Windfall tax: Jaký zisk je náhodný? Těžko říci, shodují se odborníci
Výběr mimořádné sektorové daně může přinést do státního rozpočtu část chybějících peněz. Jedná se ale i přesto o vhodné řešení?
V poslední době se častěji hovoří o tzv. windfall tax, tedy dani z vysokých a neočekávaných zisků různých firem. Krok by mohl pomoci státnímu rozpočtu, ale podle kritiků i třeba zhoršit pozici domácí ekonomiky v očích zahraničních investorů. Podle aktuálních zpráv má vláda uvažovat, že pro toto mimořádné opatření sáhne v případě energetiky.
„Windfall má být z náhodných zisků, tady určitě o žádnou náhodu jít nemusí. Jsou tu zcela jistě tisíce akcionářů energetických firem a bank, kteří investovali do těchto sektorů právě kvůli tomu, kdyby se stalo něco šíleného. Opravdu věříme, že nikdo nezainvestoval do energií s myšlenkou, že to sice nemusí být moc pravděpodobné, ale co kdyby byla válka? Všichni rozumní investoři mají diverzifikováno i do sektorů, které jsou proticyklické. A teď je za to budeme trestat,“ vysvětluje hlavní ekonom Platební instituce Roger Dominik Stroukal.
V případě energetiky se nabízí otázka, zda by nebylo vhodnější, aby si stát prostředky „vytáhl“ z ČEZu prostřednictvím dividend. „Navýšení dividendy vyplácené firmou ČEZ je samozřejmě elegantnější řešení, které na rozdíl od sektorové daně nijak nesníží v očích firem zdejší daňovou jistotu a stabilitu, a tedy nepoškodí povědomí o podmínkách pro podnikání v Česku. Problém je, že v takovém případě téměř třetina takto z ČEZu vyvedených peněz půjde do rukou nikoli českého státu, nýbrž minoritních akcionářů této firmy,“ zamýšlí se ekonom České spořitelny Michal Skořepa, podle kterého však nelze považovat každý vysoký zisk za nepřiměřený, a to ani v energetice.
Zdaníme a napříště zadotujeme?
Pokušení pro zdanění ziskových firem v době, kdy se ekonomice tolik nedaří, však může přijít i v jiných segmentech, například v bankovnictví. „U bank přeci není měnová politika důvodem vysokých zisků, ale jen zákonným mezikrokem. Ve světě i u nás je obří inflace a centrální banka musí zareagovat. Centrální banka nezpůsobila zisky bank, ona nemohla reagovat jinak. Jiří Rusnok nezakopnul a omylem nezmáčknul na klávesnici sedmičku a enter. Řídil se ústavou a zákonem o České národní bance. Stát bankám žádné zisky nepřihrál. Pokud bychom takhle měnovou politiku vnímali, pak by měl stát banky při nízkých sazbách dotovat,“ uvádí Stroukal.
