Zelené dluhopisy. Jaké jsou jejich plusy a mínusy?

Hlavní ekonom společnosti Cyrrus Vít Hradil uvádí, že momentálně se zelené dluhopisy jeví, jako vhodná oblast pro investice. „Tento segment se téměř jistě bude v nadcházejících letech těšit velké popularitě. A není ani tolik podstatné, co si o těchto finančních produktech bude myslet trh. Budou totiž masivně podporovány vládami, a nakonec dost možná i měnovými institucemi, jako je např. Evropská centrální banka. Jedná se tak o sázku na jistotu,“ myslí si Vít Hradil.

Ministerstvo financí (MF) průběžně vyhodnocuje aktuální vývoj v oblasti udržitelných financí, a to i z hlediska správy státního dluhu. Podle Šimona Blechy z tiskového odboru MF v segmentu domácích korunových dluhopisů doposud nebyla v tomto směru zaznamenána dostatečně relevantní, a především udržitelná poptávka ze strany investorů.

„Vstup MF na neexistující domácí trh v oblasti zelených státních dluhopisů by tak velmi pravděpodobně přispěl k vyšším nákladům než při srovnatelné emisi konvenčních státních dluhopisů. A to nejen z důvodu jeho nedostatečné likvidnosti, ale i kvůli dodatečným externím nákladům v podobě auditů na příslušné financované projekty a jejich průběžný monitoring,“ vysvětluje Šimon Blecha a dodává, že Ministerstvo financí zastupuje Českou republiku v pracovních skupinách Rady EU, kde je diskutováno vydávání tzv. evropských zelených dluhopisů.

„Návrh nařízení stanoví požadavky pro emitenty dluhopisů, kteří chtějí používat označení „evropský zelený dluhopis“ (tzv. European Green Bond) pro své environmentálně udržitelné dluhopisy nabízené investorům v Evropské unii,“ říká Šimon Blecha za MF.

^REKLAMA

Emitentem těchto zelených dluhopisů přitom může být jakákoli právnická osoba. Peněžní prostředky získané z evropských zelených dluhopisů by měly být použity na financování hospodářských činností, které mají trvalý pozitivní dopad na životní prostředí.

Zelené dluhopisy EU

Připomeňme, že v rámci dosažení cílů stanovených v rámci Zelené dohody pro Evropu Komise EU přislíbila, že v příštím desetiletí zmobilizuje nejméně 1 bilion eur ve formě udržitelných investic.

Do zelených investic bude směřovat 30 % víceletého rozpočtu EU (2021–2028) a jedinečného unijního nástroje NextGenerationEU (NGEU), který je určen na podporu postpandemického zotavení.

Na investice a reformy, které podporují cíle v oblasti klimatu, musí země Unie věnovat nejméně 37 % finančních prostředků, jež obdrží v rámci Nástroje pro oživení a odolnost, jehož celkový rozpočet dosahuje 672,5 mld. eur. Veškeré investice a reformy, které mají být tímto způsobem financovány, nesmí významně poškozovat cíle EU v oblasti životního prostředí. 30 % finančních prostředků v rámci NGEU chce Komise získat prodejem zelených dluhopisů, které vydá jménem EU.

^REKLAMA

Politika soudržnosti EU pomáhá zemím, regionům, místním samosprávám a městům v Unii realizovat rozsáhlé investice, které přispívají k realizaci priorit Zelené dohody pro Evropu. Na tyto priority musí vyčlenit alespoň 30 % prostředků, které obdrží z Evropského fondu pro regionální rozvoj. Kromě toho bude 37 % Fondu soudržnosti určeno přímo na dosažení klimatické neutrality do roku 2050.

Důraz přechodu na „zelenou energetiku“

Trend na udržitelnost bude stále narůstat. Proto budou stoupat i investice do tohoto segmentu – zejména do takzvané nové energetiky, jejíž součástí jsou například virtuální elektrárny. „Podíl fosilních zdrojů na celkové výrobě elektřiny byl v ČR v roce 2020 52 procent, podíl klasických hnědouhelných elektráren celých 40 procent. Staré bloky budou ale postupně vyřazovány a stále více elektřiny bude vyráběno lokálními zdroji agregovanými do virtuálních elektráren. Právě ty jsou jedním z nových řešení, která budou v následujících letech zvládat požadavky na zvýšení nebo snížení výkonu dodávaného do distribuční soustavy,“ uvádí Václav Skoblík, ředitel divize Nová energetika společnosti UCED. Právě skupina UCED aktuálně svou první virtuální elektrárnu připravuje.