Vývoj na finančních trzích – březen 2026
Ropa, plyn a nafta prudce podražily. Akcie zažívají velký propad. Padá i cena zlata a stříbra. Rostou úroky u dluhopisů. Americký dolar posiluje.
| AKCIOVÉ TRHY | Stav k 31. 3. | Měsíc | Rok |
| MSCI World (v EUR) | 377 | -4,2 % | 10,0 % |
| S&P 500 (v USD) | 6 529 | -5,1 % | 16,3 % |
| MSCI Europe (v EUR) | 195 | -8,0 % | 8,8 % |
| MSCI Emerging Markets (v EUR) | 476 | -11,1 % | 18,9 % |
| PX (v CZK) | 2 510 | -5,4 % | 19,2 % |
| KOMODITY | Stav k 31. 3. | Měsíc | Rok |
| Zlato (USD/Oz) | 4 696 | -11,0 % | 50,5 % |
| Stříbro (USD/Oz) | 74,87 | -20,1 % | 119,9 % |
| Ropa WTI (USD/barel) | 101,53 | 38,0 % | 42,2 % |
| Zemní plyn (EUR/MWh) | 44,37 | 46,8 % | 15,4 % |
| Elektřina (EUR/MWh) | 100 | 15,3 % | 9,8 % |
| Bitcoin (USD/BTC) | 68 233 | 1,8 % | -17,3 % |
| MĚNY | Stav k 31. 3. | Měsíc | Rok |
| EUR/CZK | 24,52 | 1,1 % | -1,8 % |
| USD/CZK | 21,33 | 3,9 % | -7,6 % |
| GBP/CZK | 28,23 | 2,0 % | -5,5 % |
Zdroj dat: MSCI, S&P Global, Yahoo! Finance, Trading Economics, OnVista, PSE, PXE a ČNB, data platná k 31. 3. 2026
Ropa, plyn a nafta prudce podražily
Dění na finančních trzích bylo v březnu silně ovlivněno válkou USA a Izraele proti Íránu. Z Perského zálivu de facto přestala proudit do světa ropa, plyn a některé další klíčové komodity (síra, helium aj.) Cena ropy během března vyskočila o 38 % nad 100 dolarů za barel. Cena plynu na středoevropské burze (cena kontraktů na rok 2027) vyskočila o 47 % na 44 euro za MWh. Podobně i cena elektřiny (cena kontraktů na rok 2027) stoupla o 15 % na 100 euro za MWh. V důsledku dražší ropy prudce stoupla i cena pohonných hmot na čerpacích stanicích, cena benzínu v březnu stoupla o 22 % a cena nafty stoupla dokonce o 52 %.
Čeká nás další vlna inflace
Je to velmi podobné, jako když před čtyřmi roky vypukla válka na Ukrajině. Dražší paliva a energie se zákonitě propíšou do zvýšené inflace. Zdražení se postupně bude přelévat i do dalších sektorů od zemědělské výroby až po strojírenství a stavebnictví. A posléze i do služeb. Čeká nás další vlna inflace. Můžeme jen spekulovat, jak velká. Dle našich odhadů min. 5–10 %, možná i více. Vše záleží na tom, jak dlouho potrvá, než budou obnoveny dodávky ropy a plynu z Perského zálivu, popřípadě také z Ruska, i to může značně ovlivnit vývoj cen paliv a energií.
Jak budou reagovat centrální banky?
Otázkou také je, jak budou na tento růst inflace způsobený externím šokem tentokrát reagovat centrální banky. Prozatím drží úrokové sazby beze změn. Určitě nebudou sazby v tomto prostředí více snižovat, ba naopak by asi bylo na místě úrokové sazby opět zvyšovat. Nicméně tentokrát možná dojde jen k mírnému zvýšení úroků.
Rostou úroky u dluhopisů
Na dluhopisových trzích se očekávání růstu inflace a vyšších úrokových sazeb již promítlo do posunu výnosové křivky na delších splatnostech směrem vzhůru. Výnos do splatnosti desetiletých českých státních dluhopisů během března stoupl z 4,3 % p.a. na 4,9 % p.a. S růstem výnosů do splatnosti klesá tržní cena starších dluhopisů. Naprostá většina dluhopisových fondů proto vykáže za březen mírné ztráty, zhruba kolem 1-3 %.
Akcie zažívají prudký propad
Válka na Blízkém východě a její očekávané negativní dopady na globální ekonomiku se logicky promítají i do vývoje na akciových trzích. Hodnota indexu S&P 500 v březnu poklesla o 5 % (v dolarech) a hodnota indexu MSCI Europe klesla v březnu o 8 % (v eurech). Prudce poklesly ceny akcií firem napříč všemi sektory a regiony. Ze sledovaných titulů šly výrazně dolů například akcie společnosti Unilever (-22 %), GE Aerospace (-17 %), Toyota (-15 %), Sap (-15 %), Procter & Gamble (-14 %), Lilly (-13 %), Philip Morris (-12 %), BlackRock (-10 %), McDonald’s (-9 %), Walt Disney (-9 %), Alphabet (-8 %), Tesla (-8 %), Microsoft (-6 %), Visa (-6 %). Dařilo se v podstatě jen těžařům ropy a plynu (např. BP +21 %, Total +13 %, Shell +11 %, Exxon Mobil +11 %).
Ještě větší ztráty vidíme u akcií firem na rozvíjejících se trzích. Hodnota indexu MSCI Emerging Markets spadla v březnu o 11 % (v eurech). Uzavření Hormuzského průlivu má největší dopad hlavně na asijské trhy. Velký propad zaznamenaly např. akcie Samsung (-23 %), Alibaba (-13 %), Taiwan Semiconductors (-10 %) nebo akcie největší indické banky HDFC Bank (-22 %). Nedařilo se ani akciím na pražské burze, hodnota indexu PX poklesla v březnu o 5 %.
Korekce u zlata i stříbra
Výraznou korekci v březnu zaznamenaly drahé kovy. Cena zlata v březnu spadla o 11 % a cena stříbra o 20 % (v dolarech). Drahé kovy se tak tentokrát neukázaly jako bezpečný přístav. Je to dáno tím, že hlavním motorem poptávky byly poslední dobou nákupy ze strany centrálních bank. A ty nyní s ohledem na vývoj na trzích musí spíše řešit devizové rezervy, takže nákupy zlata jdou nyní stranou. Probíhající korekce u zlata a stříbra je naprosto adekvátní přechozímu raketovému růstu cen.
Americký dolar posílil
Česká koruna v březnu oslabila, vůči euru zhruba o 1 % a vůči dolaru téměř o 4 %. Kurz eura se pohybuje kolem 24,50 korun za jedno euro a kurz dolaru se přehoupl přes 21 korun za jeden dolar.
Autor: Jan Traxler privátní investiční poradce ve společnosti FINEZ, hlavní stratég nízkonákladových multi-asset fondů Otakar a Ernest a odborný garant portálů Nemovitostní-fondy.cz a FKI-fondy.cz.
