Pondělí 20. srpna. Svátek má Bernard.

Zamezení dvojímu zdanění: Dominuje prostý zápočet a vynětí příjmů

Kdo by chtěl danit dvakrát? K zamezení dvojího zdanění příjmů plynoucích ze zahraničí uzavírají mezi sebou státy dohody. Jak se v dohodách o zamezení dvojího příjmu orientovat? A jaké příjmy je třeba zdanit?

V minulém článku o zdaňování investic do cenných papírů jsem se věnoval zejména situacím směřujícím k tomu, jak určit daňovou rezidenci poplatníka, a zároveň tomu, jak řešit daně v případě neexistence smlouvy o zamezení dvojího zdanění. V takových případech je totiž daňový režim velmi přísný a nutí tuzemské daňové rezidenty v ČR zdaňovat veškeré celosvětové příjmy bez ohledu na to, zda byla v zahraničí jakákoli daň stržena plátcem.

Nyní se zaměřím na země, se kterými má ČR uzavřenou smlouvu o zamezení dvojího zdanění (jak jistě víte, tak jde v hlavní míře o státy, kam tuzemští investoři investují finanční prostředky) a tím pádem při řešení daňových otázek jsou takovou smlouvou vázáni.

Článek 23 ve většině smluv specifikuje způsob zamezení dvojího zdanění

Samotné smlouvy o zamezení dvojího zdanění nejsou v žádném případě těžko stravitelným čtením. Mají standardizovanou podobu a zájemce se může zaměřit pouze na vybrané paragrafy, které jsou pro něho v dané chvíli zásadní.

Úvodní čtyři články se věnují určení rezidence konkrétních poplatníků. Následují články věnované problematice přímé podnikatelské činnosti ve smluvním státu (články 5, 7, 8 a 9). Záměrně jsem vynechal článek 6, který se věnuje problematice zdaňování příjmů z nemovitého majetku. To je oblast, kterou možná někdo z čtenářů řeší, neboť vlastnit chalupu v sousedním státě nemusí být až tak abstraktní záležitost.

Naopak velmi zásadní je článek 10 věnující se dividendám a článek 11 týkající se úroků. Ty nás budou velmi zajímat. Další článek věnovaný licenčním poplatkům se drobných investorů naopak týkat nebude.

Pak smlouvy věnují pozornost obvyklým příjmům fyzických osob – příjmy z nezávislých povolání, ze zaměstnání, zdanění tantiém, příjmy umělců a sportovců, penzí, veřejné služby a ostatním příjmům. Pro čtenáře je tudíž nutné, aby dokázal svůj příjem definovat a zaměřil se následně na příslušnou kapitolu.

Stěžejní obsah konkrétní smlouvy o zamezení dvojího zdanění se ovšem ukrývá pod článkem 23 (někdy 22 nebo 24), který říká, jaké metody o zamezení dvojího zdanění jsou pro smluvní státy vzájemně aplikovatelné a závazné. Přestože metod uplatňování zamezení dvojího zdanění je více, tak pro naše poplatníky jsou zásadní následující dvě (ostatní se víceméně nepoužívají, a tudíž jim nebudu věnovat pozornost):

  • Vynětí příjmů
  • Prostý zápočet daně

Před detailní aplikací se podívejme, jakou metodu uplatnit u příjmů z nejvíce obvyklých zahraničních zdrojů příjmů v závislosti na druhu příjmů.

Smluvní stát

Zkratka metody zamezující dvojí zdanění

Dividendy

Úroky

Tantiémy

Ostatní příjmy

Francie

Z

D

Z

Z

Itálie

Z

D

Z

V

Německo

Z

D

Z

V

Polsko

Z

Z

Z

Z

Rakousko

Z

D

Z

Z

Rusko

Z

D

Z

Z

Slovensko

Z

D

Z

Z

USA

Z

Z

Z

Z

Velká Británie

Z

D

Z

Z

Vysvětlivky k tabulce a jejímu obsahu:

Na druhém řádku jsou vyjmenovány nejtypičtější druhy příjmů, kterých tuzemští investoři ve smluvních státech zpravidla dosahují. Zkratka Z – znamená využití metody zdanění prostého zápočtu daně zaplacené ve státě zdroje, D – znamená, že příjem se zdaňuje pouze ve státě rezidence poplatníka, V – vynětí příjmů, které mohou být zdaněny ve státě zdroje ze zdanění ve státě rezidence.

Obsah výše uvedené tabulky lze shrnout do následujících závěrů. Tabulce dominuje písmeno Z. Z toho vyplývá jediné: Tuzemský daňový rezident nejčastěji uplatňuje metodu prostého zápočtu (s určitým zjednodušením započítává v zahraničí zaplacenou daň na tuzemskou daňovou povinnost).

Úrokovým příjmům dominuje naopak písmeno D. To nepředurčuje žádnou z metod uplatňování dvojího zdanění, nýbrž konstatuje, že příjmy úrokového charakteru plynoucí rezidentům ČR z jiného smluvního státu by neměly být nijak zdaňovány ve státě zdroje. Úrok je tuzemskému rezidentovi převeden v hrubé výši a celý proces zdanění probíhá u nás. Pouze u ostatních příjmů v případě Itálie a Německa se objevilo písmeno V, které určuje metodu takzvaného vynětí příjmů.

V ČR se prakticky uplatňují pouze dvě metody. Prostý zápočet a vynětí příjmů. Díky jednotné sazbě daně (19 % pro právnické a 15 % pro fyzické) byla z pohledu daňové legislativy progrese odstraněna. Tím pádem se vše zjednodušuje. Asi nejkomplikovanější metodou z pohledu aplikace je nyní metoda prostého zápočtu. Na tu se můžete těšit nejen v příštím díle, kde se budu detailně zabývat zdaňováním dividend přijatých ze zahraničí včetně konkrétních příkladů z právě probíhající dividendové sezóny.

Daníte příjmy ze zahraničí?

Zobrazit výsledky

Nahrávání ... Nahrávání ...

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.