Čtvrtek 21. listopadu. Svátek má Albert.

Za vyšší, socialistické daně

Parafráze výroku z filmu Tankový prapor, za „vyšší socialistickou morálku“ upraveného pro potřeby státních kas, vystihuje dnešní situaci v oblasti daní ve světě. Lékem na vysoké zadlužení a churavějící ekonomiky mnoha států má být zvyšování daní.

Pravda, ne všude ke zvyšování daní dochází. Třeba Irsko ponechalo daň z příjmu právnických a fyzických osob na stejné úrovni. I proto se, na rozdíl třeba od Portugalska či Itálie, zotavuje z dluhových problémů rychleji (i když i ono využilo evropské pomoci a bylo nuceno nevydávat nové státní dluhopisy na trhu, protože byl jejich úrok příliš vysoký).

Odměnou za ponechání daňových sazeb Irsku bylo nejprve setrvání investorů jako je Google či IBM a následně pak rozšíření investice Googlu.  Zbytek Evropy pak, k radosti mnoha politiků, zvyšuje daně. Na stále více se socializující se Evropy jsme si už jakž takž zvykly. Avšak to, že se stále silněji objevují hlasy o potřebě zrovnoprávnění a „spravedlivých“ daních v USA je na pováženou.

Veřejný statek zaplacený z daní

Dokonce se začínají objevovat hlasy, že zásadním tématem politické debaty v USA je úloha státu a potřebnost kolektivního jednání. Dokonce to jde tak daleko, že nositel Nobelovy ceny J. E. Stiglitz prohlásil, že jádrem moderní ekonomiky je sice soukromý sektor, ale úspěch nedokáže zajistit sám.

Finanční krize podle Stiglitze přinesla potřebu větší regulace a rovněž měla ukázat, že technické novátorství (což je jeden z motorů růstu ekonomik) je závislý na základním výzkumu financovaném vládou. Údajně má být podceňován význam veřejně poskytovaného vzdělávání, technologií a infrastruktury. Ekonomiky, v nichž jsou veřejné statky financované vládou, mají podle Stiglitze dosahovat mnohem lepších výsledků. Veřejný statek se však musí z něčeho zaplatit, a to z daní.

S tezí, že je nezbytné, aby každý uhradil svůj spravedlivý díl, se dá souhlasit, často se však stává, že pod pojmem spravedlivý díl si každý představuje něco jiného.

Podle Stiglitze v USA ti, kteří platí 15 % ze svých přiznaných příjmů (tzn. ti nejbohatší), svůj spravedlivý díl neplatí. Pravdou je, že zaměstnanci mají většinou vyšší sazbu daně. Nicméně v USA platí, že ti, kteří mají svůj výdělek z investic a dále jej investují, tak daně neplatí (zjednodušeně řečeno).

Zajímavá myšlenka je, že kdyby každý věnoval tolik energie a zdrojů vyhýbání se „spravedlivému“ dílu zdanění, jako bohatí, daňová soustava by buď zkolabovala, nebo by bylo nutné ji nahradit. Zřejmě tedy podle této ideje by bohatí měli investovat jen již zdaněné prostředky, aby bylo více na přerozdělování. To, že by se na investování dříve či později bohatí „vykašlali“ a výpadek jejich investice by musel být nahrazen „státními“ prostředky, což by zase vedlo k potřebě vyššího zdanění, je zastáncům „spravedlivého“ zdanění zcela jedno.

Vyšší zdanění

Kromě nutnosti platit veřejné statky (s čímž asi jen málokdo polemizuje, většinou však jde o určení jejich rozsahu) a „spravedlivého“ zdanění se vyšší daně obhajují i jako nutnost pro splacení dluhů. Zvýšit se mohou jak přímé, tak nepřímé daně.

Pokud jde o přímé, zastánci jejich zvýšení argumentují mj. i tím, že „spekulace“ jsou daněny nižší sazbou než namáhavá práce, a to má pokřivovat ekonomiku. Za spekulace jsou přitom označovány i třeba renty, tedy příjmy z investic, které investoři uskutečnili dříve a nyní žijí z jejich výnosů. Zařazení rent mezi spekulace je obhajováno tím, že u nich nevznikají nové hodnoty, ale ukrajuje se větší díl ze stávajícího koláče. Jejich vyšší zdanění by mělo dopad na investice, které by měla nahradit vyšší spotřeba širší masy vrstev. Nicméně při pohledu na strukturu výnosu daní třeba v ČR je tato představa úsměvná.

Naproti tomu systém, kdy nejsou daněny prostředky z investic, které jsou dále reinvestovány, je hodný následování.

Pokřivené vidění světa

Poslední výroky některých politiků a ekonomů naznačují, že buď požili hodně metylalkoholu, anebo se regulérně zbláznili. Jak jinak si vysvětlit vyjádření ministra financí Miroslava Kalouska, který prohlásil (i když to není doslovná citace), že je nutné zvýšit daně, aby mohla být prováděna konzervativní politika. Či když J. E. Stiglitz prohlásí, že ten, kdo se vyhýbá placení nejvyšší mezní míry daně v USA (myšlen byl kandidát na prezidenta Mitt Romney), tak zatěžuje financování veřejných statků, bez nichž moderní ekonomika nemůže fungovat a rovněž podkopová důvěru ve fundamentální spravedlnost systému a tím oslabuje pouta, která drží společnost pohromadě.

Zřejmě jen politici a vyvolení úředníci vědí nejlépe, které veřejné statky je třeba podpořit a které nikoli. Vždyť bohatí přeci všechno zaplatí, protože jsou bohatí. Ale co dělat, až se veškeré peníze bohatých spotřebují (pardon, investují)? Nějaký čas to asi vydrží.

Daně v Česku jsou...

Zobrazit výsledky

Nahrávání ... Nahrávání ...

Jeden komentář: “Za vyšší, socialistické daně”

  1. stas napsal:

    Clanek odhaluje absolutni nepochopeni politiků o fungovani ekonomiky a komicky svaluje vinu na jakesi „zle boháče“, kteri chteji vratit vic, nez dali. Komicky tak popira zakladni princip ekonomiky, v niz kazdy ekonomicky subjekt vzdy musi dokazat vygenerovat vetsi prijmy, nez jake ma vydaje. :)) Je faktem, ze ve financim svete existuje mnoho memravneho. Ale predstava, jak je uvedena, je naivni, protoze nenabizi zadnou realnou vizi (natoz scenar), jak ji pouzit, ani jak by mela fungovat.Zadluzeni vlad nevznika vinou „zlych boháčů“ a neschopnych ministru financi, ale zcela prirozene vyplyva z ekonomickych vztahu daneho ekonomickeho systemu (statu) v komplexnim smyslu, t.j. systemu ekonomiky vcetne prislusne demografie, legislativy, urovne technologie, zdravotni pece, zivotniho prostredi atd.. Zmeny, k nimz objektivne ve svete doslo behem posledniho stoleti, byly tak zasadni, ze je existujici ekonomicke paradigma von Bismarcka (v Evrope) a Hamiltona (v USA) jiz nedokaze absorbovat a vybratelne dane potrebne naklady nestaci pokryt. Proto staty upadaji do dluhu a nemaji nadeji se z nich vymanit bez kvalitativni zmeny. Protoze kvalitativni zmenu demografie lze dosahnout v podstate jedine valkou, kvalitativni zmenu vyvoje (technologie, vedy, delky zivota atd.) rizenim zamerne dosahnout nelze, zbyva jedina moznost, zmenit legislativu, t.j. existujici ekonomicke paradigma.Tohoto genialniho objevu, ktery se zcela jiste docka Nobelovy ceny, jiz lidstvo dosahlo pred nekolika lety a jeho autori Dymacek – Dymackova ho nazvali P3M (Paradigma 3. milenia). Popularne se da oznacit jako EKONOMIKA BEZ DANI. Nove paradigma bylo poprve oficialne predstaveno v Zeneve na zasedani jedne z Expertnich skupin Ekonomicke komise OSN pro Evropu a na jinych forech vcetne CR, ale doposud se neprosadilo. Ptate se jiste, proc. Zde jsou duvody (zjednodusene):

    1. Je natolik revolucni, ze jej ani ekonomicti experti nedokazou pochopit (jen maloktery to ale prizna)
    2. Je proti soucasnym zajmum financnich elit
    3. Je proti pohodli politickych a odborarskych bossu
    4. Je proti ekonomickym (kriminalnim) zajmum nekterych politickych a odborarskych kruhu
    5. Je proti zajmum stabilnich mocenskych elit, jejichz system profitu by zmenilo (kazda zmena je riziko) a nektere zisky odstrihlo.

    Na druhe strane jsou s nim spojeny objektivne existujici kvalitativni vyhody a prinosy, ktere by vytvorilo (zjednodusene):

    1. Jeho spravnost je matematicky dokazana
    2. Existuje scenar jeho okamziteho zavedeni v CR s dokoncemim behem nekolika let
    3. Vyrazne by zvysilo zivotni uroven obcanu CR
    4. Poskytlo by dostatek financi na cely verejny sektor (vzdelani, zdravotnictvi, obrana, bezpecnost, komunikace, doprava, duchody, socialnipomoc…)
    5. Podstatne by akcelerovalo rozvoj soukrome vyrobni sfery a sluzeb
    6. Odstranilo by vetsinu nezadoucich ekonomickych jevu (ekonomicka kriminalita)
    7. Zlepsilo by peci o zivotni prostredi
    8. Zlepsilo by socialni oblast (v sirsich souvislostech, t.j. vc. mezilidskych vztahu)
    9. Zpusobilo by navrat vetsiny firem z danovych raju
    10. Oddluzilo by CR behem nekolika (jednotek) let.
    11. atd. atd.

    Vsechny ceske parlamentni strany a vsichni vyznamni politici jsou o P3M informovani, ale vsichni do jednoho zajmy obcanu a CR ignoruji, zrejme z vyse uvedenych duvodu. Dokud se kvalitativni transformace a odkriminalizovani statu neujmou ve svem zajmu sami obcane, k zadne zmene pravdepodobne nedojde.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.