CZK/€ 25.200 +0,18%

CZK/$ 23.143 +0,22%

CZK/£ 29.467 +0,04%

CZK/CHF 26.168 -0,02%

Text: Daniel Kuchta

27. 05. 2010

6 komentářů

Zdanění bank – kdo jej zaplatí?

 


 

Banky v zemích EU budou muset podle návrhu odvádět do speciálních fondů prostředky, které se pak využijí při případné záchraně finančních ústavů, které se dostanou do problémů. EU počítá s možným ziskem 140 miliard eur a bankéři vymýšlejí, jak tyto peníze získají zpět.

Názor bankéřů na návrh asi bude jasný a o jeho opodstatněnost dnes nejde. Evropská komise však opět jednou ukázala, jak si nevidí ani na špičku nosu. Nejenom že jdou opět s křížkem po funuse, ale při prosazování návrhu se nestydí ohánět daňovými poplatníky, které tím jako chtějí chránit.  Eurokomisař pro vnitřní trh, jistý pan Michel Barnier se nechal slyšet, že„je nepřípustné, aby daňoví poplatníci nadále nesli vysoké náklady na záchranu bankovního odvětví. Ti by neměli stát v první linii tohoto zápasu. Věřím v zásadu, že znečišťovatel platí. Musíme vybudovat systém, který zajistí, aby v budoucnu náklady bankovních krizí platilo finanční odvětví,"

Ano, moc hezky řečeno, jen je trochu škoda, že blaho daňových poplatníků neleželo na srdci pana eurokomisaře již tehdy, když se rozhodovalo o pomoci bankám před několika měsíci. Proč bylo tehdy nepřípustné, aby „znečisťovatelé“ jednoduše padli a nadále neznečisťovali finanční systém?

Zaplatíme si to sami

Jednu pomoc bankovním institucím jako daňoví poplatníci si již neseme na bedrech, další peníze nám zkonzumuje inflace, která se díky neustálému tisku nových peněz také dá očekávat, a teď pro jistotu ještě budeme platit za to, že někdo chce vytěžit ze špatné pověsti bank maximum politického kapitálu.

Výraz daně u nikoho nevyvolává pocit euforie, ale pokud uvalíme daně na „nenažrané finanční instituce“, které způsobily dnešní velkou krizi na finančních trzích, určitě se u mnohých probudí známý pud škodolibosti. Takže podporu si u lidí tento návrh najde. Určitě si ale nenajde podporu u těch, kteří si uvědomí, že banky se svých výnosů jen tak lehce nezbaví a možná se nebudou stydět vybrat si peníze od klientů na poplatcích.

REKLAMA

Další hrozbou, kterou kritici návrhu vnímají jako velmi nebezpečnou, je možný morální hazard, který bude mít opačný účinek, než evropští komisaři zamýšlejí. Něco jako rating a podobné objektivní hodnocení finančních institucí (i když i selhání ratingových agentur má nemalý podíl na eskalaci současných problémů) prakticky nebude potřeba, protože riziko, že na trhu budou existovat méně důvěryhodné instituce, prakticky zanikne.

Investoři na jedné straně prakticky statí přehled o kvalitě bank, a ty zase ztratí zábrany. Nikdo se nebude bát rizika defaultu a banky tak budou moci při svých finančních operacích (pokud jim je ovšem politici úplně nezatrhnou) více riskovat, protože záchranu budou mít jistou.

Na druhé straně pak odborníci varují před tím, že může dojít k zhoršení konkurenčního prostředí, protože banky v zemích, které daň přijmou, mohou být vůči těm, které působí v zemích bez daně poněkud znevýhodněny a pro dosahování lepších výnosů se opět mohou uchýlit k riziku.

Bezpáteřnost evropských komisařů při schvalování kontroverzních norem se ukázala i při způsobu, jakým chce normu zavést v platnost. Není to poprvé, co eurokomisaři jednoduše změnili podmínky hlasování, aby se novinka, které patrně ani sami stoprocentně nevěří, a o níž je jasné, že se proti ní zvedne vlna nevole, schvaluje v rámci oblasti vnitřního trhu. Při hlasování tak bude stačit kvalifikovaná většina. Úspěchu svých nápadů podřídíme všechno. Kdyby se hlasovalo o návrhu v oblasti daní, což by bylo logické, byl by potřebný jednohlasný souhlas všech zemí EU. A v tom případě by byl úspěch schválení pravděpodobně velmi nízký.

Loading

Vstoupit do diskuze 6 komentářů

Zdroj a více informací: CII750.cz



Diskuze k článku

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna, vyžadované informace jsou označeny hvězdičkou.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

 
 
 

 
  • www.zadluzeni.cz

    28 května, 2010

    není to tak docela pravda: cena pro život nedůležitých služeb nemůže růst donekonečna.
    Takže nějaká speciální daň by opravdu šla primárně na úkor zisků bank.

    Odpovědět

  • Jarda

    10 června, 2010

    Donekonečna neporoste, stačí jen dvacet kaček sem, dvacet tam. A bude to krát 10 příkazů krát 12 měsíců krát milion klientů krát 10 bank docela slušná sumička…

    Odpovědět

  • Otazník

    21 října, 2010

    Jak je možné, že společnost dopustí, aby výroba a distribuce potravin, toho nejdůležitějšího produktu pro život každého jednotlivce té společnosti byla zatížena DPH, zatímco produkce a distribuce produktu, který používají víc bohatší než chudší, přičemž ti nejchudší vůbec, zatížena daní není? Jak je možné, že producenti a distributoři potravin platí daně a banky ne?
    Ovšemže zdanění bank zaplatí jejich klienti, každé zdanění nějakých produktů zaplatí jejich uživatelé, ale proč zdaňovat potraviny a finance ne? Klienti bank nejsou ti, kteří mají hluboko do kapsy. O co tedy jde? Zachovat systém preferující bohaté na úkor chudých? Podle Vás je pro lidskou společnost pro řešení krize z velkého zadlužení způsobeného nenasytnými manažery bank operujícími s cizími penězi na cizí účet lepší zvýšit DPH na potraviny, ošacení a teplo namísto zdanění bank? Máte dojem, že se tím utuží společenství a ubude výstřelků ve formě sociálních bouří?
    Článek je velice ohnivou filipikou proti zdanění bank. Ovšem tvrzení, že \“už tenkrát bylo pozdě\“ je dosti chabý argument. Jako, že když jsem se kvůli neopatrné jízdě vyboural autem, tak nemá smysl začít jezdit opatrně? 🙂
    Celé to vyznívá jako blekot zaplaceného mouřenína.

    Odpovědět

  • Radek

    21 října, 2010

    Pokud se kladou překážky bankám, ztěžuje se financování i vámi hájených výrobců a distributorů potravin. Ale hlavně: Z ekonomického pohledu a z pohledu efektivity výběru daní je lepší zdanit nezbytné zboží a služby než jejich luxusní protějšky.

    Odpovědět

  • Otazník

    22 října, 2010

    Aspoň budou výrobci a distributoři spět k menší závislosti na bankách. To bude jen k prospěchu stability. Nebudou tak draví, přičemž se ta dravost zmenší jen minimálně. A banky se začnou víc o své klienty starat a nebudou mít na starosti jen výpočet pravděpodobnosti krachu toho kterého podnikání.
    Ale to druhé tvrzení nechápu. Jako, že je pro výběr daní efektivnější honit trhovce po ulicích namísto získání jasného čísla z počítačového systému banky? Nezbytné zboží je zdaněno tak jako tak. Vlastně jako první, tak proč k němu nepřidat i luxus? Luxus se zdaňuje běžně nejvíc a oprávněně, ale proč jen nějaký a jiný ne?

    Odpovědět

  • Radek

    22 října, 2010

    O míře „oprávněnosti“ jakéhokoli zdanění by se dalo diskutovat, i když jisté zdanění je nezbytné pro zajištění základních funkcí státu (např. zajištění policie, soudů, veřejných komunikací apod.)
    Když zdaníte luxusní zboží, zjistíte, že z něj je výnos minimální. Ti, kdo ho kupují, si ho pořídí jinde bez daně nebo s nižší daní.

    Odpovědět