoro s každou formou kolektivního investování a s kapitálovým trhem jako takovým. Vše začalo kupónovou privatizací, kde mnozí drobní investoři přišli o majetek, který svěřili investičním fondům. Ti, kteří drželi přímo akcie firem, skončili s bezcennými papíry vedenými na účtech u depozitáře.
Podílové akciové fondy, které začaly vznikat koncem 90. let, také zklamaly. V důsledku prasknutí internetové bubliny roku 2001, a také kreditní a realitní roku 2008, dosáhly za 13 let jen velmi slabého zhodnocení. Lépe se dařilo dluhopisovým fondům, které díky klesajícímu trendu v úrokových sazbách a pravidelnému výnosu dosáhly velmi slušnou výkonnost. Kdo si však myslí, že podobnou výkonnost jako dosud dosáhne na dluhopisech i v následující dekádě, bude asi zklamaný. Úrokové sazby jsou obecně na historicky nejnižších úrovních. I 10tiletý německý dluhopis má výnos pouze 1,04 % p. a. a dvouletý dluhopis má dnes dokonce negativní výnos.
Zelené investice – novodobý investiční nástroj
Jedny z nástrojů, které dnes mají zájemci o investování na finančních trzích k dispozici, představují fondy kvalifikovaných investorů (FKI). Jsou zaměřeny na zkušenější investory, kteří rozumí charakteristikám různých tříd aktiv a rizikům s nimi spojenými. Tyto fondy proto mohou investovat například do exotičtějších, méně likvidních aktiv. Mnohokrát jsou však méně rizikové, než klasické fondy, kde je jediným nástrojem řízení rizik diverzifikace. Fondy kvalifikovaných investorů jsou flexibilnější a mají větší prostor pro investice než klasické podílové fondy.
Do kategorie FKI se řadí i tzv. zelené fondy, které namísto dluhopisů či akcií investují do elektráren vyrábějících elektřinu z obnovitelných zdrojů, kterými jsou slunce, vítr, voda, bioplyn, biomasa a jiné. Producenti zelené energie mají na dlouhá léta zajištěn odběr elektřiny za zvýhodněné ceny, jež garantuje stát. Výnosy z takových fondů se pohybují na úrovni 8 až 9 %, stejně jako dlouhodobé výnosy dosahované akciovým trhem, přičemž však mají charakter dluhopisu s minimální volatilitou. Jelikož tržby elektráren ve fondech jsou garantovány státem, jde o jistou formu státních dluhopisů, avšak s mnohem větším výnosem, než mají samotné státní dluhopisy. Je to velmi výjimečná a časově ohraničená situace.
REKLAMA
Zisk pro investora, přínos pro celou společnost
Protože podíly v elektrárnách nejsou ani zdaleka tak likvidní jako třeba akcie společnosti IBM, možnost investování je buď přímo do nákupu elektrárny, nebo do FKI investujících do těchto elektráren.
Minimální investice je většinou 125 tisíc až 1 milion eur (v přepočtu 3,4 milionů až 27,5 milionů Kč) – v závislosti na jurisdikci, ve které jsou zřízeny, a na rozhodnutí manažerů fondu. Běžný investor však může investovat s pomocí banky, obchodníka s cennými papíry nebo privátního bankovnictví prostřednictvím tzv. řízených portfolií. Ve světě jsou běžné alokace penzijních fondů do alternativních investic.
Kromě toho, že zelené fondy dokáží investorům vydělávat peníze, jejich přínos je mnohem větší. Fosilní paliva jsou vyčerpatelné a v jistém okamžiku civilizace musí přejít na obnovitelné a udržitelné zdroje energie. Investice do obnovitelných zdrojů stimulují výzkum a vývoj nových technologií. Díky nim roste produktivita, snižují se ceny komponent a tím i ceny nových elektráren. Například fotovoltaický materiál zlevnil za tři roky o neuvěřitelných 50 % – podobně jako kdysi mikroprocesory a mobilní telefony. Současné vládní subvence pro „zelené“ elektrárny tedy přispívají k tomu, že v budoucnu bude energie z alternativních zdrojů cenově plně konkurenceschopná fosilním palivům. To je strategicky největší přínos, protože zajišťuje udržitelnou budoucnost.
Autor je členem investičního výboru fondu Nova Green Energy.
